Praha - S dalším zpochybněním smysluplnosti sociálních karet nabyla na aktuálnosti otázka, jak se s případným krachem sKaret vyrovná Česká spořitelna - zda by po státu požadovala odškodnění za vypovězení smlouvy, případně se ho domáhal rakouský majitel spořitelny mezinárodní arbitráží. Banka odmítá věc až do finálního rozhodnutí oficiálně komentovat, podle odborníků na obchodní jméno je však velmi pravděpodobné, že spořitelna od celého počinu potichu odejde, aniž by po státu chtěla náhradu za promrhané peníze.
sKarty by měla spořitelna oželet a odškodnění nevymáhat, míní odborníci
„Zdiskreditovaná sKarta už nemá šanci obstát.“ Takto jednoznačné stanovisko premiéra Petra Nečase jako by ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová nechtěla slyšet. Dál hledá varianty, jak sKarty zachránit, byť její návrh řešení byl naposledy včera vládou zamítnut. „Jako ministryně zrušení sKarty nenavrhnu,“ tvrdí Müllerová a chce proto v příštích týdnech přijít s novým návrhem na udržení karet.
O odstoupení od smlouvy zatím nechce mluvit ani Česká spořitelna. Ta do celého projektu už investovala přes 300 milionů korun. Smlouva na sKarty jí přitom zaručuje blíže nespecifikované „povinování“ ze strany státu, pokud investice překročí 100 milionů.
Na veřejnost se dostala částka v řádu několika desítek milionů, které by spořitelna údajně po státu požadovala jako odškodné. Společnost ale tuto částku odmítla a nechtěla jakkoli potvrdit - či vyvrátit -, jestli by o náhrady, případně jaké, stát vůbec žádala. „Nebudeme do závazného rozhodnutí u této věci nic komentovat,“ řekla ve středu pro ČT mluvčí spořitelny Helena Matuszná.
Jasný je tak jen politický kontext: platit odškodné z peněz daňových poplatníků nechce rok před volbami žádná strana vládní koalice. Opoziční Věci veřejné pak oznámily, že v případě žádání náhrady podají trestní oznámení na ty, kdo jsou za spuštění systému zodpovědní.
GALERIE
sKarta
Jít od toho
Při úvahách o odepsání 300 milionů a případném odškodnění stojí spořitelna před otázkou, jaký bude mít kauza vliv na její postavení na trhu a na její značku. Oslovení marketingoví odborníci se shodují, že by neúspěch sKaret neznamenal pro největší tuzemskou banku odliv klientů. Spořitelně radí rychle celou věc ukončit a nesnažit se při případném vyrovnání se státem „vytřískat“ z něj maximum - rozhodně nepožadovat zpět celou výši svých nákladů.
O tom, že tanečky okolo sKaret České spořitelně škodí, nepochybuje dlouholetý šéfredaktor časopisu Média a marketing Daniel Köppl. „Poškozuje to značku, to je jasné. Spořitelna už teď ztrácí víc, než by mohla získat. A to se přitom v médiích příliš neřeší, že jeden ze členů TOP 09 je bývalý marketingový ředitel spořitelny Václav Kubata,“ říká Köppl. „Pro banku je podle mě v tuhle chvíli lepší rychle to hodit za hlavu a jít od toho,“ dodává.
Zásadnějšího dopadu na značku se neobává Luboš Rezler z agentury Millward Brown: „Česká spořitelna je velmi silná značka s obrovskou a loajální klientskou bází. Problém sKaret z pohledu zákazníků, tedy pokud se pak z případného finančního vyrovnání nestane výrazně negativní mediální kauza, nebude mít na tu značku vliv.“
Ani podle vedoucí katedry marketingové komunikace a PR FSV UK Denisy Kasl Kollmannové by hrozící krach projektu stávající klienty ovlivnit neměl. „Pokud zákazníci budou opouštět Českou spořitelnu, bude se tak dít kvůli úplně jiným důvodům, jako mohou například být výše poplatků nebo změna situace na trhu. Odliv zákazníků z důvodů politických nelze čekat, ani kdyby došlo třeba až na arbitráž. Je to pod rozlišovací schopností běžných lidí,“ vysvětluje Denisa Kasl Kollmannová.
GALERIE
videogallery_325798
sKarty kapkou v moři
Většina oslovených se pak domnívá, že by Česká spořitelna měla investici oželet, smířit se buď s žádným nebo s minimálním odškodněním a rozhodně se nesoudit. Mezinárodní arbitráž by totiž podle nich měla dalekosáhlé důsledky v jiných oblastech. „Investoři berou projekt jako utopený náklad, což je standardní položka. Kdyby spořitelna od státu peníze výrazně vymáhala, tak si sama zavře dveře k jakékoliv další státní zakázce, což zřejmě nechce a nedovolí si,“ zdůrazňuje makléř Patria Direct Petr Žabža.
Shodou okolností včera, ve stejný den, kdy vláda zamítla nejnovější nápad na záchranu sKaret, Česká spořitelna oznámila, že je jediným finančním poradcem při prodeji státního podílu ČSA jihokorejským aerolinkám.
Kreativní ředitel firmy Havas Eda Kauba
„Já myslím, že 300 milionů takto velká firma oželet může, protože stejně by nic nevysoudila a naopak by zabředávala do problému víc a víc. Podle příkladů z historie – lidé si za měsíc či za dva nebudou pamatovat, že vy jste byl ta oběť, a jen z toho mají špatný pocit spojený s nějakým podvodem. Vždy když se značka soudí, tak na ní ulpí něco špatného a donekonečna se to bude rozebírat. Pro Českou spořitelnu by bylo lepší z toho kompletně vycouvat a nechat to být.“
Překvapivá z pohledu hrozícího konce sKaret je reakce na burzách - neděje se totiž nic. „Trh to v tuto chvíli vůbec nevnímá a téma sKaret nikdo neřeší,“ komentuje to Petr Žabža. „Česká spořitelna je součástí rakouské banky ERSTE a tento výsledek, tedy případná ztráta 300 milionů korun, se rozpustí v rámci celé skupiny. S cenou akcií ERSTE teď hýbou daleko silnější témata jako evropská dluhová krize nebo startující výsledková sezona,“ dodává.
Žabža zároveň očekává, že by se v dalších kvartálních výsledcích skupiny ERSTE mohla objevit nová takzvaná opravná položka - právě na umoření ztráty z sKaret.
Smlouvu ministerstva práce a sociálních věcí s Českou spořitelnou k sKartám si můžete prohlédnout na stránkách ministerstva.