Škoda Auto v červenci zvýšila své dodávky. Jednání o spolupráci s indickou firmou ale padla

Automobilka Škoda Auto zvýšila v červenci meziročně své dodávky zákazníkům o čtyři procenta na 87 tisíc vozů, v přepočtu na vozy jde meziročně o 3300 vozidel více. Automobilka vedle toho oznámila, že ukončila jednání s indickou Tata Motors o možné společné výrobě aut v rámci strategického partnerství. Firmy se shodly, že nemohou realizovat technické ani ekonomické synergie ve společně požadovaném rozsahu.

Octavia zůstává navzdory poklesu nejprodávanějším modelem značky. V červenci jich automobilka dodala 29 600, což je meziročně o 8,1 procenta méně. Druhým nejprodávanějším je Rapid, kterých firma dodala 14 700, o 8,3 procenta méně než v loňském červenci. Velký propad prodejů zaznamenal model Citigo, v červenci jich bylo dodáno dva tisíce kusů, což znamená meziroční pokles o 40,4 procenta.

Naopak model Superb zaznamenal nárůst prodejů o 18,2 procenta, firma v červenci dodala 11 200 kusů. Nového SUV Kodiaq dodala firma v červenci 10 tisíc exemplářů, od února bylo dodáno již 37 100 kodiaqů.

„Značce Škoda se opět podařilo překonat dobré prodejní výsledky dosažené během loňského července. Trvající úspěch je důkazem atraktivity naší modelové palety,“ řekl člen představenstva společnosti Škoda Auto odpovědný za prodej a marketing Werner Eichhorn.

V západní Evropě rostla Škoda v červenci o šest procent na 34 700 vozů dodaných zákazníkům. Na nejsilnějším evropském trhu v Německu dodala značka 11 tisíc vozů, meziročně o 5,6 procenta více. Pozitivně se vyvíjely prodeje také ve Velké Británii, kde firma zaznamenala meziroční nárůst o 16,9 procenta, v Itálii o 13,6 procenta, v Rakousku o 18,8 procenta, v Řecku o 32 procent a v Portugalsku o 32,4 procenta.

Ve střední Evropě dodala automobilka v červenci zákazníkům 14 700 vozů a pohybuje se tak o šest procent nad úrovní srovnatelného období minulého roku. Pokles byl ale zaznamenán na domácím českém trhu, meziročně klesly prodeje o 2,5 procenta. V červenci automobilka v České republice dodala 6900 vozů, o 200 méně než loni. Růst dodávek byl naopak zaznamenán v Polsku, a to o 24,7 procenta a v Maďarsku o 4,6 procenta. Na Slovensku dosáhla značka meziročního nárůstu o šest procent. 

Ve východní Evropě bez Ruska se zvýšily prodeje Škody o 3,1 procenta na 3200 vozů. Mimořádně silného růstu automobilka dosáhla na Ukrajině, kam dodala meziročně o 65 procent automobilů více. V Rusku narostly prodeje o 13,6 procenta na 5300 vozů.

V Číně, největším trhu značky Škoda, dodala automobilka zákazníkům v červenci 22 tisíc vozů, což je o tři procenta více než ve stejném měsíci minulého roku.

Malý levný vůz pro indický trh zatím nebude

Škoda také vyrábí v Indii přizpůsobený model Rapid a modely Yeti, Octavia a Superb, od letošního března ale jednala o možnostech spolupráce s tamní společností Tata Motors. Škoda při tom zastupovala celý koncern Volkswagen. Výsledkem měl bý společný malý levný vůz o velikosti fabie, označovaný jako A0 Entry, který by se uplatnil na indickém trhu a v dalších rychle rostoucích teritoriích.

Tata Motors
Zdroj: Vivek Prakash/Reuters

„Společnost Škoda Auto ověřovala a vyhodnocovala v posledních týdnech a měsících možnou strategickou spolupráci se společností Tata Motors. Obě společnosti přitom dospěly k závěru, že v současné době se ani technické, ani ekonomické synergie nedají realizovat ve společně požadovaném rozsahu. Z tohoto důvodu nebudou prozatím dále usilovat o zamýšlenou strategickou alianci,“ uvedla Škoda v prohlášení. Firmy však nevyloučily možnost budoucí spolupráce.

Škoda Auto je součástí německého koncernu Volkswagen. Provozuje tři výrobní závody v Česku a zaměstnává v nich zhruba 30 tisíc lidí. Vyrábí také v Číně, Rusku, na Slovensku a v Indii, většinou prostřednictvím koncernových partnerství, a dále na Ukrajině a v Kazachstánu ve spolupráci s místními partnery. V roce 2016 dodala Škoda Auto zákazníkům celosvětově 1 127 700 aut, třetí rok po sobě to bylo přes milion vozů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
16:08Aktualizovánopřed 12 mminutami

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
před 3 hhodinami

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 7 hhodinami

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
před 11 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 21 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
včera v 14:03

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
27. 6. 2026

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Evropský pohled