Sílící koruna otestuje české exportéry. Ekonomové varují, že automobilkám dochází dech

Čeká exportéry těžký rok, nebo růst vývozu překoná loňský rok? Analytici ve svých prognózách nečekají, že by se podařilo překonat rekordní přebytek zahraničního obchodu z roku 2016. Často zmiňují vliv sílící koruny, který si uvědomují i zástupci vývozců.

„Česká ekonomika se loni stavěla na nohy rychleji než zahraničí,“ upozornil analytik Next Finance Jiří Cihlář s odkazem na to, že se za rok 2017 vývoz zvýšil o 5,6 procenta, dovoz o 6,3 procenta a přebytek se zmenšil.

„Poptávka domácností po zahraničním zboží rostla. Obchodní bilance bude i v roce 2018 těžko překonávat historicky nejvyšší přebytek, kterého dosáhla v roce 2016,“ dodal.

Koruna posiluje víc, než někteří z nás ještě nedávno čekali, čili exportéři jsou do jisté míry zajištěni. To zajištění ale bude postupně mizet.
Michal Skořepa
ekonom, Česká spořitelna

Letošní přebytek obchodní bilance podle něj skončí znovu pod úrovní 160 miliard korun. Přispěje k tomu zpomalení ekonomického růstu, které očekává v druhé polovině letošního roku, ale i sílící kurz koruny, což zmírní atraktivitu českého zboží v zahraničí.

„Příštích několik měsíců bude pro naše vývozce o poznání těžší. Čeští exportéři jsou na hranici svých výrobních možností a nestíhají držet krok s tempem růstu objednávek ze zahraničí,“ uvedl analytik Raiffeisenbank Jakub Červenka. Podle něj jim v růstu brání hlavně nedostatek pracovní síly, ale i nedostatek materiálu.

Nahrávám video
Události: České firmy rekordně vyvážely
Zdroj: ČT24

„Znepokojivou zprávou je, že využití kapacit stále nedosahuje předkrizové úrovně, což může znamenat, že některé kapacity jsou zastaralé a vyžadují razantní obnovu,“ dodal Červenka. Obchodní bilance v roce 2018 poklesne ke 100 miliardám korun, odhaduje.

Ekonom Komerční banky Viktor Zeisel spíš očekává, že by celkový výsledek zahraničního obchodu v roce 2018 měl zůstat přibližně na stejné úrovni jako loni. „Předstihové indikátory ukazují, že domácí průmysl má i nyní dostatek zakázek ze zahraničí. Letos očekáváme, že budou pokračovat trendy z loňského roku. Zahraniční poptávka bude podporovat vývozy, nicméně výrazný růst očekáváme i na straně dovozů,“ uvedl.

O mírném růstu zahraničního obchodu mluví i hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler. „Meziroční tempo však patrně zpomalí z titulu silnější koruny a očekávaného zpomalení ve výrobě automobilů,“ přiblížil. Právě export motorových vozidel patří k důležitým položkám tuzemského vývozu, loni podle Seidlera dosáhl rekordní hodnoty 995 miliard a více než čtvrtinového podílu na všech exportech.

Mezi hlavní rizika pro budoucí českou obchodní bilanci zase ekonom UniCredit Jiří Pour zařadil rostoucí mzdy, velmi nízkou nezaměstnanost a možné výraznější posílení koruny. „Dosavadní posílení koruny zatím exportéry významněji nezasáhlo díky tomu, že firmy jsou z velké části proti kurzovému riziku zajištěny,“ dodal ekonom UniCredit Jiří Pour.

Vývoj kurzu koruny vůči euru po ukončení intervencí (31. 1. 2017)
Zdroj: bloomberg.com

„Česká národní banka oproti Evropské centrální bance již začala zvyšovat úrokové sazby. To vyvolává tlak na další posilování koruny vůči euru, ale i dalším zahraničním měnám. Tato situace je nepříjemná pro exportéry, kterým se kvůli silnému kurzu snižují marže. Řada z nich se proti kurzovému riziku pojišťuje, ale tyto pojistky jsou čím dál tím dražší,“ doplnil hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

Celková konkurenceschopnost českých exportérů je podle Křečka stále na vysoké úrovni a tuzemské produkty si uchovávají dobrou prodejnost na zahraničních trzích. „Firmy, které budou investovat do inovací a budou optimalizovat svou výrobu, se nemusí obávat odbytu. Problémy však mohou nastávat u montoven s nízkou přidanou hodnotou, které se musí vyrovnávat se silnější korunou i rostoucí cenou práce,“ zmínil.

Nahrávám video
Analytik Novák: Koruna může být letos problémem pro některé podniky
Zdroj: ČT24

Rostoucí mzdy, které zvyšují kupní sílu Čechů, pak pomáhají jak tuzemským, tak zahraničním firmám. „Rostoucí spotřeba do budoucna umožní navyšování dovozu do České republiky, a to i v sortimentu luxusního zboží. Se sílící korunou budou dovozy stále levnější,“ upozornil Křeček.

Nástrahy vývoje české měny vidí i exportéři

Ani samotní exportéři neočekávají, že by tempo růstu vývozu mělo být závratné, důvodem je podle Asociace exportérů právě kurz koruny, který byl ještě před rokem na 27 korunách za euro kvůli intervencím ČNB, ale od uvolnění se dostala už na 25,20 koruny za euro. Centrální banka odhaduje, že v průměru bude letos kurz na 24,90 koruny za euro.

