Sobotka plánuje přijetí eura v roce 2020. Pro je prezident i část opozice

Praha – O termínu přijetí eura se začíná mluvit v konkrétnějších slovech. Premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka řekl, že do eurozóny by Česká republika mohla vstoupit v roce 2020. S brzkým přijetím eura souhlasí i prezident Miloš Zeman a vzácnou shodu našli sociální demokraté i s konzervativní TOP 09. Ostatní strany jsou buď s vyslovováním konkrétních termínů opatrní, nebo chtějí nechat o tomto kroku rozhodnout občany v referendu. Takovou možnost připouští třeba ANO, KSČM, ODS nebo Úsvit.

Nahrávám video

Sobotka, ostatně jak jeho strana už před loňskými volbami slibovala, chce změnit postavení Česka v Unii a součástí je také urychlení vstupu do eurozóny. „Euro české ekonomice v budoucnu pomůže, sníží transakční náklady, přitáhne nové investice, vytvoří nová pracovní místa, čili je to pozitivní cíl,“ uvedl na dnešní konferenci k desátému výročí vstupu země do Unie. Další zásadní krok, tedy přijetí eura, by Česko podle vlády mělo učinit za následujících šest let.

„V tuto chvíli Česká republika ještě připravena není, ale měli bychom rychle pracovat na tom, aby se zlepšila naše hospodářská situace a možná někdy kolem roku 2020 by mohl nastat termín pro přijetí společné evropské měny.“

K ČSSD se kloní i pravicová TOP 09. Nejdůležitější je podle ní hospodářská kondice a připravenost Česka, navržený termín se ale shoduje s vládními představami. „Když se nic nestane, bude hospodářství do roku 2018 tak silné, že bychom tam v roce 2020 mohli vstoupit,“ tvrdí šéf strany Karel Schwarzenberg.

Sociální demokraté a TOP 09 se shodnou i v jiném ohledu. Ani jedna ze stran nepovažuje za nutné vypsat kvůli přijetí eura nové referendum. Podobný názor mají také lidovci. Na opačné straně u těch, kteří referendum nezavrhují, je hnutí ANO a Úsvit, dále ODS nebo komunisté. „S termínem není kam spěchat, rozhodně se do té doby musí vyřešit mnohé problémy české ekonomiky, ale také eurozóny,“ tvrdí místopředseda KSČM Jiří Dolejš.

Ilustrační foto
Zdroj: LEHTIKUVA/Jarno Mela/ČTK

Většina ČR chce dosud dál platit korunou

Samotní Češi se zatím dívají na přijetí eura spíše rezervovaně. Podle výzkumu agentury STEM z konce března se chce s korunou rozloučit pouhá čtvrtina obyvatel. Skoro polovina (konkrétně 48 procent oslovených respondentů) naopak přijetí eura kategoricky odmítá.

Mezi českými občany také převažuje nedůvěra v budoucnost evropské měny. O udržení eura jako společné měny v Unii je přesvědčeno 48 procent dotázaných, před rokem to byla přesná polovina občanů. Dosud největší nedůvěru v udržení eura Češi vyjadřovali před dvěma lety, kdy podíl pesimistů představoval 61 procent občanů. (Více o průzkumu ZDE)

Průzkum agentury STEM
Zdroj: ČT24/STEM

Podobně skeptičtí byli kdysi i Slováci, když před pěti lety euro přijímali. Jeho obliba v zemi podle průzkumů postupně roste. Jeden z posledních ukázal, že většina Slováků euro hodnotí kladně. Jednoznačně špatné dopady mu přičítá 13 procent oslovených respondentů.

  • Bohuslav Sobotka (ČSSD), premiér: „Když jsme vstupovali do EU, tak jsme rozhodli o tom, že euro přijmeme. Ta otázka, která je teď před námi – kdy to bude. To znamená, že nemůže být referendum o tom, zda euro přijmeme, nebo ne, ale měli bychom rozhodnout na úrovni parlamentu a vlády o vhodném načasování.“

Nejvíce kritickým hlasem vůči euru hovoří občanští demokraté, kteří chtějí jeho přijetí podrobit speciálním referendem. „Náš požadavek je, aby o tom, jestli Česká republika přijme euro, nebo ne, opět mohli rozhodnout občané,“ tvrdí předseda ODS Petr Fiala. Proti těmto snahám nejčastěji zaznívá argument, který se týká samotného vstupu Česka do EU. Už před deseti lety se totiž Česko zavázalo bez konkrétního termínu společnou měnu přijmout.    

