Spojené státy nabízí WTO snížení dotací, Indii a Brazílii návrh nestačí

Ženeva - Na jednáních WTO o liberalizaci světového obchodu dnes nabídly ústupek Spojené státy americké, a to v podobě snížení stropu zemědělských dotací z 16,4 na 15 miliard dolarů (zhruba 217 miliard korun). Ohlasy Brazílie, Bolívie a Indie jsou však odmítavé, šlo by totiž stále o více než dvojnásobek loni vyplacených dotací.

USA mají v současné době tento strop na více než 48 miliardách dolarů (700 miliard korun), skutečné platby zemědělcům však loni dosáhly jen 7 miliard. Nabídku proto odsoudily především zemědělské země. Indie a Bolívie prohlásily, že s takovým přístupem nemohou rozvinuté země očekávat snížení dovozních cel na průmyslové výrobky.

K americké nabídce se zatím nevyjádřili zástupci Evropské unie, kteří včera nabídli snížení svých dovozních cel na agrární produkty o 60 procent. Podle slov náměstka ministra průmyslu a obchodu Martina Tlapy, jenž se jednání účastní, se od USA ústupek v podobné výši čekal. „Je to dobrý vklad do jednání. Uvidíme, jestli to bude stačit,“ dodává Tlapa.

Podle slov českého zástupce nebylo první kolo jednání tak agresivní. „Zdá se, že země chtějí dospět k nějakému kompromisu,“ říká Tlapa. Podstatné je zatím podle něj, že Argentina odmítla nabídku na snižování cel na průmyslové zboží.

Jednání stále komplikují banány
 
Podle náměstka Tlapy se čekalo, že se problémy s dovozními cly na banány vyřeší už před začátkem ženevských jednání. Evropa je v této otázce rozdělena, českému zástupci se kompromisní návrh Pascala Lamyho nelíbí. „Evropa nebude chtít jednání blokovat na této otázce a bude muset ustoupit,“ říká Tlapa.

V oblasti služeb, která má přijít na řadu ve čtvrtek, odmítá jakýkoli posun například Bolívie. „Je to nejméně propracovaná část, tedy je nejméně konkrétních nabídek na stole,“ vysvětluje Tlapa. Je to přitom oblast, která ovlivní rozhodování evropských zemí o podpoře závěrečného ujednání.

Stále není jasné, zda jednání tento týden dojde k úspěšnému závěru. Hlavní fáze vyjednávání má začít v pátek, v noci z pátku na sobotu se podle Martina Tlapy uvidí, zda bude moci být kolo vyjednávání uzavřeno. Pokud se během ženevských jednání podaří najít společný kompromis, mohlo by se celé katarské kolo vyjednávání uzavřít během českého předsednictví EU.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 39 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...