Singer: Pravděpodobnost dalšího oslabení koruny roste

Praha – Bankovní rada České národní banky dnes zopakovala, že neukončí režim devizových intervencí dříve než ve druhé polovině roku 2016. Zároveň také potvrdila, že v případě dlouhodobého posílení tlaků směrem k poklesu cen a obnovení rizik deflačního vývoje ekonomiky je připravena posunout kurzový závazek ze současných 27 korun za euro. Na dnešní tiskové konferenci po jednání bankovní rady to uvedl guvernér ČNB Miroslav Singer. Rozhodnutí dnes kritizoval prezident Miloš Zeman.

Koruna po Singerových slovech ztratila k euru proti středě 17 haléřů, v 15:00 se obchodovala za 27,54 Kč/EUR. Česká národní banka (ČNB) je tak podle guvernéra Miroslava Singera v souladu s kurzovým závazkem připravena automaticky, tedy bez nutnosti dalšího rozhodnutí bankovní rady, provádět časově i objemově neomezené intervence. Zároveň dodal, že pravděpodobnost možného posunutí kurzového závazku, tedy dalšího oslabení koruny, se proti únorovému zasedání rady zvýšila. Podle analytiků je cílem tohoto prohlášení především zabránit přílišnému posílení koruny k 27 Kč/EUR.

Kurz koruny vůči euru
Zdroj: ČT24

„Považuji to za něco, jako je podávání drogy, která má smysl, když pacient je ve velmi špatném zdravotním stavu, tak v rámci paliativní léčby mu třeba podáte morfiny, ale protože naše ekonomika se zotavuje, tak oslabovaná koruna vyvolává vážné problémy. Je to nástroj, který může krátkodobě pomoci, ale dlouhodobě uškodit,“ řekl novinářům prezident Miloš Zeman na závěr návštěvy Libereckého kraje. Podle prezidenta přibývá ekonomů, kteří dříve považovali intervenci za užitečnou a teď mění názor.

Bankovní rada, která se dnes sešla v kompletním složení, také zopakovala, že závazek ohledně kurzu koruny považuje za jednostranný. To znamená, že ČNB bude bránit posílení koruny pod 27 korun za euro pomocí intervencí, tedy prodejem korun a nákupem cizích měn. Při oslabení koruny nad 27 korun za euro ČNB nechá kurz pohybovat podle nabídky a poptávky na devizovém trhu. „Tímto svým jasným gestem by měla centrální banka kurz koruny opět oslabit. Koruna v posledních dnech totiž měla tendenci posilovat a přibližovat se k hranici 27 korun. Poslaly ji tam jednak některé výroky, ale také pozitivní ekonomické údaje,“ uvedl analytik Home Credit Michal Kozub.    

Vyjádření bankovní rady interpretuje analytik Komerční banky Marek Dřímal jako verbální intervenci proti spekulacím, že by mohl nastat útok spekulantů na korunu. „Celkově je potřeba chápat dnešní rétoriku ČNB jako snahu zabránit přibližování koruny k hranici kurzového závazku,“ uvedl také hlavní ekonom ING Jakub Seidler. Podle Dřímala by ČNB chtěla vidět kurz koruny v pásmu 27,50 až 27,80, kde se nacházel ve druhé polovině loňského roku. „Další cílené oslabení koruny ale podle nás zatím nehrozí,“ uvedl. „Nic nenapovídá tomu, že by se přibližovaly scénáře, kterými ČNB dříve podmínila případné další zvyšování kurzového závazku, tedy zesílení deflačních tlaků schopných způsobit propad domácí poptávky,“ uvedl i Seidler.

obrázek
Zdroj: ČT24

Úrokové sazby zůstaly díky rozhodnutí bankovní rady ČNB dále na historických minimech. Základní úroková sazba činí 0,05 procenta. Rozhodnutí o zachování sazeb bylo jednomyslné, detaily rozhodnutí o intervenčním režimu ČNB nezveřejňuje.  

