Berlín - Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Nicolas Sarkozy se dohodli na posílení evropského bankovního sektoru. Podrobnosti ale ani jeden z nich nesdělil. Kompletní plán, jak stabilizovat eurozónu, prý bude znám do konce měsíce. V minulých dnech se objevily informace, že pohled Berlína a Paříže se značně rozchází, i když Francouzi měli snahu neshody bagatelizovat.
„Německo i Francie chtějí, aby se použila stejná kritéria. Taková, která budou přijatelná pro všechny strany,“ řekla Merkelová. „Požádáme všechny relevantní instituce, aby prověřily, že to, co děláme, je dlouhodobě udržitelné. Žádné podrobnosti ale dnes nesdělíme,“ uzavřela kancléřka bez dalšího vysvětlení.
Paříž se bojí, aby francouzské banky vlastnící dluhopisy problémových států nedopadly jako první oběť krize - finanční ústav Dexia. Proto také prosazuje, aby členské země nalily do bank dohromady až 4,9 bilionu korun. Tomu se nebrání ani Berlín. „Musíme zajistit, aby banky měly dostatek kapitálu,“ sdělil Wolfgang Schäuble, německý ministr financí.
Merkelová řekla, že je se Sarkozym odhodlána udělat vše nezbytné k tomu, aby rekapitalizace evropských bank byla zajištěna. Kancléřka to oznámila po jejich společné schůzce v Berlíně, jejímž tématem byla rovněž příprava na summit zemí Evropské unie a eurozóny. Ten se bude konat ve dnech 17. a 18. října v Bruselu. „Musíme odpovědět způsobem, který je dlouhodobě udržitelný a komplexní. Rozhodli jsme se, že tuto odpověď poskytneme do konce měsíce, protože Evropa své problémy musí vyřešit do summitu G20 v Cannes,“ sdělil Sarkozy.
Nicolas Sarkozy, francouzský prezident:
„V zásadních otázkách se shodneme - je třeba zajistit stabilitu eurozóny na finančním poli. Lišíme se jen v některých detailech.“
Sarkozyho a Merkelovou tlačí k co nejrychlejší dohodě světoví lídři i ekonomové
V pátek snížila agentura Fitch rating Itálie a Španělska. Další špatná zpráva přišla z Řecka. Podle Mezinárodního měnového fondu se Atény dostatečně nesnaží provést požadované reformy, tudíž by nemusely dostat další část záchranného úvěru, který má zemi uchránit před bankrotem.
