Škoda Auto postaví testovací centrum motorů za 850 milionů

Mladá Boleslav – Automobilka Škoda Auto zahájila v Mladé Boleslavi výstavbu centra pro testování motorů. Do stavby na pozemku bývalého lihovaru v Česaně investuje firma 34 milionů eur (asi 850 milionů korun). Provoz by měl začít koncem října příštího roku, sdělil při slavnostním poklepání základního kamene vedoucí vývoje agregátů a podvozků Martin Hrdlička. V nové budově najde práci 40 specialistů, které firma již z větší části vybrala a nyní je zaškoluje.

Nové centrum je další etapou rozšiřování současného areálu Škoda Auto v mladoboleslavské Česaně. Jádrem bude 15 zkušebních stanic pro motory s výkonem 250 až 400 kilowattů, které umožní i zkoušky agregátů využívaných v motorsportu. Dalších 6 stanic bude dělat funkční a vytrvalostní testy komponent a posuzovat akustiku motorů. Počítá se také s využitím šesti různých druhů paliv, včetně LPG, CNG či etanolu.

Škoda stavbou centra posílí svou technologickou kompetenci pro celý koncern Volkswagen, uvedl předseda představenstva Winfried Vahland. „S novými stanicemi pro testování motorů a komponent dále rozšiřujeme naše know-how na tomto úseku vývoje.“

"Získali jsme důvěru koncernu a zůstáváme pro ně nadále rovnocenným partnerem. Jsme třetí značkou v koncernu, která má kompetenci vyvíjet celý agregát – po Volkswagenu a Audi. My si toho velmi vážíme – ze strany Volkswagenu je to velká důvěra, z naší strany velký závazek," řekl ve vysílání ČT24 vedoucí vývoje agregátů a podvozků Martin Hrdlička.

Nové centrum přispěje k připravovanému vývoji a výrobě motoru 1,6 MPI, který má Škoda dodávat celému koncernu Volkswagen. Budou se montovat i do Rapidu a nové Octavie.

Budova bude ekologicky šetrná

Zástupci automobilky poukazují i na ekologickou stránku budovy. Dynamometry ve zkušebních stanicích umožní například vracení elektrické energie zpět do sítě, rekuperace tepla z chlazení motorů zase napomůže vytápění stavby.

Automobilka má v Česaně třetí největší vývojové středisko koncernu Volkswagen. Technologické centrum Škoda bylo do provozu uvedeno v roce 2008 - tým zdejších vývojářů v současné době čítá na 1 800 lidí. V nově vznikajícím komplexu najde své zázemí i centrála Škody Motorsport a designéři značky.

Jan Linhart, partner a specialista na automobilový průmysl, KPMG

„Investice tohoto významu se umísťují pouze do zemí, které jsou schopny nabídnout vysokou úroveň. Pro celou Českou republiku se jedná o obrovský úspěch.“

Od roku 1991 investoval koncern VW v České republice už 250 miliard korun. A vyplatilo se - každý rok lámou čísla Škody rekordy. Jen loni si akcionáři rozdělili dividendy za víc než 7 miliard korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...