Senátor Wagenknecht se obrátil na bulharské úřady kvůli investicím ČEZu

Český senátor Lukáš Wagenknecht (za Piráty) se obrátil na bulharské státní zastupitelství kvůli investici energetické společnosti ČEZ do tamní černouhelné elektrárny Varna. Ve stejné věci přitom v červnu Piráti podali v Česku trestní oznámení na neznámého pachatele.

Piráti se domnívají, že český stát, který je majoritním (drží 70 procent akcií) vlastníkem ČEZ, přišel v souvislosti s investicí do elektrárny Varna o několik miliard korun. ČEZ už dříve uvedl, že elektrárnu prodal transparentně a vybral nejvýhodnější nabídku.

„Mají asi 30 dnů, aby se vyjádřili, jestli bude nějaký další formální postup, nebo nebude,“ řekl  Wagenknecht agentuře ČTK. „Udělali jsme to ve spolupráci s bulharským protikorupčním fondem,“ doplnil. Bulharský protikorupční fond podle něj pomohl s překladem a formálními záležitostmi, protože bulharský trestní řád se od českého trochu liší.

ČEZ podle Pirátů koupil elektrárnu Varna v roce 2006 za 5,8 miliardy korun, dalších 2,8 miliardy korun vložila firma do elektrárny jako investici. Elektrárna pak do prodeje v roce 2016 vygenerovala kumulovanou ztrátu 1,2 miliardy korun, spočítali Piráti. ČEZ přitom při prodeji elektrárny v roce 2016 utržil 1,2 miliardy Kč, celková ztráta tak podle Pirátů činí zhruba 8,5 miliardy korun. Trestní oznámení podali, protože věc neřešil premiér Andrej Babiš (ANO), i když ho k tomu vyzvali.

ČEZ: Působení v Bulharsku skončí ziskem

Mluvčí ČEZ Ladislav Kříž v červnu sdělil, že firma v transparentním prodeji vybrala nejvýhodnější nabídky jak na prodej elektrárny Varna, tak i pro bulharské distribuční aktivity. Na majetek v Bulharsku je podle něj nutné se dívat jako na celek, protože aktiva v něm se přeskupovala. Prodejní ceny při započtení všech příjmů ČEZ během působení v Bulharsku podle Kříže ukazují, že působení v Bulharsku skončí mírným ziskem. ČEZ v roce 2016 elektrárnu prodal bulharské společnosti SIGDA OOD.

Předseda pirátského poslaneckého klubu Jakub Michálek v červnu uvedl, že ČEZ se elektrárny zbavil jako šrotu, který není možné provozovat a generuje ztrátu. Následně však byla podle něj elektrárna upravena a po prodeji je opět v provozu a vytváří příjmy. Mluvčí ČEZ Kříž tehdy reagoval, že elektrárna v provozu není, pouze je schválena jako možný poskytovatel rezervy s občasnou výrobou. Uvedl také, že bulharské úřady žádost ČEZ o stejný druh provozování opakovaně zamítly.

Wagenknecht v červnu řekl, že elektrárnu Varna fakticky koupil bývalý ministr dopravy a jeho rodina a po několika měsících byla převedena jinému politikovi, který je z turecké části politického spektra a má prokazatelné vazby na Rusko. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Irsko chce snížit rozpočet EU na 1,62 bilionu eur, dotknout se to má i bezpečnosti

Irské předsednictví navrhuje snížení příštího sedmiletého rozpočtu EU na 1,622 bilionu eur (asi 39,5 bilionu korun). Evropská komise loni v červenci navrhla rozpočet v objemu 1,763 bilionu eur (asi 42,9 bilionu korun), rovněž v cenách roku 2025. Irský návrh je tak přibližně o osm procent nižší než původní návrh Komise. Největší snížení se týká kapitoly určené na konkurenceschopnost, prosperitu a bezpečnost. Podle irského ministra pro evropské záležitosti Thomase Byrna jde o vyvážený návrh.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Trump tvrdí, že s Putinem dohodl dodávky nafty

