Washington – Mezinárodní měnový fond (MMF) otevřeně zkritizoval rozpočtovou politiku americké vlády. Ta letos hodlá snížit rozpočtový schodek nejvíc za téměř polovinu století, a to i navzdory vysoké nezaměstnanosti. Většina ekonomů se přitom domnívá, že by ekonomika rostla rychleji, kdyby se země nesnažila prudce snižovat deficit.
Evropa a USA nejsou ten samý případ, říká MMF
Spojené státy se nechaly příliš unést vládními úspornými opatřeními a tempo snižování jejich rozpočtového schodku je příliš vysoké, domnívá se MMF. „Myslíme si, že je to příliš mnoho,“ uvedl šéf divize MMF pro fiskální záležitosti Carlo Cottarelli.
MMF sice doporučil vládám evropských zemí zmítaných dluhovou krizí agresivně snížit rozpočtové schodky, aby získaly zpět důvěru věřitelů, kteří pochybovali o jejich schopnosti splácet úvěry, ve Spojených státech je ale velmi malé nebezpečí, že by se dostaly do podobné situace jako Evropa, poznamenal Cottarelli. Úrokové sazby zůstávají nízké, dokonce i po započtení inflace, což je signálem věřitelské důvěry, že americká vláda je schopna splácet své dluhy. „Není potřeba, aby se USA pohybovaly tak rychle,“ dodal Cottarelli.
V rámci utahování opasků se zavírají státní školy
Washington letos dál posílil úspory, v lednu stouply daně a v březnu byly přijaty rozsáhlé rozpočtové škrty. Protesty proti dalšímu utahování opasků se vyostřily například v Chicagu, kde se chystá vláda zavřít 54 státních škol. „Mám strach, že přijdu o své přátele. Spoustu z nich by muselo jít na jinou školu. Nemáme dost peněz na soukromou a státních škol ubývá,“ řekla jedna ze studentek. „Jako učitel vím, že každý přesun dítěte do jiné školy ho brzdí. Nové prostředí, jiné způsoby a typ učení. Tady nejde pouze o pár dětí, ale asi o 50 tisíc studentů,“ varoval jeden z učitelů v Chicagu.
Josef Kvarda, analytik HighSky Brokers:
„Spojené státy musí dát důraz také na fiskální stabilitu a svůj rating. Fiskální situace se nevyvíjí vzhledem k předcházejícím krizím úplně příznivě. V dalším období rovněž musí dbát i na stárnutí populace. To, zda opatření budou moc přísná, nebo ne, ukáže ekonomika.“
Téměř polovina úsporných opatření se týká armády, další například zdravotnictví. V ohrožení je ale i průmysl. Kvůli škrtům, které utlumí výrobu, by mohly přijít o práci až dva miliony lidí. „Fiskální politika Spojených států byla nekoordinovaná, nepromyšlená a je spíš výsledkem tenzí a polarity na politické scéně než výsledkem racionální politiky,“ domnívá se hlavní ekonom Patria Finance David Marek.
Rozpočtový výbor Kongresu minulý týden odhadl, že by se deficit mohl letos snížit na čtyři procenta hrubého domácího produktu z loňských sedmi procent. To by byl nejvyšší pokles deficitu od roku 1969. Úspory ale představují další zátěž pro ekonomiku, kterou již brzdí slabá finanční situace domácností po recesi z let 2007 až 2009. Kvůli poklesu výdajů na federální úrovni ekonomika v loňském čtvrtém čtvrtletí rostla pouze mírně. Na počátku letošního roku sice oživila, avšak méně, než se čekalo, a většina ekonomů očekává, že úspory zpomalí ekonomický růst i ve druhém čtvrtletí.
