Senát má obavy o nemocnice, žádá delší lhůtu splatnosti

Praha - Senátoři chtějí ochránit nemocnice. Poslancům proto poslali zpět novelu obchodního zákoníku, jež má zlepšit platební morálku firem a zavádí maximální lhůty pro splatnost faktur. Senátoři mají obavy, že by zavedení lhůty splatnosti přivedlo většinu nemocnic do insolvence. Opatření by se navíc podle některých senátorů dotklo i státu. Třeba Dagmar Zvěřinová (ČSSD) poukazovala na to, že státní fondy proplácejí faktury někdy až za tři měsíce. Pozměňovací návrh nyní mají v rukou poslanci.

Nová směrnice Evropské komise má ochránit podnikatele před pozdními platbami od odběratelů. Kvůli pozdnímu placení za práci totiž krachují v unii desítky firem denně.

Novela nyní stanoví, že v případě, kdy je kupujícím veřejný zadavatel, tedy například státní úřad, bude možné obvyklou třicetidenní lhůtu překročit jen tehdy, pokud to vyžaduje povaha zakázky. I tehdy ovšem nesmí doba splatnosti překročit 60 dnů.

„Pro zdravotnictví je to konečná,“ varoval senátor a bývalý pardubický hejtman Radko Martínek (ČSSD). Senátoři proto navrhli stanovit v zákoníku, že pokud je zadavatelem poskytovatel zdravotnických služeb, bude smět být lhůta vždy šedesátidenní. 

Pětina všech pohledávek je nesplacených
Zdroj: ČT24

Jiřího Dienstbiera (ČSSD) již kvůli novele kontaktovala asociace krajů. Upozornila ho na to, že se návrh dotkne českých nemocnic, které si běžně nastavují delší splatnost. Senátor řekl, že z prosazovaného principu by se neměly dělat výjimky, ale poukázal na to, že účelem zaváděného opatření je omezit druhotnou platební neschopnost, a konstatoval, že nemocnice v druhotné platební neschopnosti jsou.
   
Podle Vladimíra Drymla (SPOZ) by lhůta splatnosti znamenala insolvenci téměř všech nemocnic. Za návrhem vidí zájmy bank, protože všichni, kterých se zavedení lhůt dotkne, si budou muset brát úvěry. Obavy z dopadů na rozpočty samospráv vyslovil i Jan Horník (STAN).

Novela zakotvuje maximální dobu splatnosti závazků na 60 dní. Firmy si sice budou moci sjednat delší dobu splatnosti, ale jen tehdy, pokud to nebude vůči věřiteli „hrubě nespravedlivé“. Zákon má vstoupit v účinnost prvním dnem měsíce následujícího po jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů. Podle Dienstbiera se novela nebude vztahovat na již uzavřené smlouvy.

  • Senát chce také sjednotit v novele zpřísňující požadavky na insolvenční správce podmínky bezúhonnosti pro správce - jednotlivce a správce - firmy. Pro jednotlivce by měly být podle vládní normy tvrdší. V předloze dnes horní komora navrhla provést i další změny, například v její účinnosti. Novela se vrací k posouzení poslancům.
  • Senát dále schválil novelu zákona, která umožní zvýšit státní zásoby ropy a ropných produktů ze současných 90 na 100 dní. Míří k podpisu prezidenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Juchelka mluví o „porodních bolestech“ superdávky. Dle Jurečky se vědělo, že to nebude jednoduché

Nová superdávka se má místo od května dostat k příjemcům až v srpnu. S návrhem hned v prvním čtení souhlasila sněmovna, předloha jde do Senátu. Podle exministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) všichni věděli, že „najet na superdávku“ nebude jednoduché. Současný šéf resortu Aleš Juchelka (ANO) zmínil, že zatím neví, jak se projeví superdávka na rozpočtu. V debatě v Událostech, komentářích se věnovali také možným změnám v oblasti důchodů. Pořadem provázel Lukáš Dolanský.
před 11 hhodinami

Schillerová bude chtít přesvědčit prezidenta k podpisu rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) je připravena po schválení letošního státního rozpočtu ve sněmovně o něm jednat s prezidentem Petrem Pavlem a ráda by ho přesvědčila, aby ho podepsal, řekla v diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Podle prezidenta se totiž zdá, že návrh rozpočtu je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Na to upozorňuje i Národní rozpočtová rada, ale Schillerová to odmítá.
před 16 hhodinami

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
13. 2. 2026

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
13. 2. 2026

Spokojenost Čechů se členstvím v EU vzrostla. Podpora eura zůstává nízká

S členstvím v Evropské unii je v Česku spokojeno 57 procent lidí, což je nejvíc za patnáct let, vyplynulo z průzkumu, který agentura STEM provedla těsně po loňských sněmovních volbách. Na téměř dvě třetiny se zvýšil podíl lidí, kteří by v případném referendu hlasovali proti vystoupení z Unie. Mírně na 23 procent ubylo podporovatelů zavedení eura.
12. 2. 2026

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
12. 2. 2026

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
12. 2. 2026

Sněmovna podpořila základní parametry rozpočtu se schodkem 310 miliard korun

Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice ve čtvrtek v noci v úvodním čtení podpořila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu.
11. 2. 2026Aktualizováno12. 2. 2026
Načítání...