Šéf Světové banky nečekaně rezignoval. Dočasně ho nahradí Bulharka Georgievová

Prezident Světové banky Jim Yong Kim se rozhodl na přelomu ledna a února odstoupit z funkce, ve které strávil více než šest let. Oznámila to v pondělí sama banka. Nynější funkční období devětapadesátiletého Kima přitom mělo vypršet až v roce 2022. Prozatímní šéfkou Světové banky se od 1. února stane její výkonná ředitelka Kristalina Georgievová.

Jim Yong Kim (59) končí ve chvíli, kdy se banka potýká s turbulencemi na rozvíjejících se trzích a americkými pochybnostmi o užitečnosti multilaterárních institucí, uvedla agentura Bloomberg. 

Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa tlačila na banku, aby ospravedlnila své postupy při poskytování půjček, včetně těch pro Čínu. V dubnu loňského roku však Světová banka získala podporu od svých členských států ke zvýšení kapitálu o 13 miliard dolarů – stalo se tak poté, co se USA  vzdaly svých námitek. 

Kim v čele Světové banky v roce 2012 nahradil Roberta Zoellicka. V roce 2017 pak tento Američan korejského původu nastoupil své druhé pětileté funkční období. „Bylo mi velkou ctí sloužit jako prezident této pozoruhodné instituce,“ uvedl Kim v tiskovém prohlášení banky. Bezprostředně po svém odchodu z funkce chce nastoupit do nejmenované firmy a soustředit se na zvyšování investic do infrastruktury v rozvíjejících se zemích.

Světová banka byla původně založena na pomoc zemím zasaženým druhou světovou válkou. V současnosti je její hlavní úlohou snižovat chudobu prostřednictvím půjček vládám nebo soukromým subjektům v rozvojových a středně bohatých zemích.

Kromě peněz poskytuje i technickou pomoc a poradenské služby. Banka je vlastněna členskými zeměmi, podíly odpovídají jejich hospodářské síle.

Výkonná ředitelka Světové banky Kristalina Georgievová, jež se zřejmě stane šéfkou MMF
Zdroj: Reuters/Kacper Pempel

Světová banka (anglicky World Bank, zkratka WB) je podle Wikipedie označení pro sdružení dvou specializovaných organizací OSN, které zajišťují finanční a technickou pomoc rozvíjejícím se zemím s cílem snížit chudobu a zlepšit životní podmínky na celém světě. Vznikla koncem roku 1945.

Tvoří ji Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (International Bank for Reconstruction and Development – IBRD), která pomáhá středně bohatým a chudým (ale solventním) zemím v ekonomickém růstu, a Mezinárodní asociace pro rozvoj (International Development Association – IDA), která se snaží zabezpečit dostupnost finančních prostředků pro nejchudší země světa, obvykle formou grantů, bezúročných či nízkoúročných půjček.

Spolu s dalšími třemi institucemi tvoří Skupinu Světové banky (The World Bank Group – WBG). Ta navíc kromě Světové banky zahrnuje Mezinárodní finanční korporaci (International Finance Corporation – IFC), která financuje soukromé investiční projekty, Multilaterální agenturu pro investiční záruky (Multilateral Investment Guarantee Agency – MIGA), která poskytuje garance pro politická rizika soukromých úvěrů v rozvojových zemích, a Mezinárodní centrum pro řešení investičních sporů (International Centre for Settlement of Investment Disputes – ICSID).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 6 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 7 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
před 17 hhodinami

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026

Nezaměstnanost překročila v lednu pět procent

Nezaměstnanost v Česku v lednu meziměsíčně vzrostla o 0,3 procentního bodu na 5,1 procenta. Na zvýšení měl vliv každoroční sezonní nárůst i navýšení podpory v nezaměstnanosti v prvních měsících, které je platné od ledna, uvedl Úřad práce ČR. Analytici také zmiňují vliv flexinovely zákoníku práce a odliv pracovníků z průmyslu. Nezaměstnanost podle nich roste dlouhodobě.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026

Kabinet mění opatření proti erozi půdy

Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) oznámil, že mění požadavky na opatření proti erozi zemědělské půdy. Dále chce také upravit plochu, které se povinnost bránit odnosu části půdy vlivem srážek týká. Aktuálně to je zhruba 65 procent půdy v Česku. Někteří zemědělci upozorňují, že to je jeden z nejpřísnějších standardů v EU, kde je to průměrně 40 procent. Asociace soukromého zemědělství to vysvětluje tím, že v Česku je výrazně vyšší podíl velkých ploch v erozně ohrožených lokalitách.
9. 2. 2026
Načítání...