Americký prezident Donald Trump sdělil, že Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes tři sta tisíc tun nafty, v dalších měsících pak mají následovat ještě vyšší dodávky. Trump uvedl, že dohodu o dodávkách sjednal během telefonického rozhovoru s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, který označil za velmi úspěšný. Rusko přitom na konci září prodloužilo zákaz vývozu nafty. Kyjev upozornil, že dárek Putinovi mír nepřinese.
9. 10. 2026Aktualizováno9. 10. 2026‌‌

Méně čínských aut v EU může přinést nová dohoda Bruselu a Pekingu

Čína a Evropská unie dospěly k dohodě, která by mohla vést k poklesu vývozu čínských hybridních automobilů do EU o více než polovinu. Uvedl to v pátek evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič na tiskové konferenci po rozhovorech s čínským ministrem obchodu Wangem Wen-tchaem v Pekingu. Čínské ministerstvo obchodu již předtím oznámilo, že obě strany dosáhly „porozumění“ ohledně obchodu s hybridními vozy.
9. 10. 2026‌‌

Plán na snížení podpor v nezaměstnanosti rozklížil vládu

Ve vládě pokračuje spor o podpory v nezaměstnanosti. Zatímco hnutí ANO a Motoristé podporují pokles podpor na loňskou úroveň, SPD je zásadně proti. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) tak nemá pro svůj návrh ve sněmovně dost hlasů. Kritizuje ho i opozice.
8. 10. 2026‌‌

V kuřecím masu z Lidlu byly bakterie způsobující salmonelózu, zjistila SZPI

V kuřecím masu z Lidlu našla Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) bakterie způsobující onemocnění salmonelóza, uvedl ve čtvrtek v tiskové zprávě mluvčí SZPI Marek Bartík. Letos jde již o několikátý případ, kdy je v chlazeném masu v některém z řetězců drůbeží maso s těmito bakteriemi, jež mohou mít pro člověka velmi nepříjemné zdravotní následky. Nemocí se například nakazily stovky žáků a vyučujících ve školní jídelně v Praze – Újezdu nad Lesy.
8. 10. 2026‌‌

Ferrit zůstane za prodej strojů do Ruska bez trestu. Žalobce upustil od stíhání

Státní zástupce podmíněně upustil od trestního stíhání strojírenské společnosti Ferrit, kterou policie obvinila kvůli dodávkám důlních strojů do Ruska. Podle vyšetřovatelů se sedm strojů dostalo do země přes prostředníky v dalších státech, přestože jejich vývoz podléhal sankčním omezením. Čtyři manažeři Ferritu včetně jednatele Petra Mohelníka uzavřeli dohody o vině a trestu, o jejichž schválení bude ještě rozhodovat soud. Státní zástupce s nimi sjednal peněžité tresty od 150 do 500 tisíc korun. Stíhání dalších dvou lidí žalobce zastavil.
8. 10. 2026‌‌

Místo Churchilla čmelák. Britské bankovky změní tvář

Na nových bankovkách vydávaných britskou centrální bankou se v příštích letech objeví sova, čmelák, papuchalk a ježek. Nahradí tak britské historické osobnosti, jako například politika Winstona Churchilla. Oznámila to Bank of England (BoE).
8. 10. 2026‌‌

Češi chtějí bydlet ve vlastním. Dostupnost je ale nejhorší v EU

Pořídit si vlastní bydlení je v Česku nejtěžší z celé EU. Podle indexu prosperity a finančního zdraví je na něj potřeba více než třináct hrubých ročních platů. Celkové podmínky se ale v tuzemsku ve srovnání s Unií paradoxně zlepšují. I přesto však necelá polovina lidí vydá na domácnost přes třicet procent čistých příjmů a jeden z deseti dokonce přes polovinu. Složitá situace se obzvlášť dotýká mladých, ukazují čísla, která zveřejnily Česká spořitelna a portál Evropa v datech.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.