Santander - Španělsko dnes poprvé přiznalo, že některé jeho banky se dostaly do krize likvidity a zahraniční banky jim odmítají poskytovat krátkodobé úvěry na mezibankovním trhu. Náměstek ministryně financí Carlos Ocaña však popřel, že by země stála na pokraji dluhové krize řeckého typu a že by pomýšlela na podobnou masivní finanční záchranu, jakou získali Řekové.
„Je to rozhodně problém,“ prohlásil Ocaña. Dodal však, že vláda svými plány rozpočtových úspor a strukturálních ekonomických reforem pracuje na obnovení důvěry. „Španělsko nepotřebuje žádné dodatečné financování od mezinárodních institucí. Tyto pověsti jsou nepravdivé a já je popírám,“ dodal Ocaña.
Čtvrtá největší země eurozóny potřebuje v červenci získat na splacení starých dluhů 16,2 miliardy eur. Je schopno si půjčovat na trhu, rizikové přirážky k úrokům z jeho dluhopisů však stále rostou. Dnes se přirážka desetiletých španělských obligací k německým dluhopisům zvýšila asi o 0,1 procentního bodu na 2,02 bodu. Ekonomové v tom začínají vidět zdroj problémů. „Samozřejmě, že se to vyhrotí, otázka je spíše kdy než zda,“ řekl k situaci Španělska analytik společnosti Partners Pavel Kohout.
Zdroje z bankovních kruhů minulý týden agentuře Reuters sdělily, že krize likvidity postihuje spořitelny a malé banky, nikoli však největší finanční instituce jako BBVA nebo Banco Santander. Španělský bankovní sektor je pod tlakem od minulého měsíce, kdy centrální banka převzala malou spořitelnu CajaSur a poukázala tím na prekérní pozici jiných malých finančních institucí.
V čem tkví problém Španělska?
„Hlavní problém je v tom, že euro, které funguje ve Španělsku už deset let, dokázalo nafouknout velkou úvěrovou bublinu zejména půjček do nemovitostí. Ta úvěrová bublina nyní splaskává, takže se nejedná o krizi eura, ale o krizi bank,“ vysvětlil Kohout.
Agentura Fitch Ratings na konci května snížila hlavní ratingovou známku Španělska na stupeň AA-plus. Po snížení ratingu Španělska se na trhu začaly znovu objevovat obavy, že země směřuje k dluhové krizi, ze které ji bude nutné zachraňovat podobně jako Řecko.
Španělský parlament ve snaze zabránit srovnávání s Řeckem minulý měsíc těsnou většinou schválil plán rozpočtových úspor v hodnotě 15 miliard eur (asi 386 miliard korun). Ten má letos snížit rozpočtový deficit na 9,3 procenta hrubého domácího produktu z loňských 11,2 procenta HDP a v příštím na šest procent.
