Španělské banky táhne dolů realitní krize, posílí rezervy o 30 miliard eur

Madrid - Španělské banky budou muset v rámci nové reformy navýšit rezervy o dalších 30 miliard eur (758,1 miliardy korun) a realitní majetek oddělit do speciálního subjektu. Bankám, které si nebudou schopné zajistit kapitál, slíbil stát finanční pomoc ve formě půjček. Nová opatření vlády mají posílit důvěru ve španělský bankovní sektor. Agentura Reuters navíc s odvoláním na úředníky eurozóny uvedla, že Španělsko by mohlo získat více času na snížení rozpočtového schodku, pokud by Madrid představil důvěryhodný tří až čtyřletý plán, jak se chce vypořádat se svými problémy. V pondělí o tom budou jednat ministři financí eurozóny na svém pravidelném setkání v Bruselu.

Investoři zprávu příliš nepřivítali. Španělské akcie v reakci na zprávu klesly a úroková přirážka ke srovnatelným dluhopisům Německa, měřítko rizikovosti země, stoupla na 456 bazických bodů. To ukazuje, že trhy nejsou přesvědčené, že nové kroky vlády mohou vyřešit čtyři roky trvající bankovní krizi v zemi.

Banky, které nebudou schopné získat další kapitál, budou moci získat pětiletou půjčku od státu prostřednictvím konvertibilních obligací s úrokem deset procent. To je dvojnásobek současné úrokové sazby státních dluhopisů.

Ministr hospodářství Luis de Guindos zdůraznil, že stát nebude pumpovat peníze do bank. Jedná se pouze o úvěry a konvertibilní dluhopisy, které mají zajistit, že stát může případně svůj dluh vyměnit za majetkový podíl v bankách.

Nekvalitní realitní majetek do speciálního fondu

Vláda rovněž nařídila nezávislý audit úvěrů a realitního majetku v celém bankovním sektoru, jak požaduje Evropská unie. Banky budou mít do konce roku čas na převod svého nekvalitního realitního majetku do speciálních subjektů ve formě fondů pro správu majetku. Ty pak budou mít na starosti prodej tohoto majetku.

Zmíněných 30 miliard eur jsou rezervy na úvěry, které zatím nejsou považovány za problematické, ale mohou se jimi stát, pokud se recese dále prohloubí. Doposud banky vytvářely nové rezervy pouze na ztrátové úvěry. Podle předchozích bankovních nařízení musely rezervy u zdravých úvěrů činit sedm procent z celkové hodnoty úvěrů, nyní se tento poměr zvýší na 30 procent.

Navzdory očekávání mnoha analytiků vláda dnes neoznámila nic o pomoci pro banku Bankia, kterou znárodnila tento týden. De Guindos dodal, že vláda představí své plány pro Bankii v několika týdnech.

Proběhly už tři kola reforem, nepomohly

Španělský bankovní sektor tvrdě doplácí na krach realitního trhu v roce 2008, po němž bankám zůstaly nedobytné úvěry za 184 miliard eur (asi 4,6 bilionu korun). Bankovní sektor už sice absolvoval tři kola reforem, problémů se tím ale nezbavil.

Někteří analytici se domnívají, že vláda mimo jiné oznámí plán vytvořit takzvanou špatnou banku. Do ní by komerční banky mohly odložit ztrátové úvěry, a vyčistit si tak bilanci. Tuto variantu v minulosti zvolilo třeba Irsko a některé další země.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
včera v 12:55

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
včera v 06:30

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...