Singer: Pravděpodobnost dalšího oslabení koruny roste

Praha – Bankovní rada České národní banky dnes zopakovala, že neukončí režim devizových intervencí dříve než ve druhé polovině roku 2016. Zároveň také potvrdila, že v případě dlouhodobého posílení tlaků směrem k poklesu cen a obnovení rizik deflačního vývoje ekonomiky je připravena posunout kurzový závazek ze současných 27 korun za euro. Na dnešní tiskové konferenci po jednání bankovní rady to uvedl guvernér ČNB Miroslav Singer. Rozhodnutí dnes kritizoval prezident Miloš Zeman.

Koruna po Singerových slovech ztratila k euru proti středě 17 haléřů, v 15:00 se obchodovala za 27,54 Kč/EUR. Česká národní banka (ČNB) je tak podle guvernéra Miroslava Singera v souladu s kurzovým závazkem připravena automaticky, tedy bez nutnosti dalšího rozhodnutí bankovní rady, provádět časově i objemově neomezené intervence. Zároveň dodal, že pravděpodobnost možného posunutí kurzového závazku, tedy dalšího oslabení koruny, se proti únorovému zasedání rady zvýšila. Podle analytiků je cílem tohoto prohlášení především zabránit přílišnému posílení koruny k 27 Kč/EUR.

Kurz koruny vůči euru
Zdroj: ČT24

„Považuji to za něco, jako je podávání drogy, která má smysl, když pacient je ve velmi špatném zdravotním stavu, tak v rámci paliativní léčby mu třeba podáte morfiny, ale protože naše ekonomika se zotavuje, tak oslabovaná koruna vyvolává vážné problémy. Je to nástroj, který může krátkodobě pomoci, ale dlouhodobě uškodit,“ řekl novinářům prezident Miloš Zeman na závěr návštěvy Libereckého kraje. Podle prezidenta přibývá ekonomů, kteří dříve považovali intervenci za užitečnou a teď mění názor.

Bankovní rada, která se dnes sešla v kompletním složení, také zopakovala, že závazek ohledně kurzu koruny považuje za jednostranný. To znamená, že ČNB bude bránit posílení koruny pod 27 korun za euro pomocí intervencí, tedy prodejem korun a nákupem cizích měn. Při oslabení koruny nad 27 korun za euro ČNB nechá kurz pohybovat podle nabídky a poptávky na devizovém trhu. „Tímto svým jasným gestem by měla centrální banka kurz koruny opět oslabit. Koruna v posledních dnech totiž měla tendenci posilovat a přibližovat se k hranici 27 korun. Poslaly ji tam jednak některé výroky, ale také pozitivní ekonomické údaje,“ uvedl analytik Home Credit Michal Kozub.    

Vyjádření bankovní rady interpretuje analytik Komerční banky Marek Dřímal jako verbální intervenci proti spekulacím, že by mohl nastat útok spekulantů na korunu. „Celkově je potřeba chápat dnešní rétoriku ČNB jako snahu zabránit přibližování koruny k hranici kurzového závazku,“ uvedl také hlavní ekonom ING Jakub Seidler. Podle Dřímala by ČNB chtěla vidět kurz koruny v pásmu 27,50 až 27,80, kde se nacházel ve druhé polovině loňského roku. „Další cílené oslabení koruny ale podle nás zatím nehrozí,“ uvedl. „Nic nenapovídá tomu, že by se přibližovaly scénáře, kterými ČNB dříve podmínila případné další zvyšování kurzového závazku, tedy zesílení deflačních tlaků schopných způsobit propad domácí poptávky,“ uvedl i Seidler.

obrázek
Zdroj: ČT24

Úrokové sazby zůstaly díky rozhodnutí bankovní rady ČNB dále na historických minimech. Základní úroková sazba činí 0,05 procenta. Rozhodnutí o zachování sazeb bylo jednomyslné, detaily rozhodnutí o intervenčním režimu ČNB nezveřejňuje.  

Prodloužení režimu intervencí minimálně do druhé poloviny roku 2016 deklarovala bankovní rada poprvé již na počátku února. Devizové intervence ČNB zahájila v listopadu 2013 s cílem zabránit deflaci. Na trhu centrální banka tehdy působila jen několik dnů a nakoupila devizy v hodnotě zhruba 200 miliard korun, tedy asi sedm miliard eur. Následně kurz nad 27 korunami za euro držel trh.  

Analytička České spořitelny Dana Hájková ve středu uvedla, že ukončení režimu intervencí je pravděpodobné spíše až v roce 2017. „Zároveň se ale domníváme, že se snížila pravděpodobnost posunutí kurzového závazku ČNB na slabší hodnoty ze současných 27 Kč/EUR,“ uvedla.

obrázek
Zdroj: ČT24

Rizika pro vývoj odhadovaný centrální bankou jsou podle Singera protiinflační. Mezi rizika, která by mohla tlumit růst cen, patří pomalejší růst mezd a silnější kurz koruny k euru.

Ekonomové nepředpokládají, že by koruna posílila nad hranici 27 korun. Například hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek upozornil, že ČNB má při bránění hladiny 27 korun za euro v podstatě neomezené možnosti. Kvůli tomu je také podle hlavního ekonoma České spořitelny Davida Navrátila jakýkoliv pokus testovat kurz koruny ze strany spekulantů od počátku odsouzen k neúspěchu. 

