Singer: Pravděpodobnost dalšího oslabení koruny roste

Praha – Bankovní rada České národní banky dnes zopakovala, že neukončí režim devizových intervencí dříve než ve druhé polovině roku 2016. Zároveň také potvrdila, že v případě dlouhodobého posílení tlaků směrem k poklesu cen a obnovení rizik deflačního vývoje ekonomiky je připravena posunout kurzový závazek ze současných 27 korun za euro. Na dnešní tiskové konferenci po jednání bankovní rady to uvedl guvernér ČNB Miroslav Singer. Rozhodnutí dnes kritizoval prezident Miloš Zeman.

Koruna po Singerových slovech ztratila k euru proti středě 17 haléřů, v 15:00 se obchodovala za 27,54 Kč/EUR. Česká národní banka (ČNB) je tak podle guvernéra Miroslava Singera v souladu s kurzovým závazkem připravena automaticky, tedy bez nutnosti dalšího rozhodnutí bankovní rady, provádět časově i objemově neomezené intervence. Zároveň dodal, že pravděpodobnost možného posunutí kurzového závazku, tedy dalšího oslabení koruny, se proti únorovému zasedání rady zvýšila. Podle analytiků je cílem tohoto prohlášení především zabránit přílišnému posílení koruny k 27 Kč/EUR.

Kurz koruny vůči euru
Zdroj: ČT24

„Považuji to za něco, jako je podávání drogy, která má smysl, když pacient je ve velmi špatném zdravotním stavu, tak v rámci paliativní léčby mu třeba podáte morfiny, ale protože naše ekonomika se zotavuje, tak oslabovaná koruna vyvolává vážné problémy. Je to nástroj, který může krátkodobě pomoci, ale dlouhodobě uškodit,“ řekl novinářům prezident Miloš Zeman na závěr návštěvy Libereckého kraje. Podle prezidenta přibývá ekonomů, kteří dříve považovali intervenci za užitečnou a teď mění názor.

Bankovní rada, která se dnes sešla v kompletním složení, také zopakovala, že závazek ohledně kurzu koruny považuje za jednostranný. To znamená, že ČNB bude bránit posílení koruny pod 27 korun za euro pomocí intervencí, tedy prodejem korun a nákupem cizích měn. Při oslabení koruny nad 27 korun za euro ČNB nechá kurz pohybovat podle nabídky a poptávky na devizovém trhu. „Tímto svým jasným gestem by měla centrální banka kurz koruny opět oslabit. Koruna v posledních dnech totiž měla tendenci posilovat a přibližovat se k hranici 27 korun. Poslaly ji tam jednak některé výroky, ale také pozitivní ekonomické údaje,“ uvedl analytik Home Credit Michal Kozub.    

Vyjádření bankovní rady interpretuje analytik Komerční banky Marek Dřímal jako verbální intervenci proti spekulacím, že by mohl nastat útok spekulantů na korunu. „Celkově je potřeba chápat dnešní rétoriku ČNB jako snahu zabránit přibližování koruny k hranici kurzového závazku,“ uvedl také hlavní ekonom ING Jakub Seidler. Podle Dřímala by ČNB chtěla vidět kurz koruny v pásmu 27,50 až 27,80, kde se nacházel ve druhé polovině loňského roku. „Další cílené oslabení koruny ale podle nás zatím nehrozí,“ uvedl. „Nic nenapovídá tomu, že by se přibližovaly scénáře, kterými ČNB dříve podmínila případné další zvyšování kurzového závazku, tedy zesílení deflačních tlaků schopných způsobit propad domácí poptávky,“ uvedl i Seidler.

obrázek
Zdroj: ČT24

Úrokové sazby zůstaly díky rozhodnutí bankovní rady ČNB dále na historických minimech. Základní úroková sazba činí 0,05 procenta. Rozhodnutí o zachování sazeb bylo jednomyslné, detaily rozhodnutí o intervenčním režimu ČNB nezveřejňuje.  

Prodloužení režimu intervencí minimálně do druhé poloviny roku 2016 deklarovala bankovní rada poprvé již na počátku února. Devizové intervence ČNB zahájila v listopadu 2013 s cílem zabránit deflaci. Na trhu centrální banka tehdy působila jen několik dnů a nakoupila devizy v hodnotě zhruba 200 miliard korun, tedy asi sedm miliard eur. Následně kurz nad 27 korunami za euro držel trh.  

Analytička České spořitelny Dana Hájková ve středu uvedla, že ukončení režimu intervencí je pravděpodobné spíše až v roce 2017. „Zároveň se ale domníváme, že se snížila pravděpodobnost posunutí kurzového závazku ČNB na slabší hodnoty ze současných 27 Kč/EUR,“ uvedla.

obrázek
Zdroj: ČT24

Rizika pro vývoj odhadovaný centrální bankou jsou podle Singera protiinflační. Mezi rizika, která by mohla tlumit růst cen, patří pomalejší růst mezd a silnější kurz koruny k euru.

