Praha – Každý se může dostat do nepříznivé finanční situace. Přijde o práci nebo je výpadek příjmu spojen s něčím jiným – například s mateřstvím nebo s nízkou starobní penzí. Základní starostí je uchování si střechy nad hlavou. Pro tyto případy existují v českém legislativním řádu dvě dávky – příspěvek na bydlení a doplatek na bydlení. My se dnes budeme zabývat příspěvkem.
Nárokovat tuto dávku si mohou pouze ti lidé (rodiny), kteří jsou vlastníky bytu či domu, nebo ti, kteří byt či dům užívají na základě nájemní smlouvy. Nárok na dávku nemají lidé žijící například v podnájmu. V takovém případě je nutno seznámit se spíše se systémem dávek pomoci v hmotné nouzi. Otázky bydlení řeší již zmíněný doplatek na bydlení.
Příspěvek na bydlení
Pro příspěvek na bydlení je podstatný pojem „náklady na bydlení“, tj. rodina neplatí pouze nájem, když žije například v nájemním bytě, ale i poplatky s bydlením spojené (plyn atd.). Když se zjišťuje nárok na dávku, vychází se proto z porovnání příjmů s těmito celkovými náklady na bydlení, nikoli pouze s nájmem samotným.
Pro získání příspěvku na bydlení není rozhodující příjem jednoho člena rodiny, ale zjišťuje se příjem tzv. společně posuzovaných osob (pozor – nezjišťuje se majetek, pouze příjmy) – zjednodušeně těch, kteří spolu sdílí konkrétní domácnost. Například se může stát, že do okruhu společně posuzovaných osob budou započteny i příjmy dětí, které už s rodiči několik let nebydlí, pokud v bytě mají hlášený trvalý pobyt. Při zjišťování příjmů se počítá například i s přídavky na děti a rodičovským příspěvkem. Období, za které bude úřad zjišťovat příjmy rodiny, činí tři měsíce.
Pro účely výplaty dávky existuje pojem tzv. normativní náklady na bydlení. Stát jím určuje, jaké jsou pro účel výpočtu dávky průměrné náklady na bydlení v konkrétním městě nebo obci, a stejně tak se výše těchto normativních nákladů liší podle velikosti bytu a počtu lidí, kteří ho obývají. Výpočet je trochu složitější, nicméně zákonem stanovené pravidlo zní, že výše příspěvku na bydlení se stanoví jako rozdíl mezi normativními náklady na bydlení a násobkem rozhodného příjmu s koeficientem 0,30 (v Praze 0,35).
Doplatek na bydlení
Jak jsme nastínili už v úvodu, s náklady na bydlení může v některých případech pomoci také tzv. doplatek na bydlení. Podmínkou nároku na tuto dávku je získání nároku na příspěvek na živobytí. Doplatek na bydlení lze přiznat (s přihlédnutím k celkovým sociálním a majetkovým poměrům) i osobě, které příspěvek na živobytí nebyl přiznán, protože její příjem přesáhl částku živobytí osoby, ale nepřesáhl 1,3násobek této částky.
Výše doplatku na bydlení se vypočte tak, že se od částky odůvodněných nákladů na bydlení připadajících na aktuální kalendářní měsíc (snížené o příspěvek na bydlení náležející za předchozí kalendářní měsíc) odečte částka, o kterou příjem osoby, resp. společně posuzovaných osob, převyšuje příslušnou částku živobytí.
Doplatek na bydlení je určen pro rodiny s nižšími příjmy a ani zde se nevyplácí permanentně – doplatek je možno pobírat maximálně 84 měsíců z posledních 10 let, výjimku tvoří osoby se zdravotním postižením, které bydlí v uzpůsobeném prostoru, a domácnosti, v nichž žijí (výlučně) lidé starší 70 let.
