Šéf Hartmann Andreas Joehle: Jeden zdravotnický trh, ale různý zákazník

Zdravotnický trh se v posledních letech výrazně proměnil, hlavně díky moderním technologiím a novým přístupům. Firmy se ale musí přizpůsobovat potřebám svých zákazníků a často hledat nové léčebné postupy. A také být důslednější ve spolupráci s pojišťovnami i samotnými pacienty, soudí Andreas Joehle, generální ředitel firmy a předseda představenstva společnosti Hartmann, předního světového výrobce zdravotnických prostředků a hygienických výrobků.

5 minut
Joehle: Jeden trh, různý zákazník
Zdroj: ČT24

„Trh se zdravotními potřebami se dramaticky změnil. Když se podíváte na vývoj IT systémů, záznam dat a jejich transparentnost, tak máme mnohem detailnější údaje o poskytování péče. To vše vede k většímu přehledu, jak v budoucnu řešit zdravotní problémy. Co se však nezměnilo, je to, že máme stále víc nemocí, které chceme léčit, a mnoho lidí, kteří chtějí zvyšovat kvalitu léčby, s ohledem na peníze, samozřejmě předat,“ konstatuje generální ředitel firmy Hartmann Andreas Joehle.

Firma Hartmann má v Česku tři továrny a pracuje v nich deset procent zaměstnanců společnosti. Společnost prodává své výrobky do víc než stovky zemí. Střední Evropu, respektive východoevropský trh, Hartmann považuje pro svůj byznys za klíčový. „Zásadní je, že Česko je pro nás klíčovou zemí. Osmdesát procent toho, co na světě prodáme, pochází z českých továren. Takže pro nás je česká výroba velmi důležitá. A víc než tisícovka našich českých zaměstnanců je pro nás nedílnou součástí našich celosvětových obchodů, nejen v České republice,“ říká generální ředitel firmy Andreas Joehle.

Největší výzvy a příležitosti v oblasti zdravotní péče v příštích pěti až deseti letech jsou podle Joehleho známy už nyní. Jsou dány demografickým vývojem. Dá se totiž předpokládat, že až bude někomu osmdesát let, pravděpodobně bude mít zdravotní problémy. Populace stárne, ale zároveň se lidé dožívají vyššího věku, který chtějí trávit čím dál tím aktivněji. „Ženeme před sebou obrovskou vlnu. Je třeba si rozmyslet, jak postupovat, a nabídnout řešení. Je třeba spolupracovat. To zejména znamená kooperaci vlád s pojišťovnami, zdravotnickými firmami a pacienty. Stojí před námi velký úkol. Zachovat stejnou péči do budoucna bez výraznějších nákladů,“ vysvětluje Joehle.

  •  „Musíte investovat teď, abyste měli budoucnost. Nemůžete čekat, až za vámi přijde východoevropský trh sám. Je to dlouhodobá spolupráce, dlouhodobé partnerství,“ konstatuje generální ředitel firmy Hartmann Andreas Joehle.
Hartmann Rico v Česku
Zdroj: David Taneček/ČTK

Ačkoliv jde o jeden zdravotnický trh, rozdíly mezi asijským, evropským nebo americkým zákazníkem jsou podle generálního ředitele firmy obrovské. Hartmann rozlišuje dva druhy produktů. Na straně jedné stojí celosvětově prodávané výrobky, tedy takové, které lze používat ve více zemích. A na straně druhé ty, kde v různých zemích mají odlišné potřeby. Společnost se tak sice snaží orientovat na výrobu globálně úspěšných produktů, ale zároveň musí být flexibilní i pro lokální trhy.

„Pevně věřím, že můžete sjednotit věci, které mají smysl. Můžete centralizovat produkci, můžete centralizovat komunikační aktivity, ale byznys zůstává v dané lokalitě. Z tohoto hlediska si musíme důsledně všímat toho, co se děje v jednotlivých zemích. A to samé platí pro zákazníky. Čili zprávy, které přichází z trhu, tvoří vaši strategii. A to, co vám připadá skvělé, nemusí být zdaleka tak dobré pro zákazníka,“ vysvětluje Joehle. A dodává: „Chceme dělat světový byznys. To ale neznamená mít dobrá čísla. Znamená to, že pokud má zákazník problém, jsme schopni mu pomoci. To je pro mě byznys.“

Jak si vede Hartmann v Česku

Historie společnosti HARTMANN - RICO, a. s., v Česku se datuje od prosince roku 1991. Do tehdejšího podniku Rico Veverská Bítýška vstoupil přední světový výrobce zdravotnických prostředků a hygienických výrobků – společnost Paul HARTMANN. Za deset let svého působení se HARTMANN - RICO, a. s., stal největším českým výrobcem ve svém oboru, jedním z nejvýznamnějších distributorů a rovněž význačným exportérem.

Od roku 1993 dokázala společnost HARTMANN - RICO, a. s., zvýšit svůj obrat více než pětinásobně. Export, především na trhy západní Evropy, vzrostl téměř dvacetinásobně a v posledních letech dosáhl bezmála dvě a půl miliardy korun. Počet pracovníků přitom narostl o pouhou třetinu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...