„V tomto směru nesdílíme optimismus ČNB, co se týče predikovaného kurzu koruny vůči euru. Náš odhad na rok 2018 je pesimističtější a počítáme s posílením do sedmi procent v roce 2018 a s dalším posílením v roce 2019 o 3,3 procenta,“ uvedl místopředseda Asociace exportérů
Otto Daněk.  

Rok 2018 bude z pohledu českých exportéru bezesporu obtížnější než roky minulé a neočekáváme proto, že by byly přepisovány pomyslné tabulky rekordů.
Otto Daněk
místopředseda Asociace exportérů

Druhým problematickým bodem je i podle nich automobilový průmysl jako tradiční tahoun, který už v některých oblastech stagnuje, nebo se zaznamenává i propad. Loňský rekordní export zůstane v dalších letech pravděpodobně nepřekonán, míní Daněk

Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Hanáka bude další vývoj exportu v letošním roce především spojený s ekonomickým vývojem zahraničních obchodních partnerů. „Očekáváme, že ekonomika většiny těchto zemí i dále mírně poroste. O české výrobky a služby by měl být i v roce 2018 nadále zájem,“ podotkl. Za důležitý předpoklad pro úspěšný export označuje Hanák i podporu státu a jeho aktivní ekonomickou diplomacii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Přípravy Dukovan pokračují podle plánu, řekl Havlíček. Stavba by měla začít v roce 2029

Přípravy projektu stavby dvou nových jaderných bloků v Dukovanech, které má vybudovat korejská společnost KHNP, pokračují podle časového harmonogramu. V příštím roce by tak projekt měl získat platné stavební povolení, samotná stavba by pak měla začít v roce 2029. Na pondělní tiskové konferenci to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). První blok by měl být zprovozněn v roce 2036.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vláda schválila hospodářskou strategii i zvláštní pobyt pro ukrajinské uprchlíky

Vláda na pondělním zasedání schválila hospodářskou strategii i nařízení umožňující uprchlíkům z Ukrajiny i v letošním roce žádat o udělení zvláštního dlouhodobého pobytu. Premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání rovněž oznámil, že novým kandidátem na post ministra životního prostředí je Igor Červený (Motoristé). Kabinet také jmenoval zmocněnce pro transformaci sítě pražských nemocnic a výstavbu nové. Podle resortu zdravotnictví jím bude Pavel Scholz.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Banky poskytly v lednu hypotéky za 35,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v lednu hypoteční úvěry za 35,5 miliardy korun, což je o 4,4 procenta méně než před měsícem, ale o 57 procent více ve srovnání s loňským lednem. Nové úvěry bez refinancování klesly meziměsíčně o pět procent na 27,2 miliardy korun. Úrokové sazby nepatrně klesly na 4,48 procenta z prosincových 4,49 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 22 hhodinami

Vliv NERV na vládu je omezený, shodli se hosté Otázek Václava Moravce

Kabinet Andreje Babiše (ANO) v týdnu rozhodl o zrušení Národní ekonomické rady vlády (NERV). Ta přitom může pozitivně ovlivňovat konání vlád, shodli se ekonom Miroslav Singer a sociolog Daniel Prokop, kteří v NERV v minulosti působili. Zejména Singer ale vidí v existenci této rady spíše „marketingové cvičení“ politiků. Oceňuje, že se „jeho“ NERV podařilo zabránit plošnému zavření průmyslu během pandemie. Myslet si ale, že nějaká vláda použije návrhy reforem, je podle Singera naivní. Prokop vidí fungování NERV pozitivněji. Podle něj může doplnit analytický aparát státních úřadů a poskytnout jim nezbytné kalkulace. Poslední NERV zanechal podle Prokopa užitečné návrhy, které by mohla využít i Babišova vláda. Prokop zmínil například reformu zdravotní prevence, rozpočtového určení daní nebo důchodů. I on však vidí roli rady spíš jako „inspiraci“.
15. 2. 2026

Juchelka mluví o „porodních bolestech“ superdávky. Dle Jurečky se vědělo, že to nebude jednoduché

Nová superdávka se má místo od května dostat k příjemcům až v srpnu. S návrhem hned v prvním čtení souhlasila sněmovna, předloha jde do Senátu. Podle exministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) všichni věděli, že „najet na superdávku“ nebude jednoduché. Současný šéf resortu Aleš Juchelka (ANO) zmínil, že zatím neví, jak se projeví superdávka na rozpočtu. V debatě v Událostech, komentářích se věnovali také možným změnám v oblasti důchodů. Pořadem provázel Lukáš Dolanský.
14. 2. 2026

Schillerová bude chtít přesvědčit prezidenta k podpisu rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) je připravena po schválení letošního státního rozpočtu ve sněmovně o něm jednat s prezidentem Petrem Pavlem a ráda by ho přesvědčila, aby ho podepsal, řekla v diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Podle prezidenta se totiž zdá, že návrh rozpočtu je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Na to upozorňuje i Národní rozpočtová rada, ale Schillerová to odmítá.
14. 2. 2026

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
13. 2. 2026

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
13. 2. 2026
Načítání...