Singapur - Zadlužené Řecko nezbankrotuje ani neopustí eurozónu, prohlásil německý ministr financí Wolfgang Schäuble. Podle něj hodlá Německo podpořit Řecko na cestě ke zvýšení konkurenceschopnosti a vytvoření funkční státní správy.
„Nemá smysl spekulovat o odchodu Řecka z eurozóny,“ míní ministr. Případný odchod by podle něj poškodil Řecko i celou eurozónu. Řecká vláda ví, co je zapotřebí udělat, doplnil. Švédský ministr financí Anders Borg nicméně v sobotu předpověděl, že Řecko pravděpodobně z eurozóny odejde, a to možná již během příštích šesti měsíců.
„Protože skutečně nejsou schopni provést nezbytná opatření a jejich konkurenceschopnost je tak nízká, je těžké si představit, jak by mohli dostat situaci pod kontrolu, aniž by neposílili svou konkurenceschopnost skrze podstatně slabší měnu,“ uvedl šéf švédské pokladny.
Eurozóna jedná o nových možnostech, jak snížit zadlužení Řecka
Současně eurozóna zvažuje nové možnosti, jak snížit zadlužení Řecka. Země má do roku 2020 snížit zadlužení na 120 procent hrubého domácího produktu, dosavadní vývoj ale naznačuje, že se jí to jen těžko podaří. Atény by tak podle činitelů EU mohly nakupovat i své vlastní dluhopisy a využít k tomu peníze ze záchranného fondu ESM.
V letošním roce by zadlužení Řecka mělo činit asi 160 procent HDP. Podle analýzy, kterou připravil Mezinárodní měnový fond (MMF), Evropská centrální banka (ECB) a Evropská komise by se měl tento poměr příští rok zvýšit na 164 procent HDP, takový scénář ale předpokládá, že řecká ekonomika příští rok přestane klesat.
Ovšem dosavadní vývoj tak optimistický zdaleka není. Sami Řekové předpovídají, že jejich ekonomika příští rok vykáže propad o 3,8 procenta. To znamená, že bude už šestým rokem v recesi. Za tu dobu se objem hrubého domácího produktu scvrkne asi o čtvrtinu a poměr zadlužení k HDP by příští rok podle propočtů činil 179,3 procenta.
„V tuto chvíli to vypadá, že úroveň zadlužení Řecka bude do roku 2020 podstatně vyšší než předpokládaný cíl 120 procent HDP,“ prohlásil člen rady ECB Jörg Asmussen. Jako hlavní problém se jeví pomalé tempo reforem a oddalování privatizace.
Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji bankrotu a muselo požádat o pomoc své partnery v EU a MMF. Výměnou za pomoc zavádí masivní výdajové škrty, snižuje důchody a mzdy a opakovaně zvyšuje daně, což má negativní dopady na ekonomiku. Řecká vláda předpokládá, že hrubý domácí produkt se v letošním roce sníží o 6,5 procenta. V příštím roce počítá s poklesem o 3,8 procenta.
