Dubaj - Snaha prosadit celosvětový dohled nad internetem skončila nezdarem. Řada západních zemí totiž odmítla přistoupit na kompromisní návrh, který podle nich dává až příliš velké pravomoci OSN a dalším činitelům. „Podařilo se vymazat mnohé sporné body, ale vzhledem k tomu, že tam ještě některé sporné body zůstaly, rozhodl se poměrně velký blok zemí včetně České republiky nepodepsat. Nepodepíší ani Spojené státy, Kanada nebo Austrálie,“ popsal výsledky jednání jeden z českých zástupců na konferenci Ondřej Filip.
„Ačkoli text byl velmi vyvážený a obě strany hodně ustoupily, nakonec se tyto země rozhodly nepodepsat,“ řekl Filip. Podle jeho názoru byly nejspornějšími body jednání hlavně lidská práva a rozpor mezi bezpečností internetu a jeho cenzurou, rozpory mezi jednotlivými zeměmi byly ale i v otázce regulace spamu, kterou by podle Filipa Mezinárodní telekomunikační unie vůbec neměla řešit, nebo v tom, jak používání internetu účtovat a platit. A některým zemím se nelíbilo ani zvětšení vlivu OSN v případě, že by kontrolu nad oblastí internetu převzala Mezinárodní telekomunikační unie.
Že se Česko k dohodě nepřipojí, potvrdil i šéf české delegace Petr Zeman. Podle něj jde o důsledek skutečnosti, že skupina arabských a afrických zemí prosadila požadavky na změny částí textu návrhu Telekomunikačního řádu, které považovaly USA i země Evropské unie za zásadní. „Stalo se tak v situaci, kdy byl pojednáván návrh nového Telekomunikačního řádu ve znění považovaném za kompromisní, a to prostřednictvím uplatnění požadavku na hlasování,“ uvedl.
„V okamžiku, kdy vůbec zavedete internet do takové mezinárodní dohody, může se vám přihodit, že jednou bude po vašem státě jiný stát chtít, abyste sami prováděli cenzuru internetu, aby k nim nepřišel obsah, který považují za nežádoucí. To je samozřejmě v liberalizovaném a pokročilém světě něco naprosto neakceptovatelného,“ formuluje výhrady vůči návrhu dohody Zeman.
„Nikdy bychom neměli připustit, aby vznikl celosvětový arbitr toho, co je a není přípustné,“ varuje před důsledky dohody Zeman.
„Spojené státy jsou zarmouceny a mají pocit promarněných příležitostí, když musejí oznámit, že smlouvu v současném znění podepsat nemohou,“ uvedl americký vyslanec Terry Kramer. Ačkoliv další země by dnes měly podpis pod smlouvu připojit, odpor tolika velkých zemí prakticky zaručuje, že smlouva o dohledu nad internetem se příliš dodržovat nebude.
Konference pod hlavičkou Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) se v Dubaji konala dva týdny. Jejím cílem bylo dohodnout nová pravidla volání do zahraničí a přenosu dat přes internet. Naposledy se podobná konference konala v roce 1988, tedy v době, kdy o internetu prakticky nikdo nevěděl a celosvětová síť byla teprve v plenkách.
Před takovou formou dohledu nad internetem, jaká se rodila během jednání v Dubaji, varovali i zástupci odvětví. Někteří upozorňovali, že bude lepší žádnou dohodu nepřijmout než odsouhlasit návrh, který by vládám zlegalizoval cenzuru internetu a dohled nad přenosem dat. Na druhou stranu ale hrozí, že pokud se nepodaří dohodnout žádný společný postup, bude internet v budoucnu v různých částech světa fungovat rozdílně. Na toto riziko upozorňovali především zástupci těch zemí, které navrhovaly větší kontrolu nad internetem.
„V budoucnu se možná dočkáme i značně roztříštěného internetu. To by bylo nepříznivé pro všechny a já doufám, že naši američtí a evropští kolegové k tomu zaujmou konstruktivní postoj,“ argumentuje pro kontrolu internetu Andrej Muchanov z ruského ministerstva spojů. Rusko v poslední době posiluje cenzuru; podle ruského soudu má z internetu zmizet třeba video se známým protestem skupiny Pussy Riot. Požadovat po dalších státech, aby rozčílené punkerky také zakázaly, však Moskva nemůže.
