Sobotka plánuje přijetí eura v roce 2020. Pro je prezident i část opozice

Praha – O termínu přijetí eura se začíná mluvit v konkrétnějších slovech. Premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka řekl, že do eurozóny by Česká republika mohla vstoupit v roce 2020. S brzkým přijetím eura souhlasí i prezident Miloš Zeman a vzácnou shodu našli sociální demokraté i s konzervativní TOP 09. Ostatní strany jsou buď s vyslovováním konkrétních termínů opatrní, nebo chtějí nechat o tomto kroku rozhodnout občany v referendu. Takovou možnost připouští třeba ANO, KSČM, ODS nebo Úsvit.

Nahrávám video

Sobotka, ostatně jak jeho strana už před loňskými volbami slibovala, chce změnit postavení Česka v Unii a součástí je také urychlení vstupu do eurozóny. „Euro české ekonomice v budoucnu pomůže, sníží transakční náklady, přitáhne nové investice, vytvoří nová pracovní místa, čili je to pozitivní cíl,“ uvedl na dnešní konferenci k desátému výročí vstupu země do Unie. Další zásadní krok, tedy přijetí eura, by Česko podle vlády mělo učinit za následujících šest let.

„V tuto chvíli Česká republika ještě připravena není, ale měli bychom rychle pracovat na tom, aby se zlepšila naše hospodářská situace a možná někdy kolem roku 2020 by mohl nastat termín pro přijetí společné evropské měny.“

K ČSSD se kloní i pravicová TOP 09. Nejdůležitější je podle ní hospodářská kondice a připravenost Česka, navržený termín se ale shoduje s vládními představami. „Když se nic nestane, bude hospodářství do roku 2018 tak silné, že bychom tam v roce 2020 mohli vstoupit,“ tvrdí šéf strany Karel Schwarzenberg.

Sociální demokraté a TOP 09 se shodnou i v jiném ohledu. Ani jedna ze stran nepovažuje za nutné vypsat kvůli přijetí eura nové referendum. Podobný názor mají také lidovci. Na opačné straně u těch, kteří referendum nezavrhují, je hnutí ANO a Úsvit, dále ODS nebo komunisté. „S termínem není kam spěchat, rozhodně se do té doby musí vyřešit mnohé problémy české ekonomiky, ale také eurozóny,“ tvrdí místopředseda KSČM Jiří Dolejš.

Ilustrační foto
Zdroj: LEHTIKUVA/Jarno Mela/ČTK

Většina ČR chce dosud dál platit korunou

Samotní Češi se zatím dívají na přijetí eura spíše rezervovaně. Podle výzkumu agentury STEM z konce března se chce s korunou rozloučit pouhá čtvrtina obyvatel. Skoro polovina (konkrétně 48 procent oslovených respondentů) naopak přijetí eura kategoricky odmítá.

Mezi českými občany také převažuje nedůvěra v budoucnost evropské měny. O udržení eura jako společné měny v Unii je přesvědčeno 48 procent dotázaných, před rokem to byla přesná polovina občanů. Dosud největší nedůvěru v udržení eura Češi vyjadřovali před dvěma lety, kdy podíl pesimistů představoval 61 procent občanů. (Více o průzkumu ZDE)

Průzkum agentury STEM
Zdroj: ČT24/STEM

Podobně skeptičtí byli kdysi i Slováci, když před pěti lety euro přijímali. Jeho obliba v zemi podle průzkumů postupně roste. Jeden z posledních ukázal, že většina Slováků euro hodnotí kladně. Jednoznačně špatné dopady mu přičítá 13 procent oslovených respondentů.

  • Bohuslav Sobotka (ČSSD), premiér: „Když jsme vstupovali do EU, tak jsme rozhodli o tom, že euro přijmeme. Ta otázka, která je teď před námi – kdy to bude. To znamená, že nemůže být referendum o tom, zda euro přijmeme, nebo ne, ale měli bychom rozhodnout na úrovni parlamentu a vlády o vhodném načasování.“

Nejvíce kritickým hlasem vůči euru hovoří občanští demokraté, kteří chtějí jeho přijetí podrobit speciálním referendem. „Náš požadavek je, aby o tom, jestli Česká republika přijme euro, nebo ne, opět mohli rozhodnout občané,“ tvrdí předseda ODS Petr Fiala. Proti těmto snahám nejčastěji zaznívá argument, který se týká samotného vstupu Česka do EU. Už před deseti lety se totiž Česko zavázalo bez konkrétního termínu společnou měnu přijmout.    

Tento slib má sice ODS na paměti, ale tvrdí, že od roku 2004 se podmínky v rámci EU výrazně změnily a nejsou pro stát výhodné. Pravici vadí hlavně značné finanční závazky ve výši několika set miliard eur. O obezřetném postoji ODS vůči euru hovoří také její apel na vládu. Ta by podle ODS měla usilovat o výjimku – tedy možnost odmítnout vstup do eurozóny, pokud si to sama nebude přát. Ostatně vyhlídky Česka vůči eurozóně budou jedním z hlavních témat květnových voleb do Evropského parlamentu.

