Singer: Vládní škrty zpomalily loni ekonomiku o procento

Praha - Vládní úsporná opatření si loni ukousla z růstu české ekonomiky procentní bod, letos by navíc měla způsobit zpomalení jejího růstu o 0,2 procentního bodu. Při projednávání zprávy o inflaci se dnes takto ve sněmovně vyjádřil guvernér České národní banky Miroslav Singer. Podle něj vycházejí čísla z aktuální prognózy centrální banky. Loni podle údajů ČSÚ česká ekonomika meziročně vzrostla o 1,7 procenta, pro letošek ČNB ve své prognóze počítá se stagnací.

Miroslav Singer, guvernér ČNB

„Celkový ekonomický útlum není způsoben pouze fiskální konsolidací, ale je způsoben obecným ekonomickým útlumem, který se nás jako na export orientované ekonomiky poměrně dramaticky dotýká.“

Škrty loni podle původních odhadů ČNB zpomalily růst české ekonomiky o 0,6 procentního bodu a letos o 0,4 procentního bodu. Na změně prognózy ČNB se podle Singera podílely dva vlivy. Ministerstva si vytvořila rezervy, které budou využívat letos, a druhým vlivem je, že fiskální hospodaření státu dopadlo lépe, než banka očekávala.

Pro letošní rok očekává centrální banka růst spotřebitelských cen pod čtyřmi procenty. Pro příští rok už se odhad pohybuje pod třemi procenty. Pro rok 2013 pak ČNB ve své prognóze předpokládá růst ekonomiky o 1,9 procenta. Tento odhad ale s rozpočtovými opatřeními plánovanými vládou nepočítá.

Miroslav Singer
Zdroj: Michal Krumphanzl/ČTK

Průzkum MF: Česká ekonomika letos poroste o 0,1 procenta

Česká ekonomika letos poroste v průměru o 0,1 procenta, jak vyplývá z výsledků pravidelného průzkumu ministerstva financí na základě prognóz 15 tuzemských odborných institucí. V roce 2013 by měla ekonomika stoupnout o 1,6 procenta. Následně by měl ekonomický růst zrychlit na 1,9 procenta v roce 2014 a dvě procenta v roce 2015. 

Samotné ministerstvo financí přitom letos očekává mírný růst HDP o 0,2 procenta, Česká národní banka pro letošek předpokládá stagnaci ekonomiky. Příští rok by ekonomika měla podle ministerstva růst o 1,3 procenta a podle ČNB o 1,9 procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Z nouzových rezerv uvolní agentura IEA rekordní množství ropy

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) v reakci na narušení trhu s ropou kvůli konfliktu na Blízkém východě uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv. Vyšší cena ropy se promítá i na čerpacích stanicích. Průměrná cena nafty v Česku stoupla nad 40 korun za litr. Od začátku války na Blízkém východě 28. února dosud nafta zdražila o víc než sedm korun na litr. Zdražuje i benzin Natural 95, ale o něco pomaleji. Vyplývá to z údajů společnosti CCS.
včeraAktualizovánopřed 52 mminutami

Sněmovna schválila rozpočet pro letošní rok

Poslanecká sněmovna schválila letošní státní rozpočet se schodkem 310 miliard korun. Při schvalování přidala například peníze na sport nebo mládež. Opozice kritizovala mimo jiné podle ní nízké výdaje na obranu. Pro rozpočet hlasovalo 103 poslanců vládní koalice, proti bylo 88 poslanců opozice. Rozpočet nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Již dříve řekl, že ho vetovat nebude. Loni rozpočet skončil s deficitem 291 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Lázně postrádají arabské klienty. Doufají, že klíčovou sezonu stihnou

Karvinské Lázně Darkov zatím letos kvůli konfliktu na Blízkém východě nemají z této oblasti žádné rezervace. Jde přitom o jejich klíčový trh, odkud každoročně přijíždějí i stovky klientů na dlouhodobé pobyty. Jejich výpadek by tak pro lázně znamenal vážný problém. Dopady konfliktu mohou pocítit také lázeňská zařízení v Karlovarském kraji, kde je arabská klientela rovněž ekonomicky významná.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Jen žádost nestačí. U Nové zelené úsporám teď bude potřeba renovační pas

Nová zelená úsporám (NZÚ) bude pokračovat, program se ale dočká změn. Zájemci třeba budou potřebovat takzvaný renovační pas. Odborníci v tomto dokumentu popíší, jaký je stav budovy a co s ní udělat. Stát již většinově nebude energeticky úsporné přestavby dotovat, pouze zajistí bezúročný úvěr. Na dotace budou mít nárok jen nízkopříjmové domácnosti.
10. 3. 2026

Trumpova slova o brzkém konci války srazila ceny ropy i plynu

Ceny ropy po výstupu na více než tříletá maxima prudce klesají. Severomořský Brent odepisuje přes deset procent a vrátil se tak pod 90 dolarů za barel. Jde o reakci na slova prezidenta USA Donalda Trumpa, že válka na Blízkém východě by mohla brzy skončit. Zmírnily se tak obavy z dlouhodobého narušení dodávek suroviny na světové trhy kvůli situaci v Hormuzském průlivu. Dolů jde i cena plynu pro Evropu. V tuzemsku v důsledku války výrazně zdražila nafta i benzin, uvedla společnost CSS.
10. 3. 2026Aktualizováno10. 3. 2026

Slovenský úřad uložil českým a slovenským výrobcům kabelů rekordní pokutu

Slovenský antimonopolní úřad uložil desítce českých a slovenských výrobců a dodavatelů kabelů a jejich asociaci rekordní pokutu v celkové výši 97,4 milionu eur (2,4 miliardy korun) za kartelovou dohodu při stanovování cen zboží. Rozhodnutí v případu zatím není pravomocné. Podobný případ řeší i český antimonopolní úřad.
10. 3. 2026

Škoda Auto zůstává hvězdou poblikávajícího koncernu Volkswagen

Automobilka Škoda Auto v úterý oznámila, že v loňském roce zvýšila provozní zisk o 8,5 procenta na 2,5 miliardy eur (60,85 miliardy korun). Naopak její mateřský koncern Volkswagen reportoval propad provozního zisku o 53 procent na 8,9 miliardy eur (216,6 miliardy korun) a čistého zisku o 44 procent na 6,9 miliardy eur (167,9 miliardy korun).
10. 3. 2026

VideoSvárovská volá po obnovitelných zdrojích energie. Podle Ševčíka ničí přírodu

Hosté Událostí, komentářů probrali důsledky stoupajících cen ropy a plynu pro světovou ekonomiku a životní prostředí. Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Miroslav Ševčík (za SPD) a členka výboru pro životní prostředí Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) se shodli na tom, že snížení spotřební daně na pohonné hmoty není vhodným řešením aktuální krize. Dle Ševčíka je jedinou cestou ukončení konfliktu na Blízkém východě a přechod k diplomacii. Svárovská míní, že se podobným krizím musí předcházet pomocí dlouhodobých opatření, například snižováním závislosti na fosilních palivech. „Závislost na ropě z Ruska nebo z Blízkého východu je pro Evropu významné bezpečnostní riziko, proto by se měla přeorientovat na obnovitelné zdroje,“ sdělila. Podle Ševčíka naopak obnovitelné zdroje energie ničí životní prostředí. „Například fotovoltaika zvyšuje teplotu okolního prostředí a vysušuje půdu,“ tvrdí. Diskuzi moderovala Tereza Řezníčková.
10. 3. 2026
Načítání...