Bratislava – Na začátku minulého roku se Slováci radovali. Vstoupili totiž do eurozóny a začali platit její tvrdou měnou. „Euro přichází na Nový rok 2009 na Slovensko jako nejlepší talisman pro štěstí,“ pochvaloval si tehdy premiér Robert Fico. Teď se však slovenská radost začíná kalit. Řecko a podobné země totiž měly hostinu, za kterou musí eurozóna zaplatit účet, Slovensko je ale mezi nimi.
Euro padá, eurozóna se ho ale lehce nevzdá
Euro slábne. Eurozóna proto na záchranu své společné měny schválila 750miliardový balík, který srazí deficity těch nejméně ukázněných zemí. Odcházející Ficova vláda kývla na to, že do záchranné sumy přispěje 4,5 miliardami eur. Peníze by Slovensko zaplatilo, jen kdyby byly skutečně třeba, slovenští odborníci se však obávají, že je toto riziko velmi reálné.
Vladimír Baláž z Prognostického ústavu Slovenské akademie věd
„My vlastně budeme ručit až do 120 procent výšky této sumy, takže ta skutečná pomoc, kterou poskytneme státům, které se chovaly méně zodpovědně, může být dokonce ještě vyšší. A tato suma může být značnou zátěží pro náš státní rozpočet, protože i v té původní stoprocentní výšce představuje třetinu našeho rozpočtu.“
Bratislava proto pomalu mění názor. Nikdo totiž nechce být za takový krok zodpovědný. Odcházející i budoucí vláda proto dělá, že se jí to netýká. „Pokud nepovíte, že podpoříte zákony, které jsou nevyhnutelné v parlamentu na realizaci tohoto ochranného valu, tak do poslední minuty, co budu předsedou vlády, nedám pokyn ministru financí na podpis,“ vzkazuje nové vládě Fico.
Nová premiérka Ivana Radičová ale tento krok dříve ostře kritizovala, a proto se odmítá jednoznačně vyjádřit. „Nemůžu vyslovit záruku za poslance národní rady Slovenské republiky a nemůžu vyslovit záruku ani celému procesu ratifikace,“ řekla nedávno Radičová. Nechala se také slyšet, že se pokusí vyjednávat. Většina pozorovatelů si ale myslí, že Radičová tlaku Bruselu nakonec podlehne.
Brusel zatím čeká, mnoho trpělivosti ale nemá
Eurokomisař pro hospodářské a měnové otázky Olli Rehn
„Pokud se na něčem jednomyslně dohodneme, je třeba držet slovo. […] Proto očekávám, že Slovensko dohodu podepíše, čím dříve, tím lépe.“
Brusel však na takové šarvátky nemá trpělivost a Slovensku se ho rozhodně nevyplatí dráždit. Pokud totiž nebudou Slováci solidární, žádat o solidaritu potom bude velice těžké. A země už nyní tuší, že ji bude potřebovat brzy. Pomoc na opravy v povodněmi zkoušených regionech totiž bude drahá a Bratislava prostředky nemá. Proto by si je musela půjčit na finančních trzích, ale to zvedne zadlužení země a úroky za půjčku se velmi prodraží.
Tady ale problémy Slovenska a eurozóny nekončí. Ochranný val, který unie odsouhlasila, totiž možná není dostatečným nástrojem a je možné, že peníze tak budou zbytečně vyplýtvány. Pád eura totiž podle mnoha ekonomů může ochránit jedině to, když budou všechny členské státy razantně šetřit. Zatím ale chybí vůle.
