Sobotka plánuje o víc než tisícovku vyšší minimální mzdu. Mluví o 11 tisících

Nahrávám video
Odbory se sešly v rámci kampaně Konec levné práce
Zdroj: ČT24

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) na sněmu odborů prohlásil, že ministerstvo práce připraví a předloží vládě návrh, podle něhož by už od ledna poskočila minimální mzda ze současných 9900 na 11 tisíc korun. Samotní odboráři by rádi viděli růst až o 1600 korun, podle zaměstnavatelů je reálné, aby se minimální mzda zvýšila o 600 až 700 korun.

„Měli jsme tu vlády, které se chlubily tím, že nezvyšovaly minimální mzdu ani o korunu. Prohlubovala se propast mezi tím, co měli lidé na sociálních dávkách a ti, kteří přijali nejhůř placenou práci,“ uvedl Sobotka s tím, že ministerstvo práce na návrhu na 11tisícovou minimální mzdu pracuje už od ledna.

Koalice ale prozatím není v tomto ohledu jednotná. Sobotka uvedl, že se bude snažit vládní partnery přesvědčit. „Nemůžeme se ve vládě přehlasovávat,“ dodal premiér.

Podle odborů je to stále málo

Odbory ale poukazují na to, že nejnižší výdělek musí přesahovat sociální dávky i hranici chudoby. „Stačilo by, kdyby vláda zvážila takové navýšení, které se rovná tomu, co si dala do programového prohlášení, tedy 40 procent průměrné mzdy,“ uvedl předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula.

O růstu minimální mzdy rozhoduje vláda. Ta se v koaliční dohodě skutečně zavázala, že bude nejnižší výdělek zvedat po projednání v tripartitě a přibližovat ho ke 40 procentům průměrné mzdy. Ta dosáhla 28 152 korun, dvěma pětinám tak odpovídá 11 261 korun.

Na druhou stranu zaměstnavatelé vyžadují pro zvyšování minimální mzdy jasná pravidla, aby firmy předem věděly, jaký bude růst a náklady. Podle Svazu průmyslu a dopravy by se nejnižší výdělek měl navázat na vývoj průměrné mzdy, HDP a cen.

O vytvoření pravidel usilovala ostatně i Hospodářská komora ČR. Podle zaměstnavatelů je reálné přidání o 600 či 700 korun. Zvyšování minimální mzdy nutí firmy zvednout i ostatní tarify a přidat také dalším pracovníkům, podle šéfa svazu Jaroslava Hanáka tlak na základní službu pak zmenšuje pohyblivou motivační část.

Podle analýzy, kterou si nechala loni vypracovat Asociace samostatných odborů, rostou při zvyšování minimální mzdy nejrychleji právě nejnižší tarifní stupně. Naopak vyšší výdělky pro kvalifikované síly se zvedají pomaleji. Mzdové rozdíly mezi odbornými a nekvalifikovanými pracovníky se tak snižují. Někteří zaměstnanci to podle analýzy vnímají jako nespravedlnost, což může vést k poklesu jejich produktivity a tím ke snížení výkonnosti celého podniku.

A co platy zdravotníků?

Vedle minimální mzdy mluvili odboráři se Sobotkou i o platech zdravotníků. Podle premiéra vláda plánuje právě o zvýšení výdělků v nemocnicích uzavřít s kraji memorandum. Chce tak zajistit, aby desetiprocentní růst tarifů měli od ledna i zdravotníci v krajských zařízením, nejen ve státních.

„Nemůžeme v tuto chvíli ostatním zaměstnavatelům (krajům a soukromým společnostem) nařizovat, aby mzdy zvýšili taky. Nemáme dostatek hlasů, které by mohly tuto změnu prosadit,“ uvedl Sobotka. 

