Škoda Auto v červenci zvýšila své dodávky. Jednání o spolupráci s indickou firmou ale padla

Automobilka Škoda Auto zvýšila v červenci meziročně své dodávky zákazníkům o čtyři procenta na 87 tisíc vozů, v přepočtu na vozy jde meziročně o 3300 vozidel více. Automobilka vedle toho oznámila, že ukončila jednání s indickou Tata Motors o možné společné výrobě aut v rámci strategického partnerství. Firmy se shodly, že nemohou realizovat technické ani ekonomické synergie ve společně požadovaném rozsahu.

Octavia zůstává navzdory poklesu nejprodávanějším modelem značky. V červenci jich automobilka dodala 29 600, což je meziročně o 8,1 procenta méně. Druhým nejprodávanějším je Rapid, kterých firma dodala 14 700, o 8,3 procenta méně než v loňském červenci. Velký propad prodejů zaznamenal model Citigo, v červenci jich bylo dodáno dva tisíce kusů, což znamená meziroční pokles o 40,4 procenta.

Naopak model Superb zaznamenal nárůst prodejů o 18,2 procenta, firma v červenci dodala 11 200 kusů. Nového SUV Kodiaq dodala firma v červenci 10 tisíc exemplářů, od února bylo dodáno již 37 100 kodiaqů.

„Značce Škoda se opět podařilo překonat dobré prodejní výsledky dosažené během loňského července. Trvající úspěch je důkazem atraktivity naší modelové palety,“ řekl člen představenstva společnosti Škoda Auto odpovědný za prodej a marketing Werner Eichhorn.

V západní Evropě rostla Škoda v červenci o šest procent na 34 700 vozů dodaných zákazníkům. Na nejsilnějším evropském trhu v Německu dodala značka 11 tisíc vozů, meziročně o 5,6 procenta více. Pozitivně se vyvíjely prodeje také ve Velké Británii, kde firma zaznamenala meziroční nárůst o 16,9 procenta, v Itálii o 13,6 procenta, v Rakousku o 18,8 procenta, v Řecku o 32 procent a v Portugalsku o 32,4 procenta.

Ve střední Evropě dodala automobilka v červenci zákazníkům 14 700 vozů a pohybuje se tak o šest procent nad úrovní srovnatelného období minulého roku. Pokles byl ale zaznamenán na domácím českém trhu, meziročně klesly prodeje o 2,5 procenta. V červenci automobilka v České republice dodala 6900 vozů, o 200 méně než loni. Růst dodávek byl naopak zaznamenán v Polsku, a to o 24,7 procenta a v Maďarsku o 4,6 procenta. Na Slovensku dosáhla značka meziročního nárůstu o šest procent. 

Ve východní Evropě bez Ruska se zvýšily prodeje Škody o 3,1 procenta na 3200 vozů. Mimořádně silného růstu automobilka dosáhla na Ukrajině, kam dodala meziročně o 65 procent automobilů více. V Rusku narostly prodeje o 13,6 procenta na 5300 vozů.

V Číně, největším trhu značky Škoda, dodala automobilka zákazníkům v červenci 22 tisíc vozů, což je o tři procenta více než ve stejném měsíci minulého roku.

Malý levný vůz pro indický trh zatím nebude

Škoda také vyrábí v Indii přizpůsobený model Rapid a modely Yeti, Octavia a Superb, od letošního března ale jednala o možnostech spolupráce s tamní společností Tata Motors. Škoda při tom zastupovala celý koncern Volkswagen. Výsledkem měl bý společný malý levný vůz o velikosti fabie, označovaný jako A0 Entry, který by se uplatnil na indickém trhu a v dalších rychle rostoucích teritoriích.

Tata Motors
Zdroj: Vivek Prakash/Reuters

„Společnost Škoda Auto ověřovala a vyhodnocovala v posledních týdnech a měsících možnou strategickou spolupráci se společností Tata Motors. Obě společnosti přitom dospěly k závěru, že v současné době se ani technické, ani ekonomické synergie nedají realizovat ve společně požadovaném rozsahu. Z tohoto důvodu nebudou prozatím dále usilovat o zamýšlenou strategickou alianci,“ uvedla Škoda v prohlášení. Firmy však nevyloučily možnost budoucí spolupráce.

Škoda Auto je součástí německého koncernu Volkswagen. Provozuje tři výrobní závody v Česku a zaměstnává v nich zhruba 30 tisíc lidí. Vyrábí také v Číně, Rusku, na Slovensku a v Indii, většinou prostřednictvím koncernových partnerství, a dále na Ukrajině a v Kazachstánu ve spolupráci s místními partnery. V roce 2016 dodala Škoda Auto zákazníkům celosvětově 1 127 700 aut, třetí rok po sobě to bylo přes milion vozů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
10:09Aktualizovánopřed 42 mminutami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
15:06Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
11:43Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
včera v 17:47

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
včera v 10:08

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
včera v 08:12

Hampl varuje před vynětím dálnic či přehrad z deficitu rozpočtu

Česká fiskální pravidla nejsou zbytečně přísná, soudí předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Staví se tak odmítavě proti vládnímu návrhu na rozvolnění, o kterém píší média. Varuje před tím, aby si někdo bral příklad třeba ze zadlužené Francie, která má poprvé v dějinách nižší úvěrový rating než Česká republika. „Uměl si někdo před lety představit, že by to tak dopadlo?“ Dřívější viceguvernér České národní banky (ČNB) byl hostem Interview ČT24 moderovaného Danielem Takáčem.
včera v 06:01
Načítání...