Španělsko si půjčuje za sedm procent, podle expertů neudržitelný úrok

New York/Madrid - Úroky španělských státních dluhopisů s klíčovou desetiletou splatností poprvé v historii vystoupily na sedm procent. Takový úrok je ale podle expertů dlouhodobě neudržitelný a pokud by vytrval, Španělsko by se mohlo dostat do platební neschopnosti. Ratingová agentura Moody's už vyjádřila obavu, že slíbená mezinárodní pomoc španělským bankám nebude stačit. Snížila proto svoje hodnocení Španělska z A3 na Baa3, což je její nejnižší hodnocení úvěrové spolehlivosti země. Agentura Reuters mezitím informovala, že španělský bankovní sektor nebude potřebovat 100 miliard eur, jak bylo původně avizováno, ale pouze 60 až 70. Odvolala se přitom na zdroje obeznámené s výsledky právě dokončovaného auditu španělských bank.

Audit měl být podle původních informací hotov do 21. června, podle zdrojů Reuters se ale s jeho dokončením počítá do pondělí. Provádí jej nezávislé konzultační společnosti Oliver Wyman a Roland Berger. „Základní čísla o výši částky, kterou bude finanční sektor potřebovat, bude mít vláda od auditorů k dispozici v pondělí. Cílem je odjet na summit G20 už s touto informací,“ vysvětlil zdroj.

Nadcházející summit G20 se bude v pondělí a v úterý konat v Los Cabos v Mexiku. Předpokládá se, že jednání se bude točit hlavně kolem evropské dluhové krize.

Moody's: Žádost o pomoc je znakem slabosti, nikoli síly

Agentura zdůvodňuje svoje rozhodnutí snížit Španělsku rating vyšším zadlužením, v němž se země ocitne po čerpání dohodnuté finanční pomoci tamním bankám. „Žádost o pomoc nevnímáme jako znak síly, ale jako znak slabosti,“ zdůraznila londýnská analytička mezinárodní ratingové společnosti Moody's Kathrin Muehlbronnerová.

Juan Carlos Martínez-Lázaro, ekonom

„Krize nás učí, že věci se bohužel můžou ještě zhoršit a zkomplikovat. Na trzích bude cítit velké napětí, dokud Evropská unie nepřijme drastická a jasná opatření.“

Důvodem ke snížení úvěrového ratingu je podle Moody's také velmi omezený přístup španělské vlády na mezinárodní kapitálové trhy, což může být do budoucna problém pro refinancování dluhu. Problematický je i pokles španělské ekonomiky.

„Samozřejmě budeme brát v úvahu i všechny podrobnosti, které se objeví v souvislosti s rozsahem a podmínkami čerpání podpůrného programu, stejně jako to, co se děje v širší eurozóně, když budeme uvažovat o dalším snížení ratingu,“ dodala Muehlbronnerová.

Kypr má kvůli Řecku problémy v bankovním sektoru

Moody's také snížila rating Kypru o dva stupně na známku Ba3. To agentura zdůvodňuje narůstajícím rizikem odchodu Řecka z eurozóny a dopady, které takový krok bude mít na kyperskou ekonomiku.

Kypr se kvůli Řecku už teď potýká s problémy v bankovním sektoru. Ostrovní stát má totiž na Řecko velmi těsné vazby, a to jak kulturní, tak obchodní nebo politické. Kvůli potížím Řecka se ale vztahy komplikují a Kypr v poslední době stále hlasitěji upozorňuje, že se patrně neobejde bez zahraniční finanční pomoci. Ta by mohla dosáhnout až čtyř miliard eur (102 miliard korun).

Moody's zařadila rating obou zemí do režimu pozorování s negativním výhledem, takže jej může v následujících měsících ještě snížit. Známky, které od Moody's Španělsko s Kyprem obdržely, jsou ale už teď ve spekulativním pásmu. To znamená, že řada institucionálních investorů nemůže jejich státní dluhopisy vůbec nakupovat, neboť papíry s tak nízkým ratingem jsou považovány za příliš rizikové.

Do dalšího vývoje zasáhnou volby v Řecku a summit EU

Mezi faktory, které bude Moody's nyní posuzovat, jsou i parlamentní volby v Řecku. Ty se budou konat v neděli 17. června a jejich výsledek může znamenat i odchod Řecka z eurozóny. Podle Muehlbronnerové bude agenturu zajímat i nadcházející summit Evropské unie, na němž se má 28. a 29. června jednat i o návrhu vytvořit v EU bankovní unii.

