S žádostí o dotaci uspěli, peníze možná nikdy nedostanou

České Budějovice / Plzeň – Evropské fondy na mnoha místech pomáhají s projekty, na které by se jinak jen těžko hledaly peníze. Jinde ale všechno jak na drátkách neběhá. K nejproblematičtějším případům patří tzv. pátá výzva Regionálního operačního programu Jihozápad. Od jara ji vyšetřuje policie a kvůli špatným postupům se teď musí všechny projekty přebodovávat. Ty, které s žádostí o dotaci uspěly a už třeba i začaly stavět, teď nemají jisté, zda se i po přebodování k evropským penězům dostanou. Ze zajímavých projektů by tak mohla zůstat jen spousta dluhů.

Kauza pátá výzva začala nečekaně. Na jaře policie zatkla šéfa Regionálního operačního programu Jihozápad Jiřího Trnku, jehož program byl přitom paradoxně dříve oceňován jako nejtransparentnější ze všech. Trnka měl údajně ovlivňovat výběr projektů, které měly získat část z evropských miliard. Nad osudem páté výzvy a projektů, které v ní uspěly, se tak začal okamžitě vznášet otazník.

Možností, jak nepříjemnou situaci vyřešit, bylo hned několik. Ve hře bylo dokonce anulování celé páté výzvy. Nakonec zvítězilo zpětné přehodnocování všech projektů, tzv. přebodování. Více problémů s ním mají Jihočeši. Ti totiž původně získali více dotací než Plzeňané, se kterými o evropské peníze soutěží. Zastavení přílivu peněz přineslo rozjetým projektům mnoho těžkostí. Pokud už například staví a peníze jim zatím nepřišly, musí jejich provozovatelé nyní platit v součtu statisíce denně. Mají totiž rozpůjčováno, kde se dá.

Nahrávám video
Reportáž Petra Šuleře a Karla Vovesného
Zdroj: ČT24

„To je vlastně i záležitost neziskových organizací, které na území města fungují a uspěly v té výzvě,“ upozornila náměstkyně plzeňského primátora Marcela Krejsová (ODS). Celkem jde o 177 vítězných projektů, které na peníze čekají. A nejen to, čekají hlavně, jestli je i nové přebodování, pustí zpátky k evropským dotacím. „Město Plzeň je natolik finančně silné, aby si dokázalo pomoci. Vím ale, že okolní obce jsou v mnohem větších problémech,“ dodal plzeňský primátor Pavel Rödl (ODS).

Přebodovávání už řeší i soudy

Kvůli odkládání výplaty přislíbených milionů už padla dokonce i žaloba. Na krajský úřad, který operační program řídí, ho podalo českobudějovické biskupství, které mělo na opravu kostela dostat 16 milionů. V prvním kole sice neuspělo, v zápětí se ale odvolalo. „Je odkryta střecha, jsou otlučeny omítky, je tam lešení. Smlouva měla být podepsána 20. ledna,“ zlobil se koncem dubna na kraj generální vikář biskupství Adolf Pintíř. A kraj mu oplácí stejnou mincí. „Mě to teda zrovna od církevního hodnostáře velmi překvapilo,“ prohlásila hejtmanka Plzeňského kraje Milada Emmerová (ČSSD).

Přehodnocování nároků na dotace v celkovém objemu 4,5 miliardy korun probíhá postupně. Hned, jak se přeboduje některý dotační okruh, výbor zasedá a peníze rozděluje. Už odsouhlasil dopravní infrastrukturu, zdravotnictví, školství, sociální projekty a cestovní ruch. „Je to o tom, aby nečekali všichni až na konec září, kdy by měl být poslední projekt přebodován, ale aby to šlo v etapách,“ řekl k tomu předseda výboru Ivo Grüner. Celá pátá výzva podle něj musí být přebodována nejpozději 24. září.

Kostel, které chtělo českobudějovické biskupství zrekonstruovat z evropské dotace.
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
včera v 09:11

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
včera v 06:40

Spokojenost Čechů se členstvím v EU vzrostla. Podpora eura zůstává nízká

S členstvím v Evropské unii je v Česku spokojeno 57 procent lidí, což je nejvíc za patnáct let, vyplynulo z průzkumu, který agentura STEM provedla těsně po loňských sněmovních volbách. Na téměř dvě třetiny se zvýšil podíl lidí, kteří by v případném referendu hlasovali proti vystoupení z Unie. Mírně na 23 procent ubylo podporovatelů zavedení eura.
12. 2. 2026

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
12. 2. 2026

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
12. 2. 2026

Sněmovna podpořila základní parametry rozpočtu se schodkem 310 miliard korun

Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice ve čtvrtek v noci v úvodním čtení podpořila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu.
11. 2. 2026Aktualizováno12. 2. 2026

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
11. 2. 2026

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
10. 2. 2026Aktualizováno10. 2. 2026
Načítání...