Singer: Euro nemusí českou ekonomiku popohnat vpřed

Praha - Přijetí eura nemusí české ekonomice přinést očekávaný stimul, myslí si guvernér České národní banky Miroslav Singer. Na svém blogu vysvětlil, že souhrnný růst hrubého domácího produktu v zemích Evropské unie mimo eurozónu byl v posledních sedmi letech většinou vyšší než ve státech platících eurem. Guvernér tak odpověděl na prezidentovy výroky z poloviny února, ve kterých Miloš Zeman Centrální banku kritizoval a dodal, že do ní chce dostat zastánce eura. Přestože kabinet Bohuslava Sobotky počítá se vstupem Česka do eurozóny po roce 2018, přesný termín přiblíží až příští vláda.

Nahrávám video
Singer pokračuje v boji s Hradem
Zdroj: ČT24

Miroslav Singer, guvernér ČNB

„Tvrdá empirická data ukazují, že eurozóna a členství v ní nepřinesly před krizí pro ekonomický růst žádné pozorovatelné (a před jejím vznikem slibované) přínosy. V krizi a v posledních letech se dokonce ukazuje, že výstup eurozóny roste významně pomaleji než výstup ekonomik zemí EU stojících mimo eurozónu.“

Podle guvernéra rostou pružnější ekonomiky rychleji v eurozóně i mimo ni. Země jako Slovensko se na euro připravily reformami a byly schopny využít ekonomických příležitostí, které eurozóna nabízí. Jenže české hospodářství se podle Singera v některých rysech svou pružností spíše blíží Slovinsku. A to patří k zemím, které před přijetím eura nesplnily své „domácí úkoly“.

V evropském kontextu se výkonnost české ekonomiky rozhodně zvyšuje, míní guvernér. Zároveň ale dodává: „Nelze však očekávat, že by jí členství v eurozóně mohlo ve světle empirických zkušeností s jejím fungováním přinést nějaký další stimul.“

Mimo eurozónu rostla ekonomika rychleji

Celkový reálný HDP zemí mimo eurozónu bez Rumunska se (v meziročním srovnání) od počátku roku 2008 do loňského třetího čtvrtletí vyvíjel lépe než v eurozóně, dokládá guvernér. Rumunsko vynechal, protože pro něj nebyly dostupné potřebné údaje. Předpokládá však, že by jeho začlenění srovnání významně neovlivnilo.

Kumulovaný reálný, sezonně a o počet pracovních dnů očištěný HDP
Zdroj: ČT24/Blog Miroslava Singera

Ekonomiky platící eurem s těmi mimo eurozónu porovnal Singer také podle vývoje hodnoty HDP od počátku roku 2007 do loňského třetího čtvrtletí. Ekonomické výkonnosti, kterou měla před velkou recesí, dosáhla eurozóna teprve koncem loňska, uvedl Singer. Úhrnný HDP zemí bez eura se na předkrizovou úroveň dostal ve druhé polovině roku 2010. „V současnosti je reálný HDP zemí EU stojících mimo eurozónu o více než šest procentních bodů vyšší než na počátku roku 2007,“ upozornil.

Kdy přijde čas na euro?

Podle premiéra Sobotky není v případě přijetí eura v Česku na stole otázka zda, ale pouze kdy. Zastáncem vstupu do eurozóny je také prezident Miloš Zeman. Ten loni v červnu zdůraznil, že přijetí eura lze stihnout do roku 2017. V polovině letošního února pak doplnil, že udělá vše pro to, aby v bankovní radě ČNB seděli lidé podporující vstup ČR do eurozóny. Právě prezident jmenuje členy rady do funkce. Podle Zemana je ČNB nakloněna odkládání vstupu Česka do eurozóny, protože by při něm ztratila velkou část svých kompetencí ve prospěch Evropské centrální banky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 47 mminutami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
před 5 hhodinami

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
včera v 13:50

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
včeraAktualizovánovčera v 03:03

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026

Zemědělci postupně pociťují dopady války na Blízkém východě

Konflikt na Blízkém východě postupně dopadá i na české zemědělce. Kvůli současné situaci totiž rychle zdražují vstupní náklady. Výrazně vzrostla nejen cena nafty, ale také průmyslových hnojiv. V dalších měsících proto zřejmě porostou i ceny zboží v obchodech.
20. 3. 2026
Načítání...