Praha - Energetická společnost ČEZ by neměla otálet s výběrem dodavatele na dostavbu Jaderné elektrárny Temelín, časem se totiž projekt může stát méně ekonomicky výhodným. Vyplývá to z dnes zveřejněné zprávy energetických odborníků, která má pomoci s vytvořením aktualizace státní energetické koncepce. Takzvaná nezávislá energetická komise vedená akademikem; Václavem Pačesem a šéfkou Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Danou Drábovou zároveň upozorňuje, že podpora obnovitelných zdrojů by měla být nízká, flexibilní a postupně utlumována.
S dostavbou Temelína nelze otálet, radí Pačesova komise
Proces výběru dodavatele na dostavbu Temelína je podle komise dlouhý, trvá již třetí rok. „Je zde riziko, že optimální doba výhodného financování (tedy období nízkých úrokových sazeb) do doby výstavby pomine,“ uvedla Pačesova komise ve své zprávě. Vítěz tendru na dostavbu Temelína má být vybrán v příštím roce, třetí a čtvrtý blok elektrárny by se měl začít stavět zhruba v roce 2017.
„Též existuje riziko, že poměrně příznivé názory veřejnosti na jadernou energetiku v Evropě a zejména u nás pominou. Dodavatel stavby by se měl vybrat co nejdříve. ČEZ i stát mají dostatek nástrojů k zabezpečení financování i technické úrovně stavby,“ zdůraznili experti. Zároveň ale podotkli, že situace v českém jaderném strojírenství se v posledních letech zhoršila, klíčové podniky jsou v rukou zahraničních investorů. Pokulhává také vzdělání a výzkum v oblasti jádra.
Náklady na Temelín by ČEZ mohl financovat emisí dalších akcií
ČEZ několikrát vyjádřil obavy týkající se nákladnosti a finanční návratnosti dostavby Temelína. Nezávislá energetická komise proto navrhuje vydat na trhu nové akcie ČEZ, čímž by firma mohla získat prostředky na stavbu nových zdrojů. Komise se ale také pozastavuje nad složením dozorčí rady ČEZu, kde chybí odborníci na jadernou energetiku.
U obnovitelných zdrojů experti zastávají názor, že jsou nejvýhodnější a nejméně problematické jako malé či střední provozovny. „Podporu je vhodné směřovat nejvíc do domácností a obcí, tam kde se obnovitelné zdroje využívají na místě,“ soudí. Přeshraniční přenos elektřiny by se měl podle expertů zpoplatnit, čímž by se mohly získat prostředky na další rozvoj energetické soustavy zatěžované novými obnovitelnými zdroji.
S podporou obnovitelných zdrojů by to stát neměl přehánět
ČR se zavázala obnovitelnými zdroji do roku 2020 pokrýt 13,5 procenta celkové spotřeby energie v tuzemsku. K naplnění tohoto cíle má pomoci i státní podpora obnovitelných zdrojů. Odborníci ji ovšem doporučují postupně utlumovat.
„I v obnovitelných zdrojích musí vývoj směřovat k tržním mechanismům vzájemné konkurence různých zdrojů a technologií,“ uvedla komise. Je-li podpora obnovitelných zdrojů nutná, měla by podle energetiků fungovat například formou aukce a licence na příslušný zdroj, která by byla přidělena tomu, kdo požaduje nejnižší dotaci.
Experti volají po zvýšení účinnosti při spalování uhlí
Nezávislá energetická komise se ve své zprávě nevyslovuje jasně pro, nebo proti prolomení těžebních limitů na hnědé uhlí. Je však podle komise nutné zvýšit účinnost spalování uhlí. „Nemělo by se stát, že se prolomí limity, a uhlí se pak bude spalovat s účinností jen 30 procent nebo méně,“ uvádí odborníci. Zároveň upozorňují na nutnost omezit vývoz elektřiny získané z uhlí.
O prolomení těžebních limitů se v Česku bouřlivě diskutuje. Ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba (ODS) v minulosti uvedl, že by jejich prolomení připadalo v úvahu za podmínky, že se takto získané uhlí použije pro výrobu tepla. Právě tomu totiž v budoucnu hrozí zdražování. Později však ministr uvedl, že prolomení limitů zatím není aktuální. Proti prolomení se staví zejména obce na severu Čech, pod kterými zatím nedotknutelné zásoby uhlí leží, i Ústecký kraj.
Energetická koncepce má být hotová v srpnu
Tzv. Pačesova komise má ministrovi poskytnout odborný pohled na českou energetiku a její budoucnost. Koncepci chce Kuba mít připravenou v srpnu. Dokument má stanovit vývoj v tuzemské energetice na příštích zhruba 20 let. Koncepce bude zřejmě počítat s tím, že se v ČR zvýší využití jaderné energie ze současných 30 procent na zhruba 50 procent celkové spotřeby.