Šéf světové banky chce zavést nový zlatý standard

Londýn/Singapur – Prezident Světové banky Robert Zoellick by se rád vrátil ke zlatému standardu. Světové ekonomiky by podle něho měly uvažovat o znovuzavedení modifikovaného poválečného „brettonwoodského“ uspořádání s pevnými kurzy a dolarem ukotveným ke zlatu. Ten zanikl počátkem 70. let a uvolnil místo systému volných kurzů. Nový systém by se mohl stát vodítkem kurzových relací, které jsou v poslední době tématem všech mezinárodních ekonomických setkání. Trnem v oku je většině politiků kurz jüanu. Poslední dobou však například Německo kritizuje i počínání USA a tamní měnovou politiku.

Systém by měl využívat i zlato

prezident Světové banky Robert Zoellick

„Systém by měl rovněž zvážit využití zlata jako mezinárodního referenčního bodu tržních očekávání inflace, deflace a budoucích hodnot měn. […] Učebnice sice pohlížejí na zlato jako na peníze minulosti, trhy jej však používají jako alternativní měnové aktivum.“

Svět by měl zavést systém „Bretton Woods II“. Ten by byl obdobou poválečného systému vzešlého z konference v americkém Bretton Woods v roce 1944. Nový systém by podle šéfa banky na rozdíl od původního zachoval v zásadě plovoucí kurzy a zahrnoval by zřejmě dolar, euro, jen, britskou libru a čínský jüan. Tyto měny by byly globálně obchodovány a měly by plně otevřené kapitálové účty, to znamená, že by nijak neomezovaly pohyb kapitálu.

Zoellickovo vyjádření odráží nespokojenost s nynější situací, kdy se stává neustálá čínská ochrana nízkého kurzu jüanu terčem kritiky ze strany Spojených států i dalších vyspělých zemí. Uměle nízký kurz měny druhé největší ekonomiky světa podle nich výrazně přispívá k obchodním nerovnováhám ve světě a k poruchám na kapitálových trzích. Čína a Německo zase v posledních dnech ostře kritizují nepřímé snahy Washingtonu oslabit kurz dolaru, zejména rozhodnutí centrální banky USA o dalším pumpování stovek miliard dolarů do slábnoucí ekonomiky.

Zlatý standard prý uškrtí světovou ekonomiku

Návrat ke zlatému standardu navrhují určité okruhy odborníků dlouhodobě. Podle ekonomů by však obnovení systému, v němž je hodnota měn vázána na zlato, přineslo nadměrně utaženou měnovou politiku. To by vedlo k poklesu ekonomiky a růstu nezaměstnanosti. Poválečný systém usměrňovaný Mezinárodním měnovým fondem byl založen na pevných, ale čas od času upravitelných kurzech a chránila jej omezení pohybu kapitálu mezi jednotlivými ekonomikami.

analytik Mark Pervan z novozélandské banky ANZ

„Dolar zejména v souvislosti s nástupem asijských ekonomik ztrácí na významu, takže bude možná zapotřebí nějakého neutrálnějšího měřítka. Zlato přes všechnu nejistotu prokazuje svůj smysl.“

Cena zlata se dnes ráno v Asii vyšplhala na nový rekord 1398,35 dolaru za troyskou unci. Vzhůru jej letos tlačí pokles dolaru a rostoucí obavy z podpory inflace americkou centrální bankou. Později po zpevnění dolaru zlato oslabilo ke 1390 dolarům.

  • Čínské jüany autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/21/2043/204250.jpg
  • Stodolarová bankovka autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1593/159237.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Města začala utrácet peníze vrácené po krachu Sberbank

Radnice začínají utrácet první miliony, které získaly zpět po krachu Sberbank. Peníze jim sice vrátil insolvenční správce už před rokem, ale soutěžení nových zakázek pak trvalo měsíce. Přes dvě miliardy měl u banky například Kraj Vysočina. Stejně jako ostatní dostal zpět 95 procent.
před 4 hhodinami

Elektromobily táhnou jen s podporou státu

Krize evropského průmyslu těžce dopadá zejména na elektromobily. Zájemců sice na starém kontinentě ubývá, existují ale i výjimky jako Česko či severské země. Prodej tam ale silně ovlivňují pobídky či daňové úlevy, kterými se státy snaží elektromobilitu podporovat.
včera v 07:25

Náš deficit byl vždy menší než plánovaný, říká Stanjura. Schillerová vytýká schodku doping

Nejlepší deficit od pandemie, ale zároveň pátý nejhlubší od vzniku Česka. Vláda loni hospodařila se schodkem 271,4 miliardy korun. „Vždy jsme měli menší deficit, než bylo v plánu,“ poznamenal v pořadu Události, komentáře ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Kritice opozice se nevyhnul. Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) vytýká nárůst provozních výdajů, místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD) zase „vysávání peněz“ ze státních podniků.
6. 1. 2025

Reportéři ČT mapovali český odběr ruského plynu

Od nového roku přestala Ukrajina pouštět ruský plyn do Evropy. Přestože si Česko vybudovalo nezávislost skrze cestu k západnímu plynu, ten levnější ruský se od října 2023 začal potichu vracet. V posledních měsících jej Česko odebíralo téměř ze sta procent. Peníze za ropu bude země ještě půl roku posílat do Ruska, pak začne čerpat pouze ze západu. Za necelé tři roky otevřené války proti Ukrajině získala Moskva z Česka za tyto suroviny zhruba 315 miliard korun, to je o sto miliard více než za stejně dlouhou dobu před invazí. Pro Reportéry ČT natáčel Michael Fiala.
6. 1. 2025

Cena daňově nejvýhodnější stravenky vzrostla, příspěvek ale bývá nižší

Daňově nejvýhodnější stravenka má letos hodnotu 225 korun. Proti loňsku je to o čtrnáct korun více. Většina zaměstnavatelů ale poskytuje na oběd nižší příspěvek, zpravidla kolem 140 korun. Polední menu přitom v loňském roce mírně zdražila na 194 korun.
6. 1. 2025

Stoupá počet samoodečtů. Podle dodavatelů energií je na ně ideální doba

Počet provedených samoodečtů energií – tedy elektřiny a plynu – stoupá. Podle některých dodavatelů je k tomu právě teď ideální doba. Od ledna totiž řadě zákazníků energie zlevnily a změnila se také cena regulované složky. Samoodečet ale není povinný. Spotřebu ke konci roku případně dodavatel odhadne.
6. 1. 2025

Státní rozpočet loni skončil ve schodku 271,4 miliardy korun

Státní rozpočet loni skončil ve schodku 271,4 miliardy korun, oznámil resort financí. Návrh rozpočtu na loňský rok počítal původně se schodkem 252 miliard korun, v říjnu ale sněmovna plánovaný deficit zvýšila o třicet miliard kvůli dopadům zářijových povodní. Státní dluh ke konci roku 2024 vzrostl na 3,365 bilionu korun, o rok dřív byl 3,111 bilionu.
6. 1. 2025Aktualizováno6. 1. 2025

Ceny energií zřejmě budou letos dál klesat

Průměrné ceny energií podle regulačního úřadu i ministerstva průmyslu letos dál klesnou. Důvodem je příznivý vývoj na trzích. Ten pozitivně upravil ceníky dodavatelů už minulý rok. Tak výraznou vlnu zlevňování jako loni ale už společnosti neočekávají. Ceny tak zůstanou výše než před energetickou krizí.
6. 1. 2025
Načítání...