Slovenští veterináři našli jedovatý insekticid u vařených vajec z Česka

Nadměrný obsah jedovatého insekticidu fipronil zjistili slovenští veterináři ve vařených loupaných vejcích, která byla vyrobena v České republice. Slovenská státní veterinární a potravinová správa je našla ve vzorcích ve skladu slovenské distribuční firmy Zeelandia. Mluvčí české Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček zase oznámil, že česká firma Zeelandia obdržela na začátku srpna 7,2 tuny vaječné melanže a tekutých pasterizovaných bílků od německého distributora, ve kterých mohl být fipronil a které distribuovala více než 130 provozovatelům.

Podezřelé výrobky z firmy Zeelandia šly do hotelů, restaurací, pekáren, cukráren a jídelen. Kontaminované nespotřebované produkty budou staženy z trhu a vráceny do země původu nebo budou zlikvidovány, dodal Vorlíček. V žádném z dosud vyšetřovaných vzorků však podle Vorlíčka nebyla přítomnost fipronilu zjištěna.

Čeští veterináři dostali varování před těmito produkty systémem rychlého varování od kolegů z Německa. „Státní veterinární správa od začátku kauzy odebírá namátkové vzorky zahraničních i domácích vajec a kuřecího masa. Doposud provedla zhruba 270 vyšetření na fipronil. Vyšetřovala se vejce, vaječné výrobky a drůbeží maso, a to jak ze zahraniční, tak od českých producentů. V žádném z vyšetřovaných vzorků nebyla přítomnost fipronilu zjištěna,“ sdělil Vorlíček. Stále se také prověřují Zlaté žloutkové věnečky od společnosti Mondelez. Výsledky by mohly být v pátek.

Slovenští inspektoři v uplynulých týdnech odhalili několik zásilek výrobků kontaminovaných fipronilem. Pokud jde o vařená loupaná vejce vyrobená v Česku, vzorek odebrali inspektoři ve skladu slovenské distribuční firmy Zeelandia, která patří do nizozemské skupiny Zeelandia
International Holding.

Ředitel slovenské veterinární správy Jozef Bíreš ČTK řekl, že šlo o větší množství zmiňovaného výrobku a že kontroly dále probíhají. Analýza odhalila čtyřnásobné překročení povoleného limitu fipronilu ve zkoumaném vzorku. Podle Bíreše byl výrobek mezitím dále distribuován, úřady vydaly zákaz jeho dalšího zpracování.

Jméno výrobce ani to, zda vejce pocházejí z českých chovů, úřad neuvedl. Podle společnosti Papei, která zpracovala zahraniční zboží a distribuovala velkoodběratelům, vejce z českých chovů nebyla. „Šlo o vejce dovezená ze zahraničí, která ojediněle používáme při nedostatku českých vajec na trhu,“ uvedla v prohlášení zaslaném ČTK společnost Papei z Roudnice nad Labem na Litoměřicku, která patří do skupiny Agrofert.

Vejce ze zahraničí roudnická firma zpracovala a následně jako vařená loupaná vejce distribuovala velkoodběratelům. „Běžný spotřebitel se v obchodě s přímým prodejem těchto vajec nemohl setkat,“ řekl mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka. Všichni dodavatelé podle Hanzelky písemně potvrdili, že jejich vejce insekticid fipronil neobsahují. „V případě, že se ve vzorku na Slovensku fipronil skutečně prokáže, budeme požadovat kompenzaci od dotyčného zahraničního dodavatele,“ dodal.

Všechna dovážená vejce a vaječné výrobky z EU musí na kontrolu

Čeští veterináři ve středu rozšířili povinné kontroly dovezených vajec a vaječných výrobků na insekticid fipronil ze všech členských států Evropské unie. Dříve museli dovozci testovat pouze vejce z Nizozemska a Belgie. Do obdržení výsledků osvědčujících nezávadnost nesmí obchodníci uvolnit vejce na trh. Za nedodržení nové povinnosti hrozí až dvoumilionová pokuta.

Fipronil je látka, která bývá součástí přípravků proti blechám, vším a klíšťatům. Světová zdravotnická organizace (WHO) považuje preparát za mírně toxický. Jeho vysoké dávky vedou k pocitu nevolnosti a závratí. 

