Splavňování Vltavy je v jižních Čechách v plném proudu

České Budějovice – Přibližně ve třetině jsou práce na splavnění Vltavy mezi Českými Budějovicemi a Prahou. Největší vodohospodářský projekt v novodobé české historii zatím spolkl stovky milionů korun, první stavby jsou už hotové. Nevládní organizace nebo kraj ho ale označují za kontroverzní. Peníze by podle nich bylo možné použít účelněji.

Splavnění třiatřicetikilometrového úseku mezi Českými Budějovicemi a Týnem nad Vltavou bude stát asi dvě miliardy korun. Tři čtvrtiny platí Evropská unie. Ambiciózní projekt zahrnuje například prohloubení vltavského koryta, vybudování přístaviště v Českých Budějovicích a plavební komory v Českém Vrbném. Pokud by se nebrala v potaz stavba velkých přehrad, jednalo by se o největší vodní stavbu v historii Česka. „Základní cíl je zvýšit turistickou atraktivitu regionu, ale samozřejmě jsou podstatné i ekonomické přínosy a vznik nových pracovních míst,“ vysvětluje přínosy stavby mluvčí Ředitelství vodních cest Václav Straka.

Loni se celý projekt potýkal s nepřízní počasí. Přes rozestavěné obratiště, tedy místo určené k otáčení lodí, i některé další stavby se prohnaly hned dvě povodňové vlny. Obyvatelé krajského města zase protestovali proti využití cyklostezek pro dopravu vytěženého štěrku a bahna. Stavby v centru Českých Budějovic jsou už ale hotové.

3 minuty
Reportáž Petra Šuleře
Zdroj: ČT24

Kraj zahájení ambiciózního projektu před třemi roky vítal. Teď ale změnil názor. Vytýká mu vysokou finanční náročnost a otázkou je podle něj i samotná životaschopnost projektu. „Pokud by se třeba rozmělnil do několika menších projektů, bylo by to asi efektivnější,“ říká Vladimíra Pavlová z krajského úřadu.

Primátor a starostové měst ležících na Vltavě s tím ale nesouhlasí. Má jít o novou turistickou atrakci a prohloubení řeky a opravy hrází mají chránit níže položené domy před povodněmi. Města navíc těží i ze samotných staveb. Pro několik firem jsou zakázky ve Vltavě klíčové. „V době krize tady Evropská unie financuje projekt za miliardy, a to jsou desítky a stovky pracovních míst,“ pochvaluje si například starosta Hluboké nad Vltavou Tomáš Jirsa (ODS).

Až čtyřicetimetrové lodě by se mezi Českými Budějovicemi a Týnem nad Vltavou měly objevit nejpozději v roce 2013. Přerušení prací na první etapě je podle ředitelství vodních cest nemyslitelné, stát by totiž musel vrátit peníze Evropské unii. Osud dalších staveb na Orlíku a na Slapech je ale vzhledem k plánovaným škrtům ve státním rozpočtu nejistý.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 9 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
včera v 08:25

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026
Načítání...