Madrid - Ze Španělska stále nepřicházejí příliš pozitivní zprávy. Dnes se mu sice podařilo prodat dluhopisy za více než 2 miliardy eur, avšak úrok oproti předchozí emisi zase o něco vyskočil. Vzápětí přišla zdrcující zpráva od agentury Fitch. Hlavní úvěrový rating země srazila hned o tři stupně na známku BBB. Na vratkých nohou přitom stojí i španělský bankovní sektor. Znárodněné banky Catalunya Caixa a Novagalicia prý budou od státu potřebovat na svou sanaci 9 miliard eur. Podle některých španělských médií to při debatě v parlamentu, která probíhala za zavřenými dveřmi, oznámil viceguvernér španělské centrální banky Javier Aríztegui. Řada ekonomů je tak k situaci Španělska stále více skeptická. Hrozí podle nich, že se finanční trhy nakonec zaseknou a Španělsko bude muset požádat Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond o pomoc.
Španělsko si dnes půjčilo více než 2 miliardy. Odborníci se přitom obávali, že nedokáže prodat dluhopisy ani za polovinu. Tím ale dobré zprávy končí. Úrok z prodaných bondů vyskočil nad 6 procent z dubnových 5,74 procenta. To je sice méně, než za kolik se před pár dny španělské dluhopisy prodávaly na sekundárním trhu, kde úrok v uplynulých dnech šplhal ke kritickým 7 procentům, avšak ne zas o tolik, aby se ekonomové přestali o Španělsko bát. „Jsem přesvědčen o tom, že optimismus trhů je do značné míry držen tím, že se domnívají, že se pomoc blíží. Pokud se ukáže, že ne, tak si myslím, že výnosy z těch dluhopisů můžou být během několika dnů mnohem výš než teď,“ obává se hlavní ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík.
Na problémy Španělsku zadělává i dnešní dramatické snížení ratingu. Známka BBB je jen dva stupně od spekulativního pásma. I to zvyšuje obavy z dalšího růstu požadovaných výnosů ze španělských dluhopisů. Výhled ratingu navíc zůstává negativní, což znamená, že k dalšímu snížení ratingu by agentura ještě mohla sáhnout. Fitch svůj krok zdůvodnila tím, že Španělsko je obzvlášť zranitelné, pokud by se dluhová krize v eurozóně prohloubila. Hlavní příčina je v tom, že země má vysoký podíl čistého zahraničního zadlužení.
Další zátěž pro španělský rozpočet – nemocné banky
Nejistotu prohlubuje také španělský bankovní sektor, ze kterého v poslední době přichází jedna špatná zpráva za druhou. Nejprve důvěrou investorů otřásly problémy čtvrté největší banky ve Španělsku – Bankie – a nyní se zdá, že další peníze bude muset vláda nalít i do bank Catalunya Caixa a Novagalicia. Stát by se těchto bankovních domů sice ještě letos rád zbavil, jenže kupců, kteří by byli ochotni nabídnout rozumnou cenu, se nedostává.
Ruku v ruce s tímto vývojem rostou i obavy ekonomů o budoucnost Španělska. „Důvěra ve schopnost Španělů vyřešit svoji krizi klesá, ale trhy spoléhají na to, že banky dostanou pomoc z Evropy,“ popsal analytik Ahorro y Corporacion Javier Ferrer. „Jakmile ty dluhopisové trhy zamrznou a investoři si nebudou chtít koupit španělské dluhopisy za žádnou cenu, tak pak to bude asi významný faktor, který způsobí to, že by Španělsko mohlo zažádat o pomoc,“ soudí obchodní ředitel společnosti Conseq Lukáš Vácha.
Španělsko by nemělo s žádostí o pomoc váhat
Někteří ekonomové přitom soudí, že by Španělsko nemělo s žádostí o pomoc otálet. „Já si myslím, že to měli udělat už dávno. EU s MMF by to zvládly v tom smyslu, že mají dost prostředků na to, aby rekapitalizovaly španělský bankovní systém,“ upozornil Mertlík. „Ono si nelze představit z dlouhodobého pohledu jiné řešení, protože pád bankovního sektoru tak velké země by měl obrovský celosvětový dopad,“ dodal.
Jenže zatímco nyní by zahraniční partneři čtvrté největší ekonomice eurozóny ještě pomoci mohli, situace by se mohla dramaticky změnit po červnových volbách v Řecku. „Pokud skončí tak, že Řecko bude donuceno samo svými chybnými kroky si začít tisknout svou vlastní měnu, tak to způsobí to, že evropské orgány na nějakou dobu nebudou mít čas a kapacitu zabývat se ničím jiným než oddělením drachmy od eura,“ varoval Mertlík. Hrozbou zůstává i možné šíření nákazy do dalších zemí. Kolaps dalších velkých ekonomik - například Itálie, která si taky na trzích půjčuje draho - by totiž mohl být nad síly mezinárodních institucí.
Tomu, že se Španělsko nakonec bez zahraniční pomoci neobejde, nasvědčují také slova tamního ministra financí Cristóbala Montory. Ten v úterý řekl, že trhy dluhopisů zavírají Španělsku dveře a kvůli rizikové přirážce jsou zápůjční náklady pro vládu už neúnosně vysoké.
Španělsko se ještě může zachránit, míní finský premiér
Ne všichni jsou ale vůči budoucnosti Španělska tak skeptičtí. Madrid má nakročeno na řeckou cestu, může z ní ale stále ještě uhnout - tak vidí potíže španělské ekonomiky finský premiér Jyrki Katainen. „Pokud vláda Španělska rychle zareaguje, ustojí krizovou situaci bez finanční pomoci,“ oznámil včera Katainen.
Jednoduchý plán má řadu ale: I Katainen varuje, že situace v celé eurozóně je křehká a napjatá. Pokud důrazná opatření nepřijdou rychle, Madrid prohraje a bude muset žádat o pomoc. Každá snaha o napumpování peněz do bank má podle finského premiéra smysl.
Finský premiér Jyrki Katainen:
„Věřím, že Španělsko může pokračovat bez záchranného balíku. Musíme si jen být jisti, že zvládne zvýšit množství peněz ve svých bankách.“
Pokud nedojde k rychlému navýšení kapitálu, dojde na pomoc zvenčí - obávaný scénář, který pocítí celá měnová unie a následně i zámoří. Madrid sice zatím potřebu záchrany oficiálně popírá, okamžik, kdy změní názor, ale nemusí být daleko - evropští lídři už údajně řeší detaily záchrany.