Skandál vypukl v srpnu, kdy se na trhu v zemích jako je Belgie, Nizozemsko a Německo objevily miliony vajec obsahujících jedovatý insekticid fipronil. Policie v Belgii a Nizozemsku provedla v souvislosti s hledáním viníků v minulých týdnech několik razií, v Nizozemsku byli zadrženi dva firemní manažeři, kteří zřejmě použili insekticid v drůbežárnách. Úřady těchto zemí se vzájemně obviňovaly, že dopustily, aby se jedovatá látka dostala bez kontroly do potravin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoCeny mléka i másla spadly nejníž za několik let. I díky čínským clům

Máslo i pod dvacet korun za kostku, mléko i pod deset korun za litr. Důvodem snížení cen je výrazně vyšší nabídka na evropském trhu, než je poptávka. A tak výrobci musí snižovat ceny, aby zboží vůbec udali. Při srovnání lednových hodnot byly ceny nejnižší za posledních pět let. Přebytek mléka na trhu způsobila mimo jiné dovozní cla na mléčné výrobky z EU, která zavedla Čína. Výkyvy výkupních cen ale nejsou neobvyklé. „Myslím, že už jsme se dostali na hranici, kde průměrné ceny zůstanou,“ odhaduje majitel Němcovy selské mlékárny Radonice Tomáš Němec. Mléčné výrobky tvoří 15 procent útrat za potraviny.
před 10 hhodinami

Obnovte tranzit ropy, nebo zablokujeme protiruské sankce, hrozí Maďarsko Kyjevu

Maďarsko zablokuje dvacátý balík protiruských sankcí, který připravuje Evropská unie, pokud Ukrajina neobnoví tranzit ruské ropy do země. Ve videopříspěvku to v neděli na facebooku řekl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Budapešť z toho důvodu bude blokovat i unijní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun). Tranzit suroviny ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska byl přerušen koncem ledna.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Na dotace v Nové zelené úsporám půjdou dle Havlíčka čtyři miliardy, možná víc

Na dotační program Nová zelená úsporám letos podle vicepremiéra Karla Havlíčka (ANO) mohou jít čtyři miliardy korun, možná i víc. Vláda počítá s úvěry, záručními instrumenty a bude možné vyřídit i zatím nevypořádané žádosti podle starších pravidel, uvedl v Otázkách Václava Moravce. O nových pravidlech čerpání dotací na energetické modernizace domů bude v pondělí s premiérem Andrejem Babišem (ANO) hovořit po svém jmenování nastupující ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky rozebrali vládní hospodářskou strategii

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o vládou schválené nové hospodářské strategii, podle níž má česká ekonomika v příštích letech růst díky soukromým firmám a podnikatelům. Stát se má zaměřit na vzdělávání, trh práce, inovace, infrastrukturu a podnikatelské prostředí. Téma rozebrali generální ředitel pražské burzy Petr Koblic a Pavel Neset ze Škody Auto Vysoké školy. O přípravě na krizové situace posléze hovořili ředitel odboru ochrany obyvatelstva a krizového řízení GŘ HSZ ČR Dušan Uhlík a předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr. Pořad se věnoval také investicím obcí do udržitelnosti a platformě OBEC 2030, kterou přiblížil předseda sdružení místních samospráv ČR Petr Halada. Debatou provázely Nina Ortová a Hana Vorlíčková.
před 22 hhodinami

Ministerstvo: Česko letos v obraně nesplní závazek vůči NATO

Ministerstvo obrany přiznává, že Česko letos nebude schopné plnit závazky vůči NATO, a to především pokud jde o vojenské schopnosti, kterými má ke společné alianční obraně přispívat. Vláda plánuje omezit výdaje resortu jak v absolutních číslech, tak v poměru k hrubému domácímu produktu.
21. 2. 2026

Firmy čelí vlně nejistoty po zrušení Trumpových cel

Firmy čelí další vlně nejistoty poté, co americký nejvyšší soud v pátek zrušil plošná cla, která dříve zavedl prezident Donald Trump. Mnoho podniků kvůli clům zvýšilo ceny, aby kompenzovalo vyšší náklady. Teď se uvidí, jakou úlevu jim a spotřebitelům rozhodnutí soudu skutečně přinese, píše agentura AP. Pro české firmy jsou nejdůležitější cla na automobily či ocel, která zůstávají v platnosti, míní hlavní ekonom platformy Portu Jan Berka.
21. 2. 2026Aktualizováno21. 2. 2026

Nová globální cla budou patnáct procent, ne deset, oznámil Trump

Prezident USA Donald Trump na sociální síti Truth Social v sobotu odpoledne SEČ oznámil, že okamžitě zvýší své nové clo na dovoz do Spojených států ze všech zemí z avizovaných deseti na 15 procent.
21. 2. 2026Aktualizováno21. 2. 2026

Česko loni dalo ukrajinským uprchlíkům humanitární dávky za 8,8 miliardy, příjemců ubylo

Česko loni vyplatilo na humanitárních dávkách ukrajinským uprchlíkům 8,8 miliardy korun. Za necelé čtyři roky od ruského vpádu na Ukrajinu do konce loňska jim poskytlo příspěvky zhruba za 32,4 miliardy. Uprchlických domácností, které podporu pobírají, ubylo. Roste naopak počet lidí s dočasnou ochranou, kteří pracují. Příjmy státu od uprchlíků byly loni za první tři čtvrtletí jednou tak vysoké jako výdaje na pomoc, přínos pro stát byl 11,7 miliardy.
21. 2. 2026
Načítání...