Společnost ArcelorMittal podala kvůli zneužití jmen akcionářů trestní oznámení

Ostrava - Společnost ArcelorMittal Ostrava podala trestní oznámení kvůli zneužití seznamu jejích akcionářů. Došlo k němu v souvislosti s výplatou peněz za akcie huti při takzvaném vytěsnění. Ostravské sdružení Centrum Consultant Finance v minulých dnech rozeslalo v dopisech drobným akcionářům podezřelou nabídku. Zatím není jasné, jak se k seznamu s tisícovkami jmen a adres toto sdružení dostalo. K dispozici ho měla mít od Střediska cenných papírů pouze Československá obchodní banka (ČSOB), která bude peníze za akcie drobným akcionářům vyplácet.

„Trestní oznámení jsme podali ve čtvrtek na krajském ředitelství policie v Ostravě. Bylo podáno kvůli neoprávněnému nakládání s osobními údaji a databází akcionářů, protože soupis akcionářů je k dispozici jenom v naší společnosti nebo na Středisku cenných papírů. Je to jasné zneužití databáze třetí osobou,“ řekla dnes mluvčí firmy Věra Breiová. Podle ArcelorMittal je nabídka sdružení podobná těm, které se objevily v 90. letech v kuponové privatizaci. „Máme obavy z toho, že po postoupení akcií nedojde k protiplnění,“ upozornila Breiová. Lidé by tak mohli přijít o statisícové až milionové částky, které mají za akcie dostat.

Centrum Consultant Finance v dopise drobným akcionářům nabídlo, že když postoupí práva na akcie na jejich sdružení, mohou v budoucnu dosáhnout většího zisku. A to v případě, že se podaří za akcie vysoudit vyšší protiplnění, než jsou v současné době schválené 4 000 korun za akcii. Tuto částku pro akcionáře v červnu schválila valná hromada firmy. Podle zástupce minoritních akcionářů Jiřího Psoty by lidé, kteří na nabídku sdružení kývnou, mohli přijít nejen o vlastnické právo na akcie, ale i o peníze. Ve hře je téměř 1,8 miliardy korun, které má majoritní vlastník huti ArcelorMittal Holdings AG malým akcionářům vyplatit.

Psota již podal podnět České národní bance, aby věc prošetřila. „Pokud lidé protiplnění 4 000 korun za akcii převedou na toto sdružení, už by v budoucnu nemuseli dostat žádné peníze. Firma jimi může disponovat několik let, než se věc právně vyřeší. Pak může sdružení zaniknout,“ poukázal. Podle informací ČTK už někteří lidé práva na akcie na sdružení převedli. Jednalo se i o stovky akcií. Od záležitosti se již ve středu distancoval ArcelorMittal. „Dopis s námi nemá nic společného, ani s legálním postupem výkupu akcií od minoritních akcionářů. Je to velmi nebezpečné, někomu to může způsobit finanční újmu, pokud bude na takový dopis reagovat,“ uvedla Breiová.

Dle ní se akcionářům při řádném výkupu akcií ozve ČSOB. Psotu v dopise od sdružení Centrum Consultant Finance zaráží, že v něm není uvedeno jméno osoby, která jedná za sdružení, a dopis není ani nikým podepsán. Poukazuje, že byli osloveni jen nejmenší akcionáři a pouhých 24 hodin před vypršením lhůty, což jim neumožňuje se s nikým poradit. Podezřelá je i skutečnost, že se jedná o neziskovou organizaci, která je registrována u ministerstva vnitra. Přitom poskytuje finanční poradenství. ČTK se dnes nepodařilo na telefonních číslech sdružení znovu nikoho kontaktovat.

Jedno číslo bylo opět neustále obsazené a druhé hlásilo, že všechny operátorky jsou momentálně zaneprázdněné. Jeden z akcionářů z Ostravy podle Psoty adresu sídla sdružení, která je uvedena v dopise, navštívil. Našel tam však pouze lístek, že sídlo sdružení bylo k 1. červenci přestěhováno. Ani na nové adrese sdružení nenašel a podle lidí sídlících na této adrese nikdo o sdružení nic neví," dodal Psota. Největší tuzemská huť má podle představenstva přes 14 000 minoritních akcionářů. Majoritní vlastník ostravské huti ArcelorMittal Holdings AG jim vyplatí za akcie celkem 1,769 miliardy korun.

Peníze mají dostat do 90 dnů od doby, kdy bude převod vlastnických práv akcií na majoritního vlastníka zapsán v obchodním rejstříku. Akcie mají být převedeny na majoritního vlastníka dnes. Výplata peněz proto podle Breiové začne příští týden. Mimořádná valná hromada ArcelorMittal Ostrava schválila vytěsnění drobných akcionářů a vykoupení jejich akcií za 4 000 korun za kus na začátku června. Někteří akcionáři s cenou, kterou mají za své cenné papíry dostat, nesouhlasí. Podali proto žalobu ke Krajskému soudu v Ostravě, ve které požadují dorovnání ceny nejméně na 7 000 korun.

Česká národní banka
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...