Bratislava – Včera Slovensko odmítlo pomoci Řecku, dnes slovenská premiérka Iveta Radičová podmínila příspěvek do takzvaného záchranného fondu eurozóny, který má zabránit opakování krize, reformami bankovního sektoru, Evropské komise nebo Eurostatu. Brusel proto začíná být netrpělivý, střídání vlád pro něj žádnou roli nehraje a očekává kontinuitu v rozhodování. Mluvčí premiérky Rado Baťo řekl, že však slovenská vláda blokovat dohodu o vytvoření záchranného valu nebude. Podíl Slovenska na vzniku záchranného fondu eurozóny již není možné změnit, když jej odsouhlasila bývalá vláda premiéra Roberta Fica, dodala však Radičová. Vůbec poprvé tak připustila, že Slováci skutečně do fondu přispějí 4,37 miliardy eur. Kdyby Slovensko nakonec přece jen nepomohlo, podle diplomatů a analytiků by to poškodilo celou eurozónu, protože by byla zpochybněna její důvěryhodnost. Pro finančí trhy by to rozhodně nebyl dobrý signál.
Slovensko otálí se schválením záchranného fondu, eurozóna zuří
Fond měl fungovat od 1. července
Záchranný fond měl původně začít fungovat již od začátku července. Kvůli chybějícímu souhlasu Slovenska však svoji činnost zatím nezahájil. Vytvoření mechanismu přitom podpořil předchozí kabinet premiéra Roberta Fica. Oficiální souhlas však Fico nechal až na novou vládu. Radičová si ale myslí, že by se na pomoci zemím v těžkostech měly podílet i banky. Slovenská vláda bude o záchranném fondu jednat ve středu. Konečný souhlas by tak mohl padnout už zítra. Radičová sice odmítá něco takového slíbit, ale tlak ze strany eurozóny roste, aby tamní politici mohli záchranný fond spustit do konce července.
„Výše podílu není otázkou. To by znamenalo spustit celý proces nanovo,“ řekla Radičová. „Bývalá vláda dala tak zásadní všeobecný souhlas, že ostatní země začaly proces schvalovaní na půdě vlastních parlamentů. Tento souhlas byl vnímaný jako zásadní politický souhlas s řešením prostřednictvím záchranného fondu,“ uvedla slovenská premiérka.
Slovensko si ale klade podmínky
Mluvčí Ivety Radičové Rado Baťo
„Jakýkoliv případný vstup do obranného valu proto vláda podmiňuje závaznou dohodou eurozóny, že uskuteční potřebné reformy v bankovním sektoru, na úrovni Evropské komise, Eurostatu a ratingových agentur.“
Bratislava si nicméně pro případný podpis vzniku záchranného fondu klade několik podmínek. Podle Radičové je to především možnost vyloučit z eurozóny stát, který špatně hospodaří, nebo přijetí regulace ratingových agentur či bankovního sektoru. Ze slov slovenské premiérky nicméně není patrné, zda jsou to skutečně podmínky, bez jejichž splnění Slovensko vznik fondu neschválí. A není to zřejmé ani ze slov slovenského ministra financí Ivana Mikloše, který se jednání v Bruselu rovněž účastnil.
Slovenský ministr financí tak „lakomý“ není
Slovenský ministr financí Ivan Mikloš
„Co jsme vyjednali, to budeme řešit na zasedání vlády, tedy nikoliv prostřednictvím médií. My jsme jasně deklarovali, že nechceme blokovat Evropskou unii a že přijmeme rozhodnutí.“
Slovenský ministr financí nicméně nebyl tak odmítavý k případné finanční pomoci Řecku jako Radičová, která ji nadále striktně odmítá. „Diskutovali jsme o celém tom balíku, to je půjčka Řecku a záchranný fond,“ řekl s tím, že ministři financí o tomto tématu v pondělí debatovali zhruba dvě hodiny, tedy výrazně déle, než se čekalo.
Záchranný fond tak nemůže začít vydávat dluhopisy za 440 miliard eur (11,16 bilionu korun), dokud nekývne i Bratislava. Pokud dá souhlas i Slovensko, které by mělo být zodpovědné za splacení dluhopisů v hodnotě 4,37 miliardy korun, fond dluhopisy rozdělí mezi jednotlivé státy.
Radičová zkrátka pomoci nechce, Slovensko čekají potíže
Na vytvoření zvláštní finanční pomoci ve výši 750 miliard eur na pomoc státům, které se dostanou do podobných problémů jako zadlužené Řecko, se před časem dohodly země Evropské unie s Mezinárodním měnovým fondem (MMF). Eurozóna přispěje částkou 440 miliard eur, zbývající částku přislíbily v případě potřeby MMF a Evropská komise.
Radičová v pondělí v Bruselu odmítla pomoc pro silně zadlužené Řecko. Bývalá vláda s touto pomocí souhlasila. Z celkové výše 110 miliard eur měla Bratislava poskytnout 800 milionů eur. Členské státy si tak slovenský díl rozdělí mezi sebe. Rozhodnutí Radičové podporují i Slováci. Podle průzkumu, který si nechala vypracovat společnost Dicio mezi tisíci respondenty, je proti pomáhání Řecku téměř 56 procent obyvatelstva.
Slovensko by mělo být solidární a Řecku pomoci
„Rozumím tomu, že je strašně těžké vysvětlit, že někdo musí ukázat solidaritu. Bylo by to mnohem jednodušší, kdyby se Řekové chovali důvěryhodně. Rozhodně se shodneme na tom, že bychom měli udělat vše, aby se takový příběh už neopakoval,“ zdůranil předseda euroskupiny Jean-Claude Juncker.
"Věříme, že Evropská unie je založena na principu solidarity. To má
samozřejmě dvě strany mince. Nyní musíme být solidární s ostatními, ale v budoucnosti Slovensko také bude potřebovat pomoc unie," dodal předseda Evropské komise José Manuel Barroso.