Prodloužení režimu intervencí minimálně do druhé poloviny roku 2016 deklarovala bankovní rada poprvé již na počátku února. Devizové intervence ČNB zahájila v listopadu 2013 s cílem zabránit deflaci. Na trhu centrální banka tehdy působila jen několik dnů a nakoupila devizy v hodnotě zhruba 200 miliard korun, tedy asi sedm miliard eur. Následně kurz nad 27 korunami za euro držel trh.  

Analytička České spořitelny Dana Hájková ve středu uvedla, že ukončení režimu intervencí je pravděpodobné spíše až v roce 2017. „Zároveň se ale domníváme, že se snížila pravděpodobnost posunutí kurzového závazku ČNB na slabší hodnoty ze současných 27 Kč/EUR,“ uvedla.

obrázek
Zdroj: ČT24

Rizika pro vývoj odhadovaný centrální bankou jsou podle Singera protiinflační. Mezi rizika, která by mohla tlumit růst cen, patří pomalejší růst mezd a silnější kurz koruny k euru.

Ekonomové nepředpokládají, že by koruna posílila nad hranici 27 korun. Například hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek upozornil, že ČNB má při bránění hladiny 27 korun za euro v podstatě neomezené možnosti. Kvůli tomu je také podle hlavního ekonoma České spořitelny Davida Navrátila jakýkoliv pokus testovat kurz koruny ze strany spekulantů od počátku odsouzen k neúspěchu. 

Národní banka se oslabováním snaží dostat inflaci na dvě procenta už od listopadu 2013. Dovážené zboží, které mělo podle obchodníků nejvíc zdražit, je ale dnes v obchodech paradoxně levnější než před intervencí. Třeba mobily o víc než pětinu. „Kdyby nebylo intervencí, řada věcí by byla ještě levnějších,“ konstatuje mluvčí Raiffeisenbank Michal Brožka.

Vývoj cen od intervencí ČNB
Zdroj: ČT24

I do cesty za nákupy do zahraničí se už předloni Čechům postavila právě slabá koruna. Turisté a firmy nakupující za eura si stěžují, že je pro ně za hranicemi draho. A dnešní jednání rady centrální banky naznačuje, že nákupy v zahraničí by mohly být ještě dražší.

Nahrávám video

Zeman dosadí guvernéra i dva radní

Prezident bude za dva roky vybírat centrální bance nové radní a už se nechal slyšet, že při jmenování nových členů bankovní rady bude přihlížet k jejich názoru na intervence. „Jmenuji minimálně dva nové členy bankovní rady. Mohu vás ujistit, že to budou lidé, kteří napraví onen nesprávný krok ČNB, který naše úspory znehodnotil o šest až deset procent, pokud bychom je přepočítali na eura,“ zdůrazňuje Zeman. Podle něj totiž oslabovaná koruna dlouhodobě hospodářství uškodí. „Je to něco jako když kouříte, tak krátkodobá reakce je potěšení a dlouhodobá reakce je rakovina plic,“ říká Zeman.

„Udělám vše pro to, aby v této ctihodné instituci napříště seděli lidé, kteří nebudou provádět zbytečné experimenty s českou ekonomikou,“ řekl prezident v únoru při návštěvě Královéhradeckého kraje a znova to na začátku března v Plzni zopakoval. Ve své funkci má před sebou ještě tři roky a během nich vyprší mandát čtyřem členům bankovní rady.

Česká národní banka spustila devizové intervence v listopadu 2013. Prostřednictvím prodeje korun a nákupem cizích měn se tak ČNB brání posílení koruny pod úroveň 27 korun za euro. Při oslabení koruny nad 27 korun za euro ČNB nechává kurz pohybovat podle nabídky a poptávky na devizovém trhu. Oslabení kurzu koruny zamezilo deflaci, která ekonomiku ohrožovala. Intervence také podle odborníků pomohly vývozcům. Na druhou stranu ale poškodily nezajištěné dovozce či cestovní kanceláře.

