Praha - „Referendum? Euro není zavedeno tím, že my si řekneme, že tam budeme. Euro je zavedeno tím, že se přihlásíme a budeme přijati,“ říká guvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer s tím, že riziko, že budeme odmítnuti, tu je vždy. Debatu ohledně přijetí eura minulý týden opět rozpohybovala schůzka politiků a právě guvernéra Singera u prezidenta Miloše Zemana, po níž ministr financí Andrej Babiš (ANO) přišel s návrhem na referendum, kde by o přijetí eura rozhodli občané.
Singer: Česká přihláška do eurozóny může být i odmítnuta
Dnes, kdy už má Evropa zkušenost s finanční krizí, nerozhoduje o přijetí eura pouze odškrtnutí maastrichtských kritérií. Velkou roli hraje to, jak je na společnou měnu země reálně a technicky připravena, říká Singer. A právě toto kritérium reálné připravenosti může sehrát klíčovou roli v tom smyslu, že přihláška do eurozóny daného státu může být odmítnuta. Přestože je toto riziko v případě Česka poměrně malé, během několika let se může stát cokoliv, upozorňuje Singer.
- Česko zatím splnilo tři ze čtyř maastrichtských kritérií, která jsou nutná pro vstup do eurozóny (deficit veřejných financí do tří procent HDP a veřejný dluh do 60 procent HDP, cenová stabilita a stabilita úrokových sazeb). Poslední kritérium je čistě politické – domácí měnu je třeba pevně navázat na kurz eura alespoň na dobu dvou let.
Samotná ČNB společně s ministerstvem financí každý podzim vypracovává materiál právě o připravenosti české ekonomiky a výsledek toho posledního byl jasný – Česko ještě není na euro připravené. Jak ale guvernér upozorňuje, ČNB je pouze odborný rádce. O přijetí, či nepřijetí eura rozhodnou politici, ne ekonomové.
Eurozóna už není automaticky něco lepšího
Minulý týden v neděli se v Lánech konala schůzka, kde o přijetí eura debatoval prezident Miloš Zeman právě se Singerem, premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD), ministrem financí Babišem a členem bankovní rady ČNB a pravděpodobně dalším guvernérem Jiřím Rusnokem. Po jejím skončení Babiš přišel s návrhem referenda o přijetí eura, jehož výsledek by byl nezávazný. Podle premiéra ale nemá smysl takové referendum vyhlašovat. „Česká republika v době, kdy vstoupila do EU, řekla, že přijme společnou evropskou měnu, a závazali jsme se k tomu v příslušné smlouvě, ze které ČR nemá vyjednanou výjimku,“ dodal s tím, že v tomto volebním období ale vláda žádný termín přijetí eura navrhovat nebude. Sám prezident by byl pro referendum, ale jeho výsledek by musel být závazný.
Singer označil lánskou debatu za korektní, ale upozornil na to, že argumenty pro a proti přijetí se stále opakují, ale jedna věc se za poslední roky změnila. „Vlivem krize i ekonomických dat není eurozóna, tak jak byla na začátku té debaty, vnímána jako něco evidentně a automaticky lepšího,“ uvedl Singer s tím, že od krize se výkon eurozóny vůči ostatním zemím EU s vlastní měnou spíše zhoršil. A nemůže za to Řecko, které dnes představuje něco málo přes 2 procenta evropské ekonomiky, ale například slabý výkon Francie a na druhé straně naopak dobré výsledky Velké Británie nebo Polska, které nemělo za krize žádný velký problém.
"Z hlediska občanů se názory na euro vyvíjejí. Když připomeneme náš vstup do Evropské unie, tak tehdy byla většina občanů pro euro. Teď uplynulo 11 let a podle posledního výzkumu je 69 procent proti euru, ovšem o několik měsíců dřív vyšel jiný průzkum proti euru ještě výrazně silněji. Roli hrají zprávy z eurozóny a také to, jak je eurozóna podávána. Pakliže je podávána pouze těmi negativními zprávami, tak se nemůžeme divit, že nějaké nadšení pro euro není. Když se například před deseti lety hovořilo o euru, tak se vždy říkalo, že nám transakční náklady zvýší HDP každý rok o 0,5 až 1 procentní bod. Nyní je toto potlačené a spíše se hovoří o tom, co nám to přinese vůči Řecku - že na něho budeme muset doplácet," říká komentátorka Hospodářských novin Julie Hrstková.
Řecko? Finanční pomoc byla promrhána
„V případě Řecka bych se skoro dal na modlení, protože celá ta historie je pro mě ukázkou toho, jak se nemá řešit krize,“ prohlásil guvernér ČNB. Už jenom to, že řešení finanční krize Řecka musejí přijmout nejen samotní řečtí občané, ale také všichni další voliči a daňový poplatníci v zemích eurozóny, dělá celou záležitost nesmírně komplikovanou.
A pak je zde otázka celkových nákladů, které se vyšplhaly do obrovské výše. Český stát by například z těchto peněz dokázal žít čtyři roky, aniž by občané museli platit daně. A podle Singera udělali věřitelé jednu velkou chybu – finanční pomoc dávkovali postupně, čímž nedali investorům záruku, že se tamní ekonomika skutečně vzpamatuje. Dluh se měl podle něj odepsat naráz. „V tuto chvíli by bylo Řecko uzavřenou historií. Dobré řešení bylo podle mě docela promrháno, minimálně byly promrhané peníze na to dobré řešení,“ dodává.
Problém Řecka je ale nyní problém ne ekonomický, ale už politický. A guvernér ČNB podle svých slov nedokáže odhadnout, jak celá věc politicky skončí. Pouze upozorňuje na to, že řecký bankrot nemusí nutně znamenat odchod země z eurozóny a zkušenosti s měnovými zónami jsou podle něj takové, že ten slabší nikdy nechce odejít.
Režim intervencí se měnit nebude
Guvernér ČNB Miroslav Singer se v Otázkách Václava Moravce věnoval také aktuální ekonomické situaci Česka, kdy podle něj poslední data v zásadě potvrzují očekávaní centrální banky. Režim devizových intervencí tak není třeba v současné situaci prodlužovat ani zkracovat. „Ta ekonomická realita není daleko od toho, co jsme čekali. V tuto chvíli ta data nedávají žádný důvod přemýšlet o tom, zda to není příliš dlouhé. Na druhou stranu se nezdá, že by to bylo potřeba prodlužovat. Já bych řekl, že v tuto chvíli je měnová politika přiměřená situaci,“ uvedl guvernér.
Česká národní banka spustila devizové intervence v listopadu 2013. Prostřednictvím prodeje korun a nákupem cizích měn se tak ČNB brání posílení koruny pod úroveň 27 korun za euro. Při oslabení koruny nad 27 korun za euro ČNB nechává kurz pohybovat podle nabídky a poptávky na devizovém trhu. Oslabení kurzu koruny zamezilo deflaci, která ekonomiku ohrožovala.