Spíše než úvěr by Řecku pomohla restrukturalizace dluhu

Atény – Rozsáhlý záchranný úvěr pro Řecko byl krok vedle. Zemi by totiž více prospěla restrukturalizace dluhu. Dnešnímu vydání řeckého týdeníku Thema to řekl slovenský ministr financí Mikloš. Restrukturalizace by pro Řecko, kterému hrozila platební neschopnost, znamenala dohodu s věřiteli na změně splátkového kalendáře a odpuštění části závazků.

Slovenský ministr financí Ivan Mikloš:

„Domnívám se, že dluhová restrukturalizace by byla pro Řecko lepším řešením. Myslím, že úvěr Řecku byla od samého počátku fatální chyba. Vytvoření evropského fondu stability byla rovněž chyba.“

Do dluhové krize se Řecko začalo propadat zhruba před rokem. Tehdy mu kvůli ztrátě důvěry investorů stoupaly úroky z nových dluhopisů do neúnosné výše. V květnu proto Aténám země eurozóny a Mezinárodní měnový fond (MMF) poskytly úvěrovou pomoc v celkové sumě 110 miliard eur (2,7 bilionu korun). Slovensko, které je nejchudším členem eurozóny, však odmítlo přispět a bylo za to ostatními ostře kritizováno.

Restrukturalizace nebude, říká Řecko

Atény již několikrát prohlásily, že svůj dluh restrukturalizaci nepodrobí. Řekové tak doufají, že jim unie dovolí splácet půjčky déle. Naposledy myšlenku restrukturalizace odmítl v sobotu ministr financí Jorgos Papakonstantinu. Podle Mikloše by však restrukturalizace pomohla Řecku víc než záchranný úvěr. „Nevěříme, že by tyto (záchranné) programy přispěly k překonání dluhové krize, která se šíří Evropou,“ uvedl ministr. „Naše odmítnutí podílet se na tom (úvěru pro Řecko) nebyl nepřátelský akt vůči této zemi. Byl to výraz našeho přesvědčení, že vaši ekonomiku lze účinněji léčit restrukturalizací,“ dodal.

Miklošovi dávají za pravdu i někteří odborníci. V posledním čísle vlivného týdeníku The Economist se také píše o tom, že současný záchranný plán EU, založený na fondu stability, nefunguje. Fondu se podle časopisu podařilo odložit restrukturalizace tak, aby si investoři na takovou myšlenku zvykli, a nyní je nutné přejít k „plánu B“ - čili restrukturalizacím dluhů vyloženě insolventních zemí, zejména Řecka.

S „plánem B“ by si měla eurozóna pospíšit

Náklady na obsluhu dluhu Řecka a Irska, které dostalo úvěr v listopadu, budou kvůli neodepsatelným půjčkám od států a MMF neustále růst a v určité době se kvůli nutnosti úspor stanou politicky neudržitelnými. Případné odpisy dluhů soukromých věřitelů by kvůli zvyšování podílu státních úvěrů musely být stále vyšší. Řecko by se tak například v roce 2015 ocitlo v situaci, že by svou zadluženost nedostalo na únosnou úroveň, ani kdyby zrušilo veškerý dluh u soukromých investorů, podotýká The Economist.

Vydáno pod