Praha - Máme pocit, že reformy jsou tady od toho, aby nám udělaly líp. To je ta chyba, míní ekonom a členu NERVu Tomáš Sedláček. Řekl to ve včerejším pořadu Interview ČT24. Sám by podle svých slov raději zvedl daně, než upadal do stále většího zadlužení, jako se povedlo například Řecku. Sedláček by byl ale k této jihoevropské zemi milosrdný. Spojitosti s dnešní krizí totiž hledá v historických příbězích a Bibli, což rozebírá podrobněji ve svém knižním bestselleru Ekonomie dobra a zla. „Musíme i v našem sofistikovaném systému porušovat naše pravidla a odpouštět. Odpuštění vin neznamená nic jiného než rušení zákona.“
Sedláček: Dělat populární reformy je kvadratura kruhu
Pokud chce česká vláda měnit daňový systém, obvykle ho celý zreformuje. A to podle Sedláčka není zcela správné řešení, protože se v daních pak nikdo nevyzná. „Pojďme se dohodnout na karosérii, která bude vyhovovat drtivé většině Poslanecké sněmovny, a pak si měňme barvu podle toho, kdo bude vládnout (…) Bude mi přednější zvednout daně, než se bezostyšně zadlužovat. Můžete buď zvednout daně, nebo snížit výdaje. Oboje bude nepopulární, protože reformy vždycky jsou nepopulární,“ podotkl.
„Připadá mi ironické, že pravice tady zvyšuje daně a levice ji za to kritizuje.“
Bylo by iracionální, kdyby matky vytunelovaly svoje dcery
Summit Evropské unie jedná o bankovním dohledu jako o prvním kroku ke vzniku bankovní unie. Lídři zemí EU se dohodli, že do konce roku by měla být vytvořena legislativa, aby dohled mohl začít fungovat už v příštím roce. Český premiér Nečas ale hrozí zablokováním, protože se obává destabilizace finančního a bankovního sektoru v Česku. Tyto obavy ale Sedláček nesdílí. „Chápu, že je zapotřebí mít společnou bankovní regulaci. Pokud je tam něco, co vadí jen české zemi, je mi to podezřelé (…) Pokud to vadí více zemím, tak potom žádné blokování, ale pojďme rozumně vyjednávat - my se bojíme tohoto, nedává nám to smysl. Ony ty banky, aby vytunelovaly svoje dcery, to by pro ty matky bylo velice iracionální chování.“
Kniha psaná do šuplíku
Sedláčkův bestseller Ekonomie dobra a zla se stal veleúspěšnou knižní publikací nejen na českém trhu, ale především v zahraničí. Autor si za ni odnesl již několik prestižních cen. Sám vysvětluje, že práce s ekonomickými čísly přes den mu napomohla k tomu, aby o nich po večerech přemýšlel ve zcela jiných konotacích. „Zamýšlel jsem se nad tím, jaký je smysl čísel, proč věříme někdy jednomu, někdy druhému. Akademicky jsem si to sepisoval do šuplíku a tahle knížka je výsledek,“ podotkl.
Už v Bibli se dají podle Sedláčka vypátrat příběhy, které je možné připodobnit k současné situaci. Například v Genesis 41 Josef radí faraonovi, aby v letech dobrých nesnědl všechno, ale jednu pětinu si schoval na horší časy. „Když to přesuneme do současnosti, tak my jsme dělali pravý opak. Dobré léta jsme nejen projedli, ale ještě jsme si nad to půjčovali. To je příběh, kdy se naši předkové před třemi a půl tisíci lety zachovali mnohem moudřeji, než se chováme my s deseti tisíci ekonomy ročně,“ zdůraznil.
Debata o Řecku podle Sedláčka není nic jiného než pokračování teologické diskuze, zda zákon, nebo milost. „To je velké novozákonní téma. A ani my nevíme, jestli se k němu máme chovat podle zákona, nebo podle milosti. Máme jim odpustit? A pokud ano, kolikrát? Koneckonců slova ‚dluh‘ a ‚hřích‘ jsou v novozákonní řečtině synonyma,“ dodal.