Šéf Finanční správy Martin Janeček skončí ve funkci

3 minuty
Události ČT: Šéf Finanční správy Janeček končí
Zdroj: ČT24

Generální ředitel Finanční správy Martin Janeček požádal o odvolání. Skončit chce k letošnímu 27. prosinci. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) Janečkovu žádost přijala. Uvedlo to ministerstvo financí. Janeček čelil kritice kvůli vyměřování takzvaných zajišťovacích příkazů a postupu některých svých podřízených, kteří kvůli kontrole elektronické evidence tržeb (EET) zjišťovali od novomanželů podrobnosti o svatebních hostinách.

Janečka do čela Finanční správy jmenovala vláda koncem října 2014, kdy ministerstvo financí vedl nynější premiér Andrej Babiš (ANO). „O tomto svém kroku jsem uvažoval několik měsíců. Jedná se o mé osobní rozhodnutí,“ řekl Janeček. 

Premiér při sněmovních interpelacích řekl, že si Janečka váží a respektuje ho. Odmítl, že by Janeček byl jeho oblíbenec. „Je to člověk čestný, vážím si ho profesně, je velmi pracovitý a stojí za ním obrovská práce,“ prohlásil Babiš. Připomněl například projekt elektronické evidence tržeb, kontrolní hlášení nebo zničení daňového ráje v Praze. Kauza se zajišťovacími příkazy byla podle Babiše dědictvím po Janečkových předchůdcích. „Pokud někteří teď do něj kopou, tak je to skutečně ubohé, protože je loajální státní zaměstnanec,“ dodal.

Kam ze své funkce Janeček zamíří, zatím neuvedl. Na místo šéfa Finanční správy bude v následujících dnech vypsáno výběrové řízení. Janečkův nástupce by měl být s ohledem na termíny dané zákonem o státní službě znám do konce roku, uvedlo ministerstvo financí.  

Podle některých médií je hlavním adeptem na funkci Janečkova dosavadní zástupkyně Tatjana Richterová. „Rozhodnutí pana Janečka plně respektuji a chtěla bych mu poděkovat za práci, kterou v pozici generálního ředitele Finanční správy vykonal,“ uvedla Schillerová. 

Ministryně při sněmovních interpelacích uvedla, že by chtěla, aby budoucí generální ředitel byl člověk z Finanční správy, s transparentní kariérou ve finanční správě a manažerskou zkušeností. Pokud bude činit nepopulární kroky, bude je také muset umět vysvětlovat veřejnosti, dodala.

obrázek
Zdroj: ČT24

„Pan Janeček se v té funkci nikdy neměl objevit,“ řekl České televizi bývalý ministr financí a předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. „Nese hlavní vinu na tom, že se výrazně zvýšila nedůvěra veřejnosti v korektní a nestranný postup finanční správy. A nepůjde to napravit tak snadno,“ dodal.

Janeček absolvoval ekonomiku a management na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích, krátce po škole nastoupil na finanční úřad v Českých Budějovicích. Do čela Finanční správy přicházel jako expert na daňové podvody, zejména v oblasti daně z přidané hodnoty a praní špinavých peněz.

Finanční správa čelila pod vedením Janečka kritice kvůli zajišťovacím příkazům

Za Janečkova působení byla zavedena řada nástrojů, od kterých si vláda slibovala zlepšení výběru daní, podle opozice ale zvýšila podnikatelům administrativu. Vedle EET jde třeba o kontrolní hlášení k dani z přidané hodnoty.

Finanční správa pod Janečkovým vedením také čelila kritice kvůli údajnému nadužívání takzvaných zajišťovacích příkazů, kterými může blokovat majetek firem podezřelých z nezaplacení daně. Od usednutí Janečka do křesla generálního ředitele správy počet příkazů výrazně stoupl, z necelé pětistovky v roce 2013 na zhruba trojnásobek.

Používání tohoto nástroje kritizovala řada postižených firem i daňových expertů, podle kterých finanční správa příkazy zneužívala a likvidovala tak řadu poctivých firem, které se do řetězových podvodů s DPH mohly dostat neúmyslně. Loni v listopadu v reakci na to Finanční správa oznámila, že bude při vydání zajišťovacího příkazu u fungujících firem nabízet alternativní zajištění majetku. Chystá se i změna zákona.

Kritiku nedávno vyvolal také postup Finančního úřadu pro Olomoucký kraj, který podle médií kvůli kontrole elektronické evidence tržeb vyzval k podání informací o svatební hostině téměř stovku novomanželů. Janeček kvůli tomu na olomouckém finančním úřadu nařídil kontrolu. Schillerová naznačila možnost personálních důsledků. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
12:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
11:26Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
00:12Aktualizovánopřed 12 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
včera v 07:30

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
včera v 07:00

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...