Praha – Z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu vyplývá, že šéfové firem, kteří jsou ve své vlastní firmě i zaměstnaní, nemají nárok na nemocenskou. Nezáleží ani na tom, zda řádně platili pojištění nebo ne. Do problémů ale takové rozhodnutí může podle průzkumu společnosti Deloitte dostat až 90 procent firem v Česku. Podobná pravidla již u nás existují od roku 1993, ale soud je poprvé použil i na nemocenské či důchodové pojištění.
Nejvyšší soud rozhodl, že být v čele firmy a zároveň se sám zaměstnávat, je proti pravidlům. Jednatel nebo člen představenstva a k tomu ještě generální ředitel - to je v českých firmách poměrně běžný obrázek. Problém ale nastává ve chvíli, kdy náplň práce, kterou ředitel vykonává na základě pracovního poměru, je na chlup stejná s činností statutárního orgánu. Pokud jsou však taková pravidla porušena, může to stát dost peněz. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) nemusí jednateli vyplácet nemocenskou, i když na ni měl jako zaměstnanec své společnosti nárok. Práce na dvou obdobných pozicích v jedné firmě je totiž neplatná.
„Podle našich informací se jedná o ojedinělé případy, protože manažeři si neberou klasickou neschopenku,“ vysvětlil mluvčí ČSSZ Pavel Gajdoš. Finanční úřady mohou firmám doměřit daň, dokonce tři roky zpětně. Problém ale mohou mít nejen společnosti, ale i samotní zaměstnanci.
Advokát Stanislav Servus:
„V důsledku toho souběhu je pracovní poměr jednatelů či členů představenstva neplatný, a to primárně může vést k tomu, že společnost může požadovat vyplacení poskytnutých mezd.“
Problémy mohou mít jednatelé nebo členové představenstva i v oblasti důchodového pojištění. „Jedním z následků neplatnosti smlouvy může být to, že odpracované roky se jim vůbec nebudou započítávat do nároků na důchod,“ tvrdí daňový poradce KPMG Radek Halíček. Stejně tak nemají nárok ani na výplatu nemocenské. „Potenciální problém to může být například pro jednatelky, které se chystají na mateřskou dovolenou a které nemají nárok na peněžitou pomoc v mateřství,“ dodává advokát Robert Bezecný. V případě ztráty zaměstnání pak těmto lidem hrozí, že nebudou mít ani nárok na podporu v nezaměstnanosti.
Situace se musí řešit, ohroženi nejsou jen zaměstnanci
Právníci navíc varují, že souběh dvou obdobných pozic v jedné firmě může způsobit problémy i spolupracující společnosti. Pokud je totiž zaměstnanecká smlouva neplatná, nejsou platné ani smlouvy, které takový člověk podepíše.
Podle advokáta Petra Suchého však nelze problém zobecňovat a je třeba jej řešit případ od případu. „Dosavadní judikatura se zabývala problematikou souběhu spíše obecně, praxe však potřebuje přesnější výkladová vodítka pro posouzení konkrétních situací,“ uvedl.
„Jakékoli řešení současného stavu musí podle našeho názoru zajistit jednatelům a členům představenstva z pohledu nemocenského a důchodového pojištění postavení na úrovni zaměstnanců,“ uvedl partner společnosti PwC ČR Peter Chrenko, bývalý náměstek ministra financí. „Je tedy třeba jejich dosavadní pozici a práva upravit tak, aby v případě, kdy odváděli pojistné, na ně bylo pohlíženo jako na účastníky daného systému, bez ohledu na to, zda byli po právní stránce skutečně systému účastni,“ dodal.
