Sobotkův kabinet má krizový plán, jak vyčerpat unijní dotace

Praha – Česko čerpá dotace nejhůř z celé Evropské unie. Kabinet Bohuslava Sobotky (ČSSD) proto připravil krizový plán, jak ztracené miliardy z evropských fondů zachránit. Plán počítá s mimořádným nasazením úředníků, kteří budou hledat náhrady za neúspěšné projekty či s převedením peněz na zateplení veřejných budov. Podle informací České televize by ho měla vláda schválit už příští týden.

Nahrávám video

Za rok 2013 přišla Česká republika o 10 miliard, letos to může být 24 miliard a nejčernější scénář pak počítá s tím, že se za tři roky nestihne vyčerpat celkem 100 miliard korun. I proto dostala ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová (ANO) úkol - nastartovat čerpání evropských peněz a nastavit taková pravidla, která zaručí, že se peníze vracet do unijního rozpočtu nebudou.

Evropská unie zvažuje, že pro některé dotace zavede výjimky. Verdikt má sdělit v polovině března. „Žádáme o to, aby nám byl uznán faktor vyšší moci - tedy povodně a ekonomická krize,“ přiblížila Jourová. To by podle odhadů mohlo zachránit za rok 2013 víc než miliardu korun. Zásadní je ale čerpání peněz pro letošní rok. „Budeme otevírat výzvy na projekty, které se dají rychle zrealizovat. Musí být hotovy do poloviny příštího roku,“ nastínila Jourová.

Největší problémy má životní prostředí a školství

Resort životního prostředí nestihne zrealizovat 200 projektů, na které jsou peníze blokované. A právě ty mají být převedené jinam – na zateplení veřejných budov. „Výzvu za minimálně tři miliardy korun bychom rádi vypsali už příští nebo přespříští týden,“ uvedl ministr životního prostřední Richard Brabec (ANO). V resortu školství hrozí, že se nestihne vyčerpat přes sedm miliard na vědu, výzkum a inovace. „Máme připraveny rychlé výzvy za 3,1 miliardy korun,“ informoval ministr školství Marcel Chládek (ČSSD).

Za slabé čerpání peněz mohou podle kritiků špatně nastavená pravidla - složitá byrokracie a přes dvacet různých výzev v období od roku 2007 do roku 2013. I proto předchozí vláda zredukovala počet výzev na následujících sedm let na osm. To má zajistit přehlednost a ulehčit zájemcům výběr oblasti, kde chtějí o peníze žádat.

Česká republika mohla od roku 2007 do roku 2013 čerpat z evropských fondů zhruba 808 miliard korun. Čeští příjemci dotací však k začátku letošního ledna dostali od českého státu „pouze“ 514,9 miliardy korun, tedy 63,7 procenta z částky, kterou mělo Česko v uvedených letech k dispozici. Z takto dosud vyplacených peněz ČR zatím požádala Evropskou komisi o proplacení 385,5 miliardy korun, tedy 47,7 procenta celkové částky připravené pro období 2007-2013. Právě tuto sumu považují úřady za skutečně vyčerpané dotace. V programovacím období 2014 až 2020 má Česko nárok na přibližně 500 miliard korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 17 hhodinami

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
před 23 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...