Praha – Ekonomičtí ministři dnes přebrali štafetu od K9 a neúspěšně pokračovali v jednání o státním rozpočtu na příští rok. Podle ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) rozhodne až ve středu vláda o jedné ze dvou již dříve předložených variant, tedy o zavedení devatenáctiprocentní sazby daně z přidané hodnoty nebo o výrazných škrtech ve výdajích ministerstev. Žádná jiná varianta podle ministra nepřipadá v úvahu. Verze, která počítá se sjednocením sazby DPH na 19 procentech, přiřkla více peněz ministerstvu dopravy. Suma zmíněná v návrhu je téměř shodná s požadavky Věcí veřejných.
Po dnešním jednání šéf resortu práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09) prohlásil, že ministři prodiskutovali i návrhy Věcí veřejných. „Nicméně na vládě se budou projednávat ty dvě základní varianty,“ uvedl. Drábek stejně jako jeho stranický kolega Kalousek, který obě varianty předložil, preferuje variantu s devatenáctiprocentní sazbou DPH. Ministři za Věci veřejné odešli ze schůzky, aniž odpověděli na otázky novinářů.
Pokud se v legislativním procesu podaří prosadit, aby se DPH s výjimkou léků, knih a tiskovin sjednotila na 19 procentech, dostane ministerstvo dopravy z rozpočtu 30,6 miliardy místo letošních 21,6 miliardy korun. Do dopravy by se tak celkově investovalo 43 miliard.
Tato verze rozpočtu podle Kalouska počítá s ambicióznějším snižováním deficitu. Devatenáctiprocentní DPH podle návrhu státní kase vynese 22 miliard korun navíc. Místo původně zamýšlených 3,5 procenta by tak deficit klesl na 3,2 procenta. Schodek v příštím roce by činil 95 miliard místo nyní plánovaných 105 miliard korun.
Miroslav Kalousek
„Logicky bych si přál rychlejší snižování deficitu, myslím si, že situace v Evropě nás k tomu přímo nabádá, nicméně otázka je, jestli k tomu bude většinová vůle.“
Bez zvýšení DPH bude na silnice o 6 miliard méně
Pokud se DPH nezvýší, porostou podle Nečase a Kalouska dopravní výdaje pomaleji. Ministerstvo dopravy by v takovém případě dostalo příští rok jen 24,6 miliardy a Fond dopravní infrastruktury tak bude mít k dispozici jen 37 miliard korun.
Rozhodnutí o DPH bude mít zásadní vliv i na rozpočty pro roky 2013 a 2014. Když daň neporoste, bude muset většina úřadů pořádně utahovat opasky. Nejvíc škrty pocítí ty resorty, které mají velké rozpočty na výdaje, jež přímo nevyplývají ze zákonů, tedy školství, doprava, obrana a vnitro.
Vláda přitom hodlá až 15 miliard korun z dividend hlavně za akcie ČEZu použít výhradně na důchody. Množství použitých peněz přitom závisí i na tom, jestli se ministři dohodnou na zvýšené sazbě DPH. Pokud by daň zůstala stejná, šlo by podle premiéra Nečase na důchodový účet jen 10 miliard. Tento postup dohodly koaliční strany už na konci června v rámci takzvaného koaličního dodatku.
Přijdou české silnice o evropské dotace?
Rozhodnutí o změně sazby DPH ovlivní i to, kolik peněz dostane Česko na dopravní stavby z Bruselu. Stát je totiž musí spolufinancovat ze svého, pokud na to nebude mít peníze, nebudou ani dotace. „Pokud se bude škrtat podle Kalouska, můžeme přijít až o 50 miliard korun z fondů EU,“ varoval lídr Věcí veřejných Vít Bárta.
Jenže sjednocení sazeb DPH na 17,5 procenta vládní strany zakotvily ve složitě vyjednané koaliční smlouvě. Většinová neshoda tak zřejmě návrh na 19procentní daň pošle ke dnu.
Sjednocení sazeb DPH se příliš nezamlouvá ani ekonomům. Řada z nich by v současné době nepřistupovala ke zvyšování daní vůbec. Jiní by DPH upravili, 19 procent se jim ale zdá moc. „Já si myslím, že nejlepší by bylo sjednotit DPH, ale maximálně na 16 procentech, zadruhé to udělat bez výjimek,“ řekl ČT24 ekonom Raiffeisenbank Aleš Michl.
Podle analytika společnosti Patria Finance Davida Marka jsou ale úspory nezbytné. „Rozpočtová politika většiny vyspělých zemí byla v posledním desetiletí mimořádně uvolněná a dospěla do bodu, kdy už to zkrátka dále nejde. Fiskální konsolidace tak může být vnímaná jako 'posedlost škrty', jenže často nic jiného už nezbývá.“
ČSSD: Zvýšení DPH příjmy nezaručí
Podle stínového ministra financí ČSSD Jana Mládka ovšem zvýšení DPH vyšší příjmy státnímu rozpočtu nezaručují. Naopak by se zvýšení daně z přidané hodnoty na 19 procent mohlo promítnout negativně, a to například u potravin, kde reálně hrozí, že Češi především z příhraničních oblastí začnou nakupovat v zahraničí. „Fakt, že výběr DPH je jeden z nejspolehlivějších, není nutně důvodem pro to, aby DPH byla 19 procent,“ uvedl Mládek.
„Výrobě potravin velmi reálně hrozí, že občané začnou nakupovat v sousedních zemích, protože sousední země, shodou okolností úplně všechny, mají sazbu DPH na potraviny 10 % a podle všech informací s tím nehodlají nic dělat,“ upozornil Mládek a dodal, že mezi Čechy se navíc tradičně hovoří o lepší úrovni potravin v Německu a Rakousku. Podle stínového ministra financí pak pravděpodobně druhou nejpostiženější oblastí bude stavebnictví.
Jan Mládek:
„Je znepokojující, jak strašně lehce (ministři) sypou z rukávu nápady, přičemž dopady na ekonomiku a na výběr jsou velmi nejisté. Když už chtějí dělat takové věci, měli by počkat, co udělá posun z 10 na 14 procent.“
