Madrid/Řím/Berlín – Španělsko a Itálie, které kvůli vysokému zadlužení musejí odrážet útoky spekulantů, přivítaly s jásotem závěry včerejší schůze francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho a německé kancléřky Angely Merkelové. Jejich společný návrh má v eurozóně prosadit větší integraci, a to včetně zdanění. Italové a Španělé však věří, že jde o krok směrem k zavedení společných dluhopisů pro celý blok platící eurem. Využívání eurobondů přitom státníci evropských gigantů v krátkodobém horizontu jasně odmítli. Jejich zavedení prý připadá v úvahu až po ukončení integračního procesu eurozóny.
Sarkozy s Merkelovou Řím a Madrid potěšili, Němce ne
Čtvrtá největší ekonomika eurozóny Španělsko nechce skončit jako Řekové, kteří loni v květnu jako první museli požádat o finanční pomoc ze zahraničí, aby jejich hospodářství nezkrachovalo. Madrid proto loni prosadil výdajové škrty a sáhl i k reformě trhu práce. Ani tak se ale Španělsko nedokáže bránit útokům spekulantů, kteří si na zemi v poslední době zasedli. Výnosy jeho státních dluhopisů sice z nedávných rekordů klesly, trhy jsou ale pořád nervózní. Eurobondy - čili přepsání veškerého státního dluhu na celou eurozónu - by pro Španěly znamenaly značnou úlevu.
Mluvčí vládní socialistické strany José Blanco:
„Čím víc se posuneme k integraci hospodářské politiky, tím blíž se dostaneme k myšlence eurobondů (společných dluhopisů pro eurozónu).“
Se stejným nadšením jako Španělsko přijala závěr včerejšího jednání i Itálie. „Doufáme, že Merkelová se v září přesvědčí o hodnotě eurobondů,“ uvedl šéf parlamentní strany PDL Fabrizio Cicchitto. Italy stihl podobný osud jako Španělsko. Nedůvěra investorů totiž značně prodražuje náklady na obsluhu tamního státního dluhu. Řím navíc zavádí další úsporná opatření ve snaze zabránit zhoršení krize, což zřejmě růst italského hospodářství neuspíší.
Němce návrh finanční integrace eurozóny rozdělila na dva tábory
„Merkelová a Sarkozy možná sledují stejný cíl. Jejich návrh evropské hospodářské vlády stojí ale daleko od reality,“ soudí Braunschweiger Zeitung, podle něhož by takovému orgánu scházela „demokratická legitimita“ a v očích lidí by byl jen „okupační mocností“. „Státy platící eurem musí svou těžkou cestu ujít samy a žádný úřad jim to neulehčí,“ dodává list. Hospodářská vláda by navíc podle listu fungovala až v případě, že by byly splněny dvě podmínky – státy eurozóny by zakotvily dluhový strop do ústav a přijaly za svou daň z finančních transakcí. Podobnou kritiku si oba státníci vysloužili od mnoha jiných deníků.
Badische Zeitung:
„Pařížská schůzka tak byla jen dalším krokem na dlouhé a kamenité cestě z krize. Otázkou zůstává, zda Merkelová a Sarkozy zachovají klid, pokud to trhům nebude stačit.“
Naopak za vykročení správným směrem považují navržený kolektivní kontrolní orgán deníky Neue Osnabrücker Zeitung a Märkische Allgemeine. Aby se ho podařilo uvést do praxe, budou ale muset podle osnabrückého listu státníci vyvinout ještě mnoho přesvědčovacího úsilí. „Člověk nemusí být žádným prorokem, aby předpověděl, že přijdou divoké tahanice a zdlouhavý poker o detaily,“ tvrdí Osnabrücker Zeitung.
Podle Leipziger Volkszeitungu je odmítnutí společně garantovaných evropských dluhopisů v pořádku. „Eurobondy jsou jen získáním času, ale žádným řešením. Politická výmluva před možností nechat věci dojít do trpkého konce,“ píše lipský deník. Bonnský General-Anzeiger naopak považuje jejich zavedení za nevyhnutelné. „Ve srovnání se stále narůstajícími záchrannými fondy a centrální bankou, která skupuje půjčky a mění se tak v obrovskou 'špatnou banku', jsou i čestnější,“ míní list, podle něhož je nyní na Merkelové, aby eurobondy dokázala „prodat“ Němcům, aniž by riskovala svůj úřad.