Praha – Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) už nepočítá se zvyšováním DPH na 15 a 21 procent. Stabilizační balíček, který má do státní kasy přinést desítky miliard, blokují rebelující poslanci z řad ODS. Kalousek se proto nyní chce vydat cestou škrtů tak, aby se podařilo srazit deficit veřejných financí v příštím roce pod 3 procenta HDP. Obává se totiž toho, že kvůli vyššímu schodku by mohl klesnout rating Česka, což by se odrazilo ve zvýšení nákladů na obsluhu státního dluhu.
Sliby ohledně deficitu ČR nesplní ani letos, ratingovkám to ale zřejmě nevadí
Ministr financí Kalousek se nechce vzdát myšlenky snižování deficitu. Obává se, že neplnění plánů v této oblasti by mohlo Česku obrátit na řeckou cestu. Pokud by Česku klesl rating, začaly by podle něj růst rizikové přirážky českých dluhopisů, což by prodražilo státní dluh. „Jedno procento se pohybuje kolem 7 miliard,“ vypočítal Kalousek.
Odborníci ovšem dávají Kalouskovi za pravdu jen částečně. „Neschválení stabilizačního balíčku by mohlo mít dopad na český rating, pokud by prohloubilo politickou nestabilitu v zemi a vedlo k předčasným volbám,“ řekl portálu ČT24 hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš. „Nejistota ohledně dopadu politické krize na hospodaření státu v příštím roce by proto měla být vidět ve vyšších rizikových prémiích na český dluh,“ dodal.
Zatím se ovšem zdá, že ratingové agentury rozpory na české politické scéně spíše ignorují. Agentura Moody's před časem navzdory sporům potvrdila Česku rating a jako stabilní vidí hodnocení země i do budoucna. A nevadí jí ani to, že Česko nedostojí svým slibům ohledně deficitu. Zatímco na jaře Kalousek hlásal, že by se Česku mohlo podařit srazit deficit ke 3 procentům HDP už letos, nyní agentura počítá s tím, že Česko bude letos hospodařit se schodkem 3,3 procenta HDP.
Nikoliv DPH, ale důchodová reforma ohrožuje rating
Daleko větší ohrožení pro rating Česka by mohlo podle Moody's znamenat odložení plánovaných reforem, zvláště té penzijní. Právě ta je přitom nyní v ohrožení. Prováděcí zákon, který má umožnit spuštění reformy od ledna 2013, totiž vetoval prezident Václav Klaus. A rebelující poslanci z řad ODS už dali najevo, že by při opětovném hlasování ve sněmovně nemuseli důchodovou reformu stejně jako stabilizační balíček podpořit. Pro přehlasování prezidentského veta ovšem vláda potřebuje ve sněmovně 101 hlasů.
Rebelům na reformě vadí to, že její náklady chce vláda krýt právě zvyšováním DPH. „My nemáme žádný problém s důchodovou reformou jako takovou, ale nechceme, aby se platila z neustálého dalšího a dalšího zvyšování daní,“ zdůraznil poslanec Petr Tluchoř. Podle Borise Šťastného by vláda měla v souladu se svým programovým prohlášením získat peníze na krytí reformy z příjmů z privatizace státních podniků a z dividend firem s majetkovou účastí státu.
Neustálé změny DPH škodí podnikání
Ekonomové pak vidí větší problém než v samotném zvýšení DPH nebo neschválení důchodové reformy v neustálých diskusích, které ohrožují stabilitu podnikatelského prostředí v Česku. „Je v podstatě jedno, zda bude DPH 19, 20 nebo 21 procent, marže se tomu přizpůsobí, zákazníci po čase také. Ale nejistota způsobená daňovými změnami má na ekonomiku mimořádně negativní dopad,“ prohlásila analytička Next Finance Markéta Šichtařová.
Podniky, které jsou nositeli ekonomické aktivity v Česku, totiž stabilitu potřebují, aby mohly tvořit dlouhodobé plány. Změny DPH na poslední chvíli často ani nestihnou promítnout do svých ceníků. Změny s sebou navíc nesou také administrativní náklady, které ukusují ze zisků firem. „Pro stabilitu ekonomiky je důležité, aby se nastavené parametry příliš často neměnily,“ potvrdil děkan Národohospodářské fakulty VŠE Miroslav Ševčík.
Z průzkumu společnosti Deloitte pak vyplynulo, že nejistota může v Česku poškodit až 60 procent firem, a to bez ohledu na jejich velikost. Zejména malé firmy těžko sledují změť daňových změn, a proto se jí obtížně přizpůsobují. Ve velkých podnicích se v důsledku změn zase musí přenastavit poměrně široké spektrum procesů, což si žádá poměrně velké množství času a přináší s sebou nezanedbatelné finanční náklady.
Vládní koalice přitom v poslední době diskutuje o zvyšování DPH poměrně často. Na stole bylo několik různých variant. Loni se nižší sazba DPH zvedala z 10 na 14 procent, pro letošní rok platné zákony počítají se sjednocením sazeb na 17,5 procenta. Problémový stabilizační balíček zase počítal se zvýšením sazeb na 15 a 21 procent.
Premiér Nečas koncem loňského roku mimo jiné prohlásil, že by si dokázal představit sjednocení sazeb např. na 19 procentech, a to zejména v případě, že by ekonomika významně klesala. Teď se snaží prosadit kompromis, v rámci kterého by se nižší sazba DPH zvýšila na 15 procent, vyšší zůstala na 20 procentech.
Z pohledu domácností se hraje „jen“ o stokoruny
Dosavadní zkušenosti, které Česko se zvyšováním DPH má, ukazují, že se růst daně nikdy nepromítl do zdražování plnou měrou. Vzrostlo-li DPH o procentní bod, ceny rostly méně. A podobně by tomu podle expertů bylo i v případě, že by se DPH zvedla na 15 a 21 procent. Hlavní ekonom Patria Finance David Marek odhaduje, že by zvýšení sazeb mohlo inflaci v příštím roce zvednout zhruba o 0,8 procentního bodu. Výdaje domácností by se tak vzrostly zhruba o 190 korun měsíčně.
Pokud by průměrná domácnost tedy nechtěla nebo nemohla od příštího roku utratit víc než letos, musela by si například koupit měsíčně zhruba o 1,1 kila kuřecího masa méně. Další možností je, že by si kuřáci měsíčně odpustili zhruba dvě a půl krabičky cigaret.