Letos se tarifní platy ve státních nemocnicích zvedly o pět procent. Stejně se přidávalo i loni. Od ledna mají lékaři, sestry a ostatní zdravotníci slíbeno zvýšení tarifů o deset procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny nemovitostí loni vzrostly průměrně o dvanáct procent

Ceny nemovitostí stouply loni v Česku v celorepublikovém průměru meziročně o dvanáct procent, nájemní bydlení v některých regionech až o deset procent. Aktivitu na realitním trhu táhne Praha, u starší zástavby i Ústecký kraj. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace a společnosti Flat Zone.
09:26Aktualizovánopřed 20 mminutami

Zadlužení Čechů loni stouplo o dvanáct procent, nejvíce od roku 2021

Zadlužení obyvatel Česka loni vzrostlo meziročně o dvanáct procent na 4,05 bilionu korun. Je to nejvyšší růst od roku 2021. Objem nespláceného dluhu meziročně stoupl o 7,5 procenta na 35,2 miliardy korun. Vyplývá to z údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací poskytnutých společností CRIF - Czech Credit Bureau.
před 39 mminutami

Americký přepravní gigant žádá po zrušení Trumpových cel „plnou refundaci“

Americký přepravce zásilek FedEx v pondělí podal žalobu požadující kompenzace za cla zavedená americkým prezidentem Donaldem Trumpem, která minulý týden zrušil Nejvyšší soud USA. Podle agentury Reuters jde o zatím jeden z nejvýznamnějších pokusů o získání náhrady za tato cla a předpokládá se, že bude následovat vlna dalších žalob.
před 22 hhodinami

Nejistota ohledně Trumpových cel dopadá i na české firmy

Spojené státy přestanou v úterý vybírat cla, která koncem minulého týdne zrušil americký Nejvyšší soud. Ten je označil za nezákonná. Místo toho ale mají začít platit nová cla, která americký prezident Donald Trump uvalil na základě jiné právní úpravy v reakci na rozhodnutí soudu. Nepřehledná celní politika dopadá i na české firmy.
včera v 06:01

USA přestanou v úterý vybírat cla, která soud označil za nezákonná

Americký Úřad celní a hraniční ochrany (CBP) zastaví v úterý výběr cel uložených na základě zákona o mezinárodních mimořádných hospodářských pravomocích (IEEPA). Vyplývá to z oznámení zveřejněného v systému CSMS, což je oficiální komunikační platforma americké celní správy. V pátek Nejvyšší soud USA označil tato cla za nezákonná.
23. 2. 2026Aktualizováno23. 2. 2026

Za protispotřebitelské praktiky rozdal loni ERÚ rekordní pokuty

Energetický regulační úřad (ERÚ) uložil vloni obchodníkům za praktiky, které poškozují spotřebitele, pokuty za 18,5 milionu korun. Jde o rekordní částku za více než dvacetileté fungování úřadu. Za poslední dva roky se objem pokut více než zdvojnásobil. Součástí loňských sankcí byla i zatím nejvyšší samostatná pokuta šest milionů korun pro společnost Elgas Energy. Roste i počet případů takzvaných energošmejdů, informoval v pondělí ERÚ.
23. 2. 2026

Prezident Pavel nebude vetovat rozpočet

Prezident Petr Pavel nebude vetovat návrh letošního rozpočtu se schodkem 310 miliard korun, i když podle odborníků porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. V rozhovoru pro server denik.cz řekl, že prezident by neměl vládě stanovovat, jaký má mít rozpočet. Premiér Andrej Babiš (ANO) prezidentův krok ocenil.
23. 2. 2026Aktualizováno23. 2. 2026

VideoPapajanovský rozpočtu vytýká nezákonnost, Mach ho chce vyrovnat bez vyšších daní

Vláda chce postupně vyrovnat státní rozpočet bez navyšování daní, uvedl v Duelu ČT24 náměstek ministryně financí Petr Mach (SPD). Pomoci by v tom měly podle něj škrty v byrokracii státu, lepší výběr daní a hospodářský růst. „Představa, že bychom to dělali jenom seškrtáním výdajů, to by šlo proti hospodářskému růstu,“ podotkl Mach. „Rozpočet, který předložila (ministryně financí) Alena Schillerová (ANO) porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti, jde proti trendu snižování schodků. Je to rozpočet, který meziročně zvýší schodek,“ varoval poslanec Jan Papajanovský (STAN). „To je za nás velká chyba a velký rozdíl proti tomu trendu, který jsme tady měli v letech předcházejících,“ dodal. Tématem Duelu ČT24 moderovaného Martinem Řezníčkem byla také obchodní politika amerického prezidenta Donalda Trumpa a systém obchodování s emisními povolenkami ETS2.
23. 2. 2026
Načítání...