Jan Čermák, analytik ČSOB:

„Já si myslím, že bude hodně záležet na výsledku voleb v Řecku a také na tom, jak se bude chovat ECB v následujících měsících. Pokud by ECB například snížila úrokové sazby a zavedla ještě jedno kolo nadstandardních repooperací, tak by to mohlo španělským dluhopisům pomoci a pak by španělská vláda o pomoc žádat nemusela. Pokud řecké volby dopadnou špatně, tak si myslím, že požádání o pomoc je za dveřmi a už v červenci to může nastat.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Banky poskytly v únoru hypotéky za 40,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v únoru hypoteční úvěry za 40,5 miliardy korun, což je o 14,5 procenta více než před měsícem a o 59 procent více ve srovnání s loňským únorem. Nové úvěry bez refinancování stouply meziměsíčně o desetinu na 29,7 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru nepatrně klesly na 4,46 procenta z lednových 4,48 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 20 mminutami

USA povolily zemím dočasně nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech

Spojené státy v noci na pátek SEČ dočasně povolily zemím nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech na moři. Washington tím usiluje o stabilizaci světových trhů s ropou, na nichž panuje napjatá situace kvůli nynější válce na Blízkém východě. Na síti X to oznámil americký ministr financí Scott Bessent.
01:35Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Ceny ropy stouply nejvýš za téměř čtyři roky

Ceny ropy v důsledku konfliktu na Blízkém východě pokračují v silném růstu. Mezinárodní agentura pro energii (IEA), která ve středu oznámila, že uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv, hovoří o největším narušení dodávek ropy v historii. Americký prezident Donald Trump podle agentury DPA plánuje, že surovinu uvolní z amerických strategických rezerv. Chce tak rostoucí ceny stabilizovat. Ty nicméně nakonec ve čtvrtek stouply na nejvyšší úroveň za bezmála čtyři roky.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Paliva výrazně zdražila, dle ministerstva prodejci situaci nezneužívají

Cena nafty v Česku za týden podle společnosti CCS stoupla o 5,79 koruny. Od konce února, kdy začala válka na Blízkém východě, stoupla o 7,79 koruny, jen za poslední den se zvýšila o šedesátník. Benzin zdražuje také, ale ne tak výrazně. Podle ministerstva financí se zatím neukazuje, že by prodejci pohonných hmot zneužívali konfliktu v Íránu k nepřiměřenému zvyšování marží.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Válka v Íránu letos energie neprodraží, řekl šéf ČEZu ČT

Generální ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš v rozhovoru s redaktorkou ČT Terezou Gleichovou rozebíral možné dopady aktuálního konfliktu na Blízkém východě na ceny energií, hospodaření firmy či rozvoj energetických kapacit Česka. Věnoval se i problematice pronájmu LNG terminálu v Nizozemsku. K vládním plánům na zestátnění výroby Skupiny ČEZ se nicméně blíže vyjádřit nechtěl.
před 15 hhodinami

ČEZu loni klesl čistý zisk meziročně o 1,7 miliardy korun

Energetická skupina ČEZ v loňském roce vydělala 27,4 miliardy korun. Čistý zisk tak meziročně klesl o 1,7 miliardy korun, tedy na 5,8 procenta. Hlavní příčinou poklesu byly vyšší odpisy. Mírně klesly rovněž zisk před zdaněním a odpisy (EBITDA), provozní výnosy i zisk očištěný o mimořádné vlivy, který je rozhodující pro dividendu. Vyplývá to z údajů, které ČEZ ve čtvrtek zveřejnil. S provozem svých uhelných zdrojů počítá do roku 2030.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Z nouzových rezerv uvolní agentura IEA rekordní množství ropy

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) v reakci na narušení trhu s ropou kvůli konfliktu na Blízkém východě uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv. Vyšší cena ropy se promítá i na čerpacích stanicích. Průměrná cena nafty v Česku stoupla nad 40 korun za litr. Od začátku války na Blízkém východě 28. února dosud nafta zdražila o víc než sedm korun na litr. Zdražuje i benzin Natural 95, ale o něco pomaleji. Vyplývá to z údajů společnosti CCS.
11. 3. 2026Aktualizováno11. 3. 2026

Sněmovna schválila rozpočet pro letošní rok

Poslanecká sněmovna schválila letošní státní rozpočet se schodkem 310 miliard korun. Při schvalování přidala například peníze na sport nebo mládež. Opozice kritizovala mimo jiné podle ní nízké výdaje na obranu. Pro rozpočet hlasovalo 103 poslanců vládní koalice, proti bylo 88 poslanců opozice. Rozpočet nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Již dříve řekl, že ho vetovat nebude. Loni rozpočet skončil s deficitem 291 miliard korun.
11. 3. 2026Aktualizováno11. 3. 2026
Načítání...