Národní banka se oslabováním snaží dostat inflaci na dvě procenta už od listopadu 2013. Dovážené zboží, které mělo podle obchodníků nejvíc zdražit, je ale dnes v obchodech paradoxně levnější než před intervencí. Třeba mobily o víc než pětinu. „Kdyby nebylo intervencí, řada věcí by byla ještě levnějších,“ konstatuje mluvčí Raiffeisenbank Michal Brožka.

Vývoj cen od intervencí ČNB
Zdroj: ČT24

I do cesty za nákupy do zahraničí se už předloni Čechům postavila právě slabá koruna. Turisté a firmy nakupující za eura si stěžují, že je pro ně za hranicemi draho. A dnešní jednání rady centrální banky naznačuje, že nákupy v zahraničí by mohly být ještě dražší.

Nahrávám video
Nákupy v zahraničí můžou být ještě dražší
Zdroj: ČT24

Zeman dosadí guvernéra i dva radní

Prezident bude za dva roky vybírat centrální bance nové radní a už se nechal slyšet, že při jmenování nových členů bankovní rady bude přihlížet k jejich názoru na intervence. „Jmenuji minimálně dva nové členy bankovní rady. Mohu vás ujistit, že to budou lidé, kteří napraví onen nesprávný krok ČNB, který naše úspory znehodnotil o šest až deset procent, pokud bychom je přepočítali na eura,“ zdůrazňuje Zeman. Podle něj totiž oslabovaná koruna dlouhodobě hospodářství uškodí. „Je to něco jako když kouříte, tak krátkodobá reakce je potěšení a dlouhodobá reakce je rakovina plic,“ říká Zeman.

„Udělám vše pro to, aby v této ctihodné instituci napříště seděli lidé, kteří nebudou provádět zbytečné experimenty s českou ekonomikou,“ řekl prezident v únoru při návštěvě Královéhradeckého kraje a znova to na začátku března v Plzni zopakoval. Ve své funkci má před sebou ještě tři roky a během nich vyprší mandát čtyřem členům bankovní rady.

Česká národní banka spustila devizové intervence v listopadu 2013. Prostřednictvím prodeje korun a nákupem cizích měn se tak ČNB brání posílení koruny pod úroveň 27 korun za euro. Při oslabení koruny nad 27 korun za euro ČNB nechává kurz pohybovat podle nabídky a poptávky na devizovém trhu. Oslabení kurzu koruny zamezilo deflaci, která ekonomiku ohrožovala. Intervence také podle odborníků pomohly vývozcům. Na druhou stranu ale poškodily nezajištěné dovozce či cestovní kanceláře.

Při roční bilanci v prosinci loňského roku se ekonomové a podnikatelé neshodli, zda šlo o zákrok nutný, ani jestli zásah do kurzu koruny české ekonomice prospěl, či nikoli. Guvernér Miroslav Singer ale upozornil na to, že česká ekonomika roste rychleji. Ekonom Richard Hindls navíc poukázal na to, že oživení vždy přichází postupně, protože lidem nějakou dobu trvá, než zaznamenají lepší kondici ekonomiky a začnou opět naplno utrácet.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
před 1 hhodinou

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 22 hhodinami

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
včera v 07:00

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
včera v 06:30

Argentinský parlament souhlasil s reformou trhu práce

Argentinský parlament schválil reformu trhu práce. Jde o jeden z klíčových bodů programu libertariánského prezidenta Javiera Mileie, jehož návrh posilující pozici zaměstnavatelů vyvolával masové protesty i stávky. Senátoři v závěrečném hlasování nová pravidla podpořili potřebnou většinou hlasů. Agentura Reuters to označila za jeden z dosud největších Mileiových trimfů.
včera v 04:47

Fico tvrdí, že Zelenskyj odmítl kontrolu Družby

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh na kontrolu stavu ropovodu Družba, kterým po lednových ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu neproudí ropa na Slovensko a do Maďarska. Tyto země přišly s návrhem na vytvoření komise složené ze zástupců obou zemí a Evropské komise, která by prověřila schopnost ropovodu přepravovat surovinu. Podle Bratislavy přepravě ropy potrubím nic nebrání.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026

Škoda Auto otevřela novou halu na baterie za téměř pět miliard korun

Automobilka Škoda Auto otevřela ve svém hlavním závodě v Mladé Boleslavi novou halu na montáž bateriových systémů pro elektromobily. Jde o investici za 205 milionů eur, což je v aktuálním přepočtu 4,97 miliardy korun. Podle firmy se tím stala největším výrobcem bateriových systémů v koncernu Volkswagen, ročně jich vyrobí až 335 tisíc, informovali zástupci společnosti.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026

Státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun

Český státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun na 3,678 bilionu korun. Ve výroční zprávě o řízení státního dluhu to uvedlo ministerstvo financí, které tak potvrdilo předběžné údaje z počátku ledna. Na každého Čecha tak teoreticky na konci roku 2025 připadal dluh 337 481 korun. Míra zadlužení ke konci loňského roku meziročně vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 43,1 procenta HDP.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026
Načítání...