Ekonomové nepředpokládají, že by koruna posílila nad hranici 27 korun. Například hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek upozornil, že ČNB má při bránění hladiny 27 korun za euro v podstatě neomezené možnosti. Kvůli tomu je také podle hlavního ekonoma České spořitelny Davida Navrátila jakýkoliv pokus testovat kurz koruny ze strany spekulantů od počátku odsouzen k neúspěchu. 

Národní banka se oslabováním snaží dostat inflaci na dvě procenta už od listopadu 2013. Dovážené zboží, které mělo podle obchodníků nejvíc zdražit, je ale dnes v obchodech paradoxně levnější než před intervencí. Třeba mobily o víc než pětinu. „Kdyby nebylo intervencí, řada věcí by byla ještě levnějších,“ konstatuje mluvčí Raiffeisenbank Michal Brožka.

Vývoj cen od intervencí ČNB
Zdroj: ČT24

I do cesty za nákupy do zahraničí se už předloni Čechům postavila právě slabá koruna. Turisté a firmy nakupující za eura si stěžují, že je pro ně za hranicemi draho. A dnešní jednání rady centrální banky naznačuje, že nákupy v zahraničí by mohly být ještě dražší.

Nahrávám video
Nákupy v zahraničí můžou být ještě dražší
Zdroj: ČT24

Zeman dosadí guvernéra i dva radní

Prezident bude za dva roky vybírat centrální bance nové radní a už se nechal slyšet, že při jmenování nových členů bankovní rady bude přihlížet k jejich názoru na intervence. „Jmenuji minimálně dva nové členy bankovní rady. Mohu vás ujistit, že to budou lidé, kteří napraví onen nesprávný krok ČNB, který naše úspory znehodnotil o šest až deset procent, pokud bychom je přepočítali na eura,“ zdůrazňuje Zeman. Podle něj totiž oslabovaná koruna dlouhodobě hospodářství uškodí. „Je to něco jako když kouříte, tak krátkodobá reakce je potěšení a dlouhodobá reakce je rakovina plic,“ říká Zeman.

„Udělám vše pro to, aby v této ctihodné instituci napříště seděli lidé, kteří nebudou provádět zbytečné experimenty s českou ekonomikou,“ řekl prezident v únoru při návštěvě Královéhradeckého kraje a znova to na začátku března v Plzni zopakoval. Ve své funkci má před sebou ještě tři roky a během nich vyprší mandát čtyřem členům bankovní rady.

Česká národní banka spustila devizové intervence v listopadu 2013. Prostřednictvím prodeje korun a nákupem cizích měn se tak ČNB brání posílení koruny pod úroveň 27 korun za euro. Při oslabení koruny nad 27 korun za euro ČNB nechává kurz pohybovat podle nabídky a poptávky na devizovém trhu. Oslabení kurzu koruny zamezilo deflaci, která ekonomiku ohrožovala. Intervence také podle odborníků pomohly vývozcům. Na druhou stranu ale poškodily nezajištěné dovozce či cestovní kanceláře.

Při roční bilanci v prosinci loňského roku se ekonomové a podnikatelé neshodli, zda šlo o zákrok nutný, ani jestli zásah do kurzu koruny české ekonomice prospěl, či nikoli. Guvernér Miroslav Singer ale upozornil na to, že česká ekonomika roste rychleji. Ekonom Richard Hindls navíc poukázal na to, že oživení vždy přichází postupně, protože lidem nějakou dobu trvá, než zaznamenají lepší kondici ekonomiky a začnou opět naplno utrácet.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
před 1 hhodinou

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 19 hhodinami

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
včeraAktualizovánovčera v 03:03

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026

Zemědělci postupně pociťují dopady války na Blízkém východě

Konflikt na Blízkém východě postupně dopadá i na české zemědělce. Kvůli současné situaci totiž rychle zdražují vstupní náklady. Výrazně vzrostla nejen cena nafty, ale také průmyslových hnojiv. V dalších měsících proto zřejmě porostou i ceny zboží v obchodech.
20. 3. 2026

VideoAsie může začít agresivně vykupovat energetické zdroje, míní Niedermayer

Evropa je zatím spíše na konci řetězce, protože suroviny směřovaly přes Íránem blokovaný Hormuzský průliv hlavně do Asie. Pokud by ale nedošlo k obnovení vodní trasy, Asie začne agresivně vykupovat energetické zdroje na celém světě, což může mít dopad i na Evropu. V Interview ČT24 to uvedl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Moderátor Jiří Václavek s ním řešil i společnou evropskou obranu, riziko zrychlení inflace či nový rozpočet.
20. 3. 2026
Načítání...