Ministerstvo financí a Česká národní banka loni v prosinci vydaly prohlášení, podle kterého zatím nedoporučují stanovovat pro přijetí eura jasný termín.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Druhý den rozpočtových jednání ministrů se Schillerovou skončil

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ve středu pokračovala v jednáních se členy vlády o návrhu státního rozpočtu na příští rok. Po úterních schůzkách se sedmi ministry jednala s dalšími šéfy resortů. Celkovou podobu rozpočtu zatím žádný z účastníků jednání nekomentoval. Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že rozpočtový schodek by měl být výrazně nižší než 400 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump pozastavil na tři dny zavedení 50procentních cel na kanadské zboží

Americký prezident Donald Trump v noci na středu pozastavil plán na uvalení padesátiprocentního cla na širokou škálu kanadských produktů. Dočasné odložení cel potrvá tři dny, oznámil prezident na síti Truth Social. Rozhodl se tak po úterním telefonickém jednání s kanadským premiérem Markem Carneym. Informovaly o tom světové agentury. Nová cla měla vejít v platnost ve středu. Carney později řekl, že v jednáních mezi oběma zeměmi zbývá vykonat ještě mnoho práce.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoSkopeček vyzval ke konsolidaci. Schodky minulé vlády nepřekročíme, řekl Vondráček

Začala jednání o státním rozpočtu na příští rok. „Samozřejmě ministři musí kopat za své resorty, ale musíme plnit programové prohlášení, ve kterém říkáme, že chceme směřovat k vyrovnané bilanci,“ poznamenal předseda Svobodných Libor Vondráček (klub SPD) v Událostech, komentářích. „Schodky minulé vlády ale rozhodně nepřekročíme,“ dodal. Ke konsolidaci veřejných financí vyzval místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS). „Nicméně vláda si rozvolnila rozpočtová pravidla,“ upozornil a doplnil, že toto rozhodnutí kritizují i experti. „Už to není jen spor mezi opozicí a vládou,“ řekl. O jednání o rozpočtu hovořili také komentátor Reflexu Viliam Buchert a redaktorka Seznam Zpráv Tereza Povolná. Diskusi moderovala Tereza Řezníčková.
před 19 hhodinami

VideoPiráti by v příštím roce chtěli schodek rozpočtu pod 300 miliard, říká Hřib

„Já bych prosazoval deficit, který by byl menší než předchozí (letošní) rok. To znamená – bavili bychom se o tom, že by to muselo být po třemi sty miliardami,“ sdělil v úterním Interview ČT24 ke státnímu rozpočtu na příští rok předseda Pirátů Zdeněk Hřib. „Pokud bychom se bavili o tom, jakým způsobem deficity začít krotit, tak je nutné mít odvahu dělat nějaké kroky, které bude nutné také vysvětlovat, což je jedna z věcí, co by měl politik dělat,“ doplnil s tím, že prostředky by šlo získat třeba omezením dotací pro velké zemědělské podniky. Ušetřit by dle něj stát mohl také vstupem do mechanismu směnných kurzů ERM II. Zmínil rovněž zdanění tichého vína či legalizaci konopí. Hřib v pořadu moderovaném Danielem Takáčem hovořil také o hospodaření krajů a obcí či o volebních preferencích Pirátské strany.
před 20 hhodinami

Skončilo první kolo jednání ministrů se Schillerovou o rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) během úterý jednala s ministry o podobě jejich rozpočtových kapitol pro rok 2027. Sérii schůzek zahájil ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Následně dorazili ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé), šéf resortu školství Robert Plaga (za ANO), ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO), ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) či ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO), který sdělil, že stát i v příštím roce převezme veškeré poplatky za podporované zdroje energie. Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že by schodek příští rok měl být významně pod 400 miliard korun.
18. 8. 2026Aktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoUbývá lidí spořících ve třetím pilíři, pomoct můžou chystané změny

Na stáří si ve třetím pilíři ke konci letošního prvního pololetí spořily tři miliony a 873 tisíc lidí, což je méně než koncem loňska. Přilákat více účastníků do systému by mohly změny, které chystá vláda. Například pro střadatele do 29 let by se státní příspěvek nově měl navýšit na čtyřicet procent vkladu. Do 36 let by poté také mělo být možné třetinu naspořených peněz jednorázově vybrat. Kabinet dále počítá s nižšími poplatky pro banky, které jim lidé platí za správu. Změny by mohly platit od příštího roku.
18. 8. 2026

Výbava pro školáky stojí tisíce. Rodičům pomáhají obce, školy i sbírky

Školáci se za dva týdny vrátí do lavic, rodiče proto už postupně pořizují jejich výbavu. Každý pátý očekává, že za začátek školního roku utratí přes pět tisíc korun. Vyplývá to z průzkumu České bankovní asociace. Začátek školního roku patří pro rodiny k finančně náročnějším obdobím. Podle ekonomky Lindy Kunertové mohou rodiny v obtížné situaci využít mimo jiné mimořádnou okamžitou pomoc. Čerpá ji ale výrazně méně domácností, než kolik by ji potřebovalo.
18. 8. 2026

Do bateriových úložišť míří miliardy. Jejich rozvoj brzdí kapacita sítí

V Česku rychle přibývají bateriová úložiště, do nichž investoři vkládají miliardy korun. Za první pololetí se jich k síti připojilo téměř dvakrát více než loni za stejné období. Přibývá i velkokapacitních úložišť, která mohou pomáhat stabilizovat energetickou soustavu i vyrovnávat ceny elektřiny. Další rozvoj ale naráží na omezenou kapacitu sítí a množství rezervovaných, dosud nerealizovaných projektů.
17. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.