Praha – Vysoké zadlužení, kvůli kterému teď musí státy Evropské unie utahovat opasky a které přimělo země jako Řecko nebo Irsko požádat o mezinárodní pomoc, není důsledkem finanční krize, ale daňového dumpingu, tedy přehnané snahy zemí EU mít co nejnižší daně z příjmu firem. Na konferenci Politické vize budoucí EU to prohlásil předseda ČSSD Bohuslav Sobotka.
„Daňový dumping, který zahrnoval snižování sazeb daně z příjmu právnických osob a také rozvoj daňových rájů, vedl k soutěži, která vyčerpala veřejné rozpočty, podlomila jejich stabilitu a prohloubila zadlužení ještě před tím, než přišla finanční krize,“ tvrdí Sobotka. Jestli se chce Evropa ze současných obtíží s dluhy dostat, měla by podle něj uvažovat o sjednocení korporátních daní v rámci celého společenství. „ČSSD to bude jednoznačně podporovat,“ dodal.
K poklesu daní ze zisku firem napříč Evropou skutečně v uplynulých letech docházelo, potvrzují to i údaje Eurostatu. Za posledních 13 let se průměrná sazba daně v EU snížila zhruba o osm procentních bodů. Za viníka dluhové krize však snižování daní podle hlavního ekonoma Poštovní spořitelny Jana Bureše považovat nelze. „Za rozpočtové problémy evropských ekonomik primárně může finanční krize po pádu Lehman Brotehrs. Ta měla dopad na schopnost ekonomik půjčovat si na finančních trzích a také způsobila problémy v realitním a bankovním sektoru, které zatížily veřejné rozpočty,“ popsal ekonom.
To dokládá mimo jiné příklad Irska. Byť má dlouhodobě jednu z nejnižších daní z příjmu firem v EU, jeho zadlužení se od počátku nového milénia drželo na poměrně nízké úrovni. Ještě v roce 2007, tj. krátce před vypuknutím finanční krize, činilo jen 24,8 % HDP, bylo tedy výrazně pod celoevropským průměrem, který stoupal k 60 %. Hůře si v tu dobu vedlo i Česko s dluhem ve výši 28 % HDP. Jenže v roce 2009 Irsko muselo zachraňovat své banky, které kvůli krizi utrpěly ohromné ztráty z nesplácených úvěrů. Jen do třetí největší z nich – Anglo Irish Bank - tamní vláda nalila přes 30 miliard eur, tedy zhruba čtvrtinu celkové hodnoty všech výrobků a služeb, které ročně celé Irsko vyprodukuje. V roce 2010 v důsledku toho státní dluh překročil 90 procent HDP.
V řadách ODS vyvolalo Sobotkovo vyjádření posměch. „Jeho tvrzení je k smíchu. To snad bývalý ministr financí nemyslí vážně. Za problémy s dluhy stála finanční a hypoteční krize, to každý ví,“ uvedl v rozhovoru pro portál ČT24 bývalý místopředseda vlády pro evropské záležitosti Alexandr Vondra (ODS).
Na místě podle něj není ani snaha o harmonizaci daní, po které volá Sobotka. „Já jsem zásadně proti sjednocení daně z příjmu právnických osob, protože by to tady vedlo ke zvýšení daní a ztrátě konkurenceschopnosti, protože předpokládám, že země, které mají vysoké daně, by je nesnížily,“ obává se Vondra.
Nyní je otázka daní plně v kompetenci národních vlád a Brusel jim do ní nemůže mluvit. Nejvíce – 35 procent – ukusuje ze zisků firem Malta. Následuje Francie se sazbou daně ve výši 33,33 procenta. Na opačném konci spektra stojí Bulharsko s 10procentní sazbou a Irsko s 12,5% sazbou. Česká republika je se svou 19% daní z příjmu firem mírně pod celoevropským průměrem, který činí 22 procent.
„Vzhledem k tomu, že se nacházíme blízko průměru, bych se růstu daní při harmonizaci nebál,“ říká Bureš. „Nevím ale, čemu by sjednocení daní prospělo,“ dodává. Snahy o sjednocení daně ze zisku firem nicméně v EU existují. Od roku 2011 o něj usiluje Evropská komise s tím, že by to zjednodušilo podnikání napříč unií.
