Brusel/Madrid - Španělsko podle agentury Reuters poprvé přiznalo, že by mohlo potřebovat mezinárodní finanční pomoc, pokud se mu nepodaří snížit náklady na obsluhu dluhu. Španělský ministr hospodářství Luis de Guindos údajně hovořil o částce 300 miliard eur (asi 7,7 bilionu korun). Zmínil ji v úterý na schůzce s německým ministrem financí Wolfgangem Schäublem. Španělsko dnes přitom oznámilo, že má nejvíce nezaměstnaných od konce diktatury generála Franka.
Myšlenka záchrany hned teď ale nevyhovuje Německu. Diskuze je tím podle Reuters zřejmě ukončena do doby, než bude plně funkční stálý záchranný fond eurozóny, takzvaný Evropský stabilizační mechanismus (ESM). To bude zřejmě až v září. Španělsko přitom už mnohokrát uvedlo, že nepůjde cestou Portugalska, Irska a Řecka a o zahraniční finanční pomoc žádat nebude. „Takový záměr my důrazně odmítáme. Takovou možností jsme se nezabývali, ani jsme o ní nejednali,“ sdělila mluvčí španělské vlády.
„Španělsko tohle samozřejmě nechce za žádnou cenu přiznat, protože to zároveň znamená, že tam přijíždějí dluhoví inspektoři a pro tu zemi je to docela velká potupa, protože se stává něčím jako ekonomickým protektorátem. To je samozřejmě pro takhle velkou a takhle sebevědomou zemi, jakou je Španělsko, velmi těžko představitelné,“ uvedla Lenka Zlámalová, komentátorka Lidových novin.
Ministři financí eurozóny právě před týdnem oficiálně schválili dohodu, která zajistí Španělsku půjčku v objemu až 100 miliard eur (přes 2,5 bilionu korun) na pomoc bankovnímu sektoru. Španělská vláda mezitím prohlásila, že v roce 2013 nově očekává recesi - HDP by měl poklesnout o 0,5 procenta. Madrid si dosud myslel, že by stačilo, kdyby požádal o pomoc pro banky, ale ukázalo se, že ani to investorům nestačí. A Španělům nevěří. Věřitelem by stejně byl španělský stát.
Recese bude pokračovat
Mezinárodní měnový fond dnes Španělsko za opatření, kterými země reaguje na dluhovou krizi, pochválil. Upozornil však, že úspěch těchto opatření bude záviset na krocích uskutečněných na úrovni celé Evropské unie. Předpověděl také, že španělská ekonomika bude v příštím roce pokračovat v poklesu.
MMF předpokládá, že pokles španělské ekonomiky v příštím roce zpomalí na 1,2 procenta z letošních 1,7 procenta. S návratem k hospodářskému růstu počítá až v roce 2014, kdy by měla ekonomika stoupnout o 0,9 procenta. MMF je tak pesimističtější než španělská vláda. Ta předpokládá, že ekonomika letos klesne o 1,5 procenta a napřesrok pouze o 0,5 procenta. V roce 2014 očekává růst o 1,2 procenta.
Španělské problémy jsou jiné než ty řecké
„Španělsko, než začala krize v roce 2008, mělo přebytkový státní rozpočet a velmi nízký státní dluh. Ale zažilo obrovský boom bankovních úvěrů a dostalo se do těžké bankovní krize. Především ty regionální banky jsou momentálně před krachem. Velkou část z nich bude muset stát sanovat. Investoři vědí, že španělský stát bude muset na sebe vzít tyto náklady, proto se obávají, že ani stát nebude schopný dostát svým závazkům,“ řekla Zlámalová.
Španělský parlament s ohledem na ekonomickou situaci minulý čtvrtek schválil nejnovější vládní balík úsporných opatření, která prosadil španělský premiér Mariano Rajoy. Balík má do konce roku 2014 snížit rozpočtový deficit až o 65 miliard eur (1,65 bilionu korun). Zahrnuje například výrazné zvýšení daně z přidané hodnoty a snížení podpory v nezaměstnanosti.
Španělská nezaměstnanost je nejvyšší od Frankova pádu
Ve druhém čtvrtletí vyšplhala míra nezaměstnanosti ve Španělsku na 24,6 procenta, v prvním čtvrtletí pak činila 24,4 procenta. Od dubna do června se tak dostala na rekord v novodobých dějinách Španělska, respektive od konce diktatury generála Franka a návratu země k demokracii v polovině 70. letech minulého století. Podle údajů španělského statistického úřadu je teď v zemi zhruba 5,7 milionu nezaměstnaných. Firmy totiž pokračují v propouštění, k němuž je vedou obavy z prohloubení hospodářské recese a krize důvěry mezi spotřebiteli. V jejím důsledku klesá poptávka.
ekonom Ben May ze společnosti Capital Economics
„Je to další příklad zoufalé situace, ve které se ekonomiky nachází. Vzhledem k tomu, že není pravděpodobné, že by se ekonomika v dohledné době vrátila k růstu, a naopak pravděpodobnější, že se bude propadat hlouběji do recese, bude to ještě horší.“
Nynější míra nezaměstnanosti ve Španělsku je nejvyšší od roku 1976, kdy se údaje v současné podobě začaly sledovat. Smrtí generála Franciska Franka v roce 1975 ve Španělsku skončilo období diktatury. I tak je vývoj za druhé čtvrtletí nepatrně příznivější, než se čekalo. Analytici v anketě agentury Reuters totiž v průměru odhadovali, že se míra nezaměstnanosti zvýší až na 24,9 procenta.
V případě, že by Španělsko pomoc potřebovalo, stalo by se čtvrtou a zdaleka největší zemí eurozóny, která si neví rady s dluhy. Před ním už o finanční pomoc od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu požádaly Řecko, Irsko a Portugalsko. Španělsko je pod značným tlakem, neboť výnosy dluhopisů jsou na rekordech, a to včetně těch krátkodobých.
Pokud bude Madrid nucen o pomoc požádat, pak částka, kterou bude čerpat, půjde nad rámec 100 miliard eur (asi 2,6 bilionu korun) vyčleněných na pomoc španělským bankám. Zvažovaná částka čerpání by snížila zdroje eurozóny prakticky na minimum.
