Sněmovna schválila rozpočet se schodkem 70 miliard

Sněmovna schválila státní rozpočet na příští rok se 70 miliardovým deficitem. Podle očekávání se koalici podařilo prosadit některé dílčí přesuny: například na důchody půjde navíc 600 milionů korun, vysokým školám zase 200 milionů. Poslanci už v průběhu dne také schválili novelu zákona o významné tržní síle, která podle vlády pomůže proti nekalým praktikám obchodních řetězců.

Pro návrh rozpočtu hlasovalo celkem 104 poslanců. Zákon nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman. Mimo předem plánované přesuny poslanci prosadili nad rámec koaličních dohod jedinou změnu - jde o 12 milionů korun pro oblast životního prostředí.

Ministerstvo financí podporovalo přesuny v rámci kapitol za 2,7 miliardy korun. Šlo například o 250 milionů korun na podporu sportu, 200 milionů na podporu vysokých škol nebo 600 milionů na schválený jednorázový příspěvek důchodcům.

4 minuty
Rozpočet schválen. Více peněz půjde na platy i důchody
Zdroj: ČT24

Lídr TOP 09 Miroslav Kalousek (TOP 09) vládě vytkl především to, že její hlavní prioritou je podle něj zvyšování počtu zaměstnanců státu - zhruba o 13,5 tisíce. Vadilo mu také to, že se zvyšují povinné sociální dávky a dotace agropotravinářskému komplexu. "Čísla nelžou. Jsou to nejrychleji rostoucí položky," zdůraznil Kalousek.

Rozpočet 2016
Zdroj: ČT24

„Navržený schodek je příliš vysoký, proto rozpočet podpořit nemůžeme," uvedl předseda poslanců ODS Stanjura. O postoji ODS Sněmovna rozhodla podle něho už v úvodním kole projednávání návrhu, v němž základní parametry rozpočtu koaliční většinou schválila.

Například k návrhům na zvýšení rozpočtu ministerstva obrany Babiš uvedl, že nereflektují realitu. Příští rok se podle něj tato položka zvyšuje o čtyři miliardy korun. „A ministerstvo má nespotřebované rezervy a výdaje, a pokud prosinec dopadne, jak očekáváme, tak bude mít obrana navíc de facto o 8,2 miliardy navíc," řekl ministr.

Opozice kromě výše deficitu kritizuje i fakt, že příjmy a výdaje stojí na dosud nepřijatých normách, třeba elektronické evidenci tržeb, navýšení daně z hazardních her nebo vyšších slevách pro rodiny s více dětmi.

Sněmovna už během středy schválila novelu zákona o významné tržní síle, která má více chránit dodavatele před nekalými praktikami obchodních řetězců. Obchodní řetězce namítají, že novela může v konečném důsledku zdražit potraviny, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže to již dříve odmítl. Pravice neprosadila, aby se opatření proti zneužití významné tržní síly vztahovala i na dodavatele. Novelu nyní dostane k posouzení Senát.

Také premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) již dříve odmítl obavy, že by tato změna zákona mohla zdražit potraviny. Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) zastává názor, že kdo se na trhu chová férově, nebude mít s tímto zákonem problém.

obrázek
Zdroj: ČT24

Návrh během projednávání kritizovala pravice. Bývalý ministr zemědělství Petr Bendl (ODS) ho neúspěšně navrhoval zamítnout. Podle něj přináší výhodu velkým potravinářským korporacím, které tak budou mít lepší postavení než malí a střední dodavatelé. Jeho stranický kolega Ivan Adamec řekl, že novela nepřinese nic pozitivního pro kvalitu potravin, protože jde jen o souboj mezi dodavateli potravin a řetězci, a nevidí v něm velký význam pro hospodářství a spotřebitele.

Zákona se naopak zastal předseda poslanců KSČM Pavel Kováčik. Dosavadní verze podle něj potřebovala úpravu, aby se z ní stala „zubatá příšera“, a nikoli bezzubá norma.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 7 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...