Sněmovna reprezentantů schválila letošní rozpočet USA

Washington - Americká Sněmovna reprezentantů dnes schválila návrh federálního rozpočtu na fiskální rok 2011. Kompromisní podobu rozpočtu, na níž se minulý týden dohodli republikáni s demokraty, musí do páteční půlnoci schválit i Senát. Pokud by se tak nestalo, federální vláda by se ocitla bez peněz.

Končí rozpočtové prvizorium?

Fiskální rok 2011 začal v USA už loni v říjnu, země ale dosud hospodařila v několikrát prodlužovaném rozpočtovém provizoriu. Obě strany se totiž přely o míru rozpočtových škrtů. Minulý týden hrozilo, že pokud se republikáni s demokraty nedohodnou, vládě dojdou peníze a bude nucena uzavřít většinu federálních úřadů. Bez mzdy by se ocitli i vojáci v Afghánistánu a v Iráku.

Pro schválení rozpočtu je ve Spojených státech třeba souhlas obou komor Kongresu. Zatímco ve Sněmovně reprezentantů mají většinu republikáni, Senát ovládají demokraté.

USA čekají největší škrty v dějinách

Politické strany se nakonec dohodly na úsporách ve výši 38 miliard dolarů (640 miliard korun) pro zbývajících šest měsíců rozpočtového roku. Americký prezident Barack Obama označil chystané škrty za největší v dějinách USA.

Přes dohodu na kompromisu z minulého týdne se především ve Sněmovně reprezentantů postavila značná část zákonodárců proti návrhu. Proti rozpočtu byla zhruba polovina demokratů, kteří tvrdili, že úsporná opatření příliš tvrdě zasáhnou chudší vrstvy. Návrh nepodpořila také asi čtvrtina republikánských kongresmanů, podle nichž jsou škrty nedostatečné. V Senátu byla podpora rozpočtu jednoznačná.

Zadlužení je rovněž rekordní

Letošní škrty by měly předcházet dalším úsporným opatřením, která by měla snížit zadlužení Spojených států. Obama ve středu představil plán, jak do 12 let snížit zadlužení o čtyři biliony dolarů (asi 68 bilionů korun). Republikáni ještě předtím navrhli snížit dluh dokonce o šest bilionů dolarů za deset let.

Státní dluh Spojených států se nyní rychle blíží rekordním 14,3 bilionu dolarů. Ještě na začátku 80. let minulého století činil zhruba 900 miliard dolarů. Jen za nynější fiskální rok se přitom očekává rozpočtový deficit kolem 1,6 bilionu dolarů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...