Tento slib má sice ODS na paměti, ale tvrdí, že od roku 2004 se podmínky v rámci EU výrazně změnily a nejsou pro stát výhodné. Pravici vadí hlavně značné finanční závazky ve výši několika set miliard eur. O obezřetném postoji ODS vůči euru hovoří také její apel na vládu. Ta by podle ODS měla usilovat o výjimku – tedy možnost odmítnout vstup do eurozóny, pokud si to sama nebude přát. Ostatně vyhlídky Česka vůči eurozóně budou jedním z hlavních témat květnových voleb do Evropského parlamentu.

Ministerstvo financí a Česká národní banka loni v prosinci vydaly prohlášení, podle kterého zatím nedoporučují stanovovat pro přijetí eura jasný termín.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu za miliardy

Společnost ČEZ vybuduje za osm miliard korun na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu, která bude čtvrtým zařízením tohoto druhu v Česku, sdělil její generální ředitel a předseda představenstva Daniel Beneš. V tuzemsku jsou nyní velké přečerpávací elektrárny v Dlouhých stráních na Šumpersku, Dalešicích na Třebíčsku a ve Štěchovicích u Prahy. Všechny patří ČEZu.
12:39Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Prázdný je každý desátý byt v Bratislavě, odhaduje centrální banka

Růst cen bytů na Slovensku se letos v březnu v meziročním srovnání mírně zvýšil na 14 procent, uvedla ve své nedávné zprávě tamní centrální banka. Upozornila zároveň, že zdražování pohání v posledních letech silná poptávka, a to ve všech regionech. Více než polovinu bytů v zemi přitom koupili na investice lidé, kteří už nejméně jednu nemovitost pro bydlení vlastnili. Proto přibývá nevyužívaných bytů. Jejich podíl je pak výrazný ve velkých městech typu Bratislavy či Košic.
před 2 hhodinami

AI mění vstup na trh práce, mladým Španělům má pomoci praxe i technické dovednosti

Technické obory, zejména informatika, softwarové inženýrství a telekomunikační inženýrství, patří ve Španělsku k nejžádanějším mezi firmami. Rychlou cestu na pracovní trh ale nabízí také duální odborné vzdělávání, které propojuje teorii s praxí.
včera v 16:04

VideoVázat kapesné pro děti na známky nebo domácí práce je chyba, říká finanční poradkyně

Podle finanční poradkyně a autorky knihy Jak mluvit s dětmi o penězích Martiny Burešové je dobré začít s finanční gramotností u dětí už ve třech letech. Malým dětem je podle ní důležité vysvětlit, odkud peníze pocházejí. Za vůbec nejdůležitější ale považuje, aby viděli směnu. „Žijeme v době digitálních peněz. To znamená, že všechno probíhá v pozadí. Zaplatíme hodinkami, kartou nebo na internetu. Ale dítě nevidí to, že vydáme peníze a dostaneme nějaké zboží,“ sdělila s tím, že vhodné může být platit za malé nákupy v hotovosti nebo nechat zaplatit přímo dítě. Za jednu z nejčastějších chyb rodičů považuje, když vážou výši kapesného na známky ve škole či domácí práce. „Já se vždy snažím vysvětlit, že kapesné je něco jako nástroj učení se finanční gramotnosti,“ dodala s tím, že se pomocí něj dítě může naučit například dělit peníze na hromádky či splácet, když si od rodičů na něco půjčí.
včera v 11:37

VideoPřibývá veřejných dobíjecích stanic pro elektroauta

Veřejných dobíjecích stanic je v tuzemsku už téměř stejně jako těch klasických čerpacích. Jen za loňský rok stoupl jejich počet o devatenáct procent. Co do počtu rychlonabíjecích míst patří Česko k nadprůměru Evropské unie. Například Praha ale plánuje i rozvoj pomalého dobíjení na sídlištích, třeba prostřednictvím lamp veřejného osvětlení.
včera v 06:30

Lídr v kyberbezpečnosti s problémy s bydlením. Jak je na tom Česko v Indexu prosperity?

Česko si v loňském roce v unijním srovnání polepšilo v Indexu prosperity a finančního zdraví z šestnáctého na čtrnácté místo. Lépe na tom tuzemsko bylo pouze v prvním ročníku měření v roce 2022. Za loňským zlepšením stál zejména stav ekonomiky, především zmírnění inflace. Česko dle indexu v rámci sedmadvacítky dominuje v rozvoji zdraví a bezpečnosti. Naopak jeden z nejhorších výsledků v celé EU zaznamenalo v oblasti bydlení.
včera v 06:00

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
8. 6. 2026

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
7. 6. 2026
Načítání...