Senátor Wagenknecht se obrátil na bulharské úřady kvůli investicím ČEZu

Český senátor Lukáš Wagenknecht (za Piráty) se obrátil na bulharské státní zastupitelství kvůli investici energetické společnosti ČEZ do tamní černouhelné elektrárny Varna. Ve stejné věci přitom v červnu Piráti podali v Česku trestní oznámení na neznámého pachatele.

Piráti se domnívají, že český stát, který je majoritním (drží 70 procent akcií) vlastníkem ČEZ, přišel v souvislosti s investicí do elektrárny Varna o několik miliard korun. ČEZ už dříve uvedl, že elektrárnu prodal transparentně a vybral nejvýhodnější nabídku.

„Mají asi 30 dnů, aby se vyjádřili, jestli bude nějaký další formální postup, nebo nebude,“ řekl  Wagenknecht agentuře ČTK. „Udělali jsme to ve spolupráci s bulharským protikorupčním fondem,“ doplnil. Bulharský protikorupční fond podle něj pomohl s překladem a formálními záležitostmi, protože bulharský trestní řád se od českého trochu liší.

ČEZ podle Pirátů koupil elektrárnu Varna v roce 2006 za 5,8 miliardy korun, dalších 2,8 miliardy korun vložila firma do elektrárny jako investici. Elektrárna pak do prodeje v roce 2016 vygenerovala kumulovanou ztrátu 1,2 miliardy korun, spočítali Piráti. ČEZ přitom při prodeji elektrárny v roce 2016 utržil 1,2 miliardy Kč, celková ztráta tak podle Pirátů činí zhruba 8,5 miliardy korun. Trestní oznámení podali, protože věc neřešil premiér Andrej Babiš (ANO), i když ho k tomu vyzvali.

ČEZ: Působení v Bulharsku skončí ziskem

Mluvčí ČEZ Ladislav Kříž v červnu sdělil, že firma v transparentním prodeji vybrala nejvýhodnější nabídky jak na prodej elektrárny Varna, tak i pro bulharské distribuční aktivity. Na majetek v Bulharsku je podle něj nutné se dívat jako na celek, protože aktiva v něm se přeskupovala. Prodejní ceny při započtení všech příjmů ČEZ během působení v Bulharsku podle Kříže ukazují, že působení v Bulharsku skončí mírným ziskem. ČEZ v roce 2016 elektrárnu prodal bulharské společnosti SIGDA OOD.

Předseda pirátského poslaneckého klubu Jakub Michálek v červnu uvedl, že ČEZ se elektrárny zbavil jako šrotu, který není možné provozovat a generuje ztrátu. Následně však byla podle něj elektrárna upravena a po prodeji je opět v provozu a vytváří příjmy. Mluvčí ČEZ Kříž tehdy reagoval, že elektrárna v provozu není, pouze je schválena jako možný poskytovatel rezervy s občasnou výrobou. Uvedl také, že bulharské úřady žádost ČEZ o stejný druh provozování opakovaně zamítly.

Wagenknecht v červnu řekl, že elektrárnu Varna fakticky koupil bývalý ministr dopravy a jeho rodina a po několika měsících byla převedena jinému politikovi, který je z turecké části politického spektra a má prokazatelné vazby na Rusko. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 5 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 12 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
před 17 hhodinami

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
21. 3. 2026

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026
Načítání...