Růst světové ekonomiky se vrací do normálu, říká banka, která dohlíží na světovou finanční stabilitu

Růst světové ekonomiky se zrychluje a letos jeho tempo po mnoha letech útlumu dosáhne dlouhodobého průměru 3,5 procenta. Centrální banky nejvýznamnějších ekonomik světa by proto měly začít s normalizací současné velmi uvolněné měnové politiky a zvyšovat úrokové sazby. Uvedla to v aktuální výroční zprávě Banka pro mezinárodní platby (BIS), která jako „centrální banka světových centrálních bank“ dohlíží na finanční stabilitu ve světě.

„Výkon globální ekonomiky se značně zlepšil a její krátkodobé vyhlídky se jeví jako nejlepší za dlouhou dobu,“ citovala ze zprávy BIS agentura AP. Toto tempo sice ještě nedosáhlo úrovně let před „Velkou recesí“ konce minulého desetiletí, prognózy řady vlád, mezinárodních organizací a soukromých analytiků však pro nejbližší období ukazují na „další postupné zlepšování“, uvedla BIS.

Za hlavní rizika pro světový růst instituce se sídlem v Basileji označila vysokou celkovou zadluženost v řadě zemí, která by v situaci růstu úroků mohla zatížit spotřebitele. Podle BIS mají zásluhu na oživení ekonomiky v nedávné době právě spotřebitelé, jejich ochotu nakupovat by ale mohl zbrzdit růst nákladů na obsluhu dluhů.

Méně už nyní ohrožuje zadluženost země, které v minulých letech zažily boom a krach realitních trhů, tedy Spojené státy, Británii nebo Španělsko. Znepokojivější je ale podle BIS situace v řadě dalších zemí, včetně Číny, Austrálie nebo Norska.

Problémem může být vzestup inflace

Další významné riziko pro světovou ekonomiku BIS vidí v nárůstu obchodního protekcionismu a ve snahách o potlačení globalizace. Problémem by mohl být i případný náhlý vzestup inflace, potíže ve finančním sektoru a stále slabé podnikatelské investice. Firemní investice se obvykle zotavují ve druhé fázi oživení, kdy zesílí výdaje spotřebitelů, zatím však tento ukazatel zaostává a ekonomové se neshodují na příčině, uvedla BIS.

Nákupy v Římě
Zdroj: Reuters/Max Rossi

Centrální banky BIS ve zprávě vyzvala, aby přestaly váhat a využily zlepšování ekonomiky a stále nízké inflace k urychlení ústupu od krajně uvolněné politiky, tedy od nákupů dluhopisů a rekordně nízkých úrokových sazeb. K těmto krokům již přistoupila centrální banka v USA (Fed), eurozóna a Japonsko však stále vyčkávají. BIS připustila, že zvyšování úroků se zřejmě neobejde bez dočasných turbulencí na trzích, je to ale lepší než další odklady.

„Vzhledem k velmi dlouhému trvání podpůrné měnové politiky to budeme muset dělat velmi opatrně,“ řekl agentuře Reuters šéf výzkumu BIS Hyun Song Shin. „Pokud přikročíme k ústupu (od dosavadní politiky) příliš pozdě, bude to mnohem obtížnější. I když se na této cestě vyskytnou krátkodobé problémy, bude mnohem lepší udržet se na ní a začít proces normalizace,“ dodal.

BIS ve své zprávě varovala před snahami zvrátit globalizaci, tedy trend, který přinesl celkové zvýšení životní úrovně a vymanil velkou část světové populace z absolutní chudoby. Politická opatření proti zvýšené nerovnosti a zanikání pracovních míst by podle instituce měla vycházet z toho, že jejich příčinou často není volný obchod, nýbrž technologický pokrok.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPřibývá veřejných dobíjecích stanic pro elektroauta

Veřejných dobíjecích stanic je v tuzemsku už téměř stejně jako těch klasických čerpacích. Jen za loňský rok stoupl jejich počet o devatenáct procent. Co do počtu rychlonabíjecích míst patří Česko k nadprůměru Evropské unie. Například Praha ale plánuje i rozvoj pomalého dobíjení na sídlištích, třeba prostřednictvím lamp veřejného osvětlení.
před 1 hhodinou

Lídr v kyberbezpečnosti s problémy s bydlením. Jak je na tom Česko v Indexu prosperity?

Česko si v loňském roce v unijním srovnání polepšilo v Indexu prosperity a finančního zdraví z šestnáctého na čtrnácté místo. Lépe na tom tuzemsko bylo pouze v prvním ročníku měření v roce 2022. Za loňským zlepšením stál zejména stav ekonomiky, především zmírnění inflace. Česko dle indexu v rámci sedmadvacítky dominuje v rozvoji zdraví a bezpečnosti. Naopak jeden z nejhorších výsledků v celé EU zaznamenalo v oblasti bydlení.
před 1 hhodinou

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
před 15 hhodinami

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
7. 6. 2026

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
7. 6. 2026Aktualizováno7. 6. 2026

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
7. 6. 2026

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
6. 6. 2026

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
5. 6. 2026
Načítání...