Při roční bilanci v prosinci loňského roku se ekonomové a podnikatelé neshodli, zda šlo o zákrok nutný, ani jestli zásah do kurzu koruny české ekonomice prospěl, či nikoli. Guvernér Miroslav Singer ale upozornil na to, že česká ekonomika roste rychleji. Ekonom Richard Hindls navíc poukázal na to, že oživení vždy přichází postupně, protože lidem nějakou dobu trvá, než zaznamenají lepší kondici ekonomiky a začnou opět naplno utrácet.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EK vyměřila Googlu pokutu 890 milionů eur za zvýhodňování vlastních služeb

Evropská komise (EK) vyměřila americké společnosti Google pokutu 890 milionů eur (21,5 miliardy korun) za porušení unijního nařízení o digitálních trzích (DMA). Firma se podle unijní exekutivy provinila tím, že ve vyhledávači Google Search upřednostňovala své vlastní služby a že podnikům ukládala omezení, která jim bránila nasměrovat spotřebitele k alternativním, často levnějším nákupním kanálům na platformě Google Play.
před 3 mminutami

Paliva v Česku v uplynulém týdnu výrazně zdražila

Průměrná cena pohonných hmot v Česku se v uplynulém týdnu, po jehož část ještě platila státní cenová regulace, opět zvýšila. Více zdražila nafta. Od pondělí čerpací stanice stanovují ceny opět volně a litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 aktuálně prodávají v průměru za 42,04 koruny, před týdnem byl o 1,8 koruny levnější. Diesel od té doby zdražil o 4,67 koruny na litr na průměrných 42,24 koruny. Plyne to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.
před 1 hhodinou

VideoDemagogie, říká Murová k prezidentovu vetu. Skopeček namítá, že Pavel využil pravomoci

Prezident Petr Pavel poprvé za vlády Andreje Babiše (ANO) použil veto. Hlava státu vrátila do sněmovny zákon, který výrazně uvolňuje pravidla rozpočtové odpovědnosti. Pavel zákon zkritizoval, podle něj umožní „další rychlé zadlužování země“. Členka sněmovního rozpočtového výboru Jana Murová (ANO) považuje prezidentova slova „trošičku za demagogii“, poukázala na to, že bez navyšování deficitu nepůjde navýšit výdaje na obranu, k čemuž Pavel kabinet vyzýval. Důvodovou zprávu Hradu považuje za plytkou. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) výroky hnutí ANO odsoudil, zákon označil za „jeden z nejhorších a nejzásadnějších zákonů, který ovlivní budoucí generace“. Vláda podle něj přišla s „demolicí rozpočtové odpovědnosti“, prezident dle něj využil ústavní pravomoci. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 4 hhodinami

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
před 18 hhodinami

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
včeraAktualizovánovčera v 11:12

VideoProcházková: Zastropování důchodového věku bude později. Nesplnitelné sliby, míní Grolich

Důchodci starší 80 let by mohli od ledna dostat k běžné valorizaci penze 500 korun měsíčně navíc. O stejnou částku by mohl důchod vzrůst penzistům, kteří dosáhnou 90 či 95 let. Rozšíření valorizací schválila v pondělí vláda, avizovanou štědřejší valorizaci důchodů pro všechny penzisty ale do novely nakonec nezařadila. Zastropování věku odchodu do důchodu, které kabinet zmiňoval v programovém prohlášení, přijde podle senátorky Věry Procházkové (ANO) až v roce 2030, není podle ní kam spěchat. Argumentovala přípravou „pořádné důchodové reformy“. Podle hejtmana Jihomoravského kraje a předsedy KDU-ČSL Jana Grolicha je plán mimo toto volební období, sliby označil za nesplnitelné. „Rozdávání peněz“ podle něj důchodovému systému nepomůže. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
včera v 09:18

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.