Růst minimální mzdy o 1200 korun ekonomika zvládne, míní Sobotka

16 minut
Premiér chce zvýšit minimální mzdu o 1200 korun
Zdroj: ČT24

Česká ekonomika růst minimální mzdy o 1200 korun od ledna příštího roku zvládne, řekl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Bude tak podporovat návrh na zvýšení na 12 200 korun a bude se snažit přesvědčit koaliční partnery ve vládě. Odbory by chtěly ještě vyšší růst na 12 500 korun.

„Pokládám za rozumné, aby se minimální mzda zvedla alespoň o 1200 korun,“ prohlásil premiér. „Považuji to za přiměřené zvýšení. Já a myslím, že i všichni ministři za sociální demokracii, se budou snažit naše koaliční partnery přesvědčit, aby souhlasili se zvýšením, abychom se bezpečně dostali na hranici 40 procent průměrného platu,“ dodal.

„Kdy jindy bychom měli masivně navyšovat minimální mzdu než v současné době, kdy má Česká republika nejnižší nezaměstnanost v rámci EU a máme 160 tisíc volných pracovních míst?“ podotknul. Lidé v Česku podle něj skutečně nechtějí pracovat za 11 tisíc korun hrubého.

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula navíc upozorňuje na „dramatický vývoj“ na Slovensku. „Poslední návrh slovenského ministerstva práce a sociálních věcí hovoří o nárůstu na 480 eur (zhruba 12 540 korun). Kladu si otázku, o co horší jsou čeští zaměstnanci než slovenští? Nesmírně to slovenským kolegům přeju, aby ta dynamika růstu byla, ale nevidím důvod, proč by měl být už tak velký rozdíl mezi Českou republikou a Slovenskem,“ uvedl Středula. 

Sobotkova vláda zvýšila zatím minimální mzdu o 2500 korun

Současná vláda zvyšovala minimální mzdu už třikrát. V roce 2015 se zvedla na 9200 korun, o rok později na 9900 korun a letos se vyhoupla na 11 tisíc. Ohledně výše dalšího zvýšení se tripartita neshodla. Zatímco zaměstnavatelé hovoří o 800 korunách, odbory chtějí naopak ještě víc – 1500 korun. Navýšení o 1200 korun tak vidí Sobotka jako určitý kompromis. Další „kompromis z kompromisu“, pokud půjde o vyjednávání ve vládě, premiér dělat nechce. Někteří vládní politici ale mluví o tom, že by se měla hranice zvýšit o 1000 korun.

Hospodářská komora na Twitteru uvedla, že cestou, jak přiblížit české příjmy těm západním, není zvyšování minimální mzdy, ale vyšší produktivita práce a orientace na výrobky s vyšší přidanou hodnotou.

Sobotka pak počítá i se zvyšováním platů ve veřejném sektoru. Premiér prosazuje, aby všichni státní zaměstnanci dostali od listopadu přidáno deset a učitelé patnáct procent. Ministr financí Ivan Pilný (ANO) ale varoval, že ani příznivější bilance státního rozpočtu nemůže všechny vládní priority pokrýt, a pokud bude chtít kabinet přidávat avizovaných deset procent, bude potřeba zároveň určit, kde se ušetří.

Podle Středuly by nicméně vláda přijetím tohoto návrhu dala najevo, že české ekonomice věří. „Ve chvíli, kdy se v předvolebních bojích slibuje, jak kdo navýší platy, bude vidět, kdo to naplní. Vládní koalice to naplnit může,“ uvedl. Jednání kabinetu s odboráři se má konat 21. srpna.

3 minuty
Události: Jedná se o růstu mezd
Zdroj: ČT24

Mzdám se chce Sobotka věnovat i na jednání v Salcburku. S francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a rakouským premiérem Christianem Kernem chce jednat o odstraňování mzdového dumpingu a sbližování výdělků v zemích EU. Vyzve je k tomu, aby francouzské a rakouské firmy v Česku výrazněji zvyšovaly pracovníkům mzdy. Jednání v Salcburku se koná 23. srpna v takzvaném slavkovském formátu. Vedle českého a rakouského premiéra a francouzského prezidenta dorazí i předseda slovenské vlády Robert Fico.

Podle premiéra Úřad vlády propočetl, kolik času by zabralo sbližování výdělků v Česku a ve Francii. „Pokud by to probíhalo nynějším tempem, tak by to trvalo zhruba 222 let, než by české mzdy dohnaly ty francouzské. Pokládáme to za zcela nepřijatelné a nemožné,“ řekl předseda vlády.

Opoziční občanští demokraté jsou z vládního záměru v rozpacích. „Ekonomika roste a prostor pro zvyšování mezd tu je. Kdyby stát tolik nebobtnal, můžeme státním zaměstnancům přidat víc. Musíme také ekonomický růst porovnávat s růstem produktivity, ve které nejsme šampioni,“ uvedl ekonomický expert ODS Jan Skopeček. Prostor na přidání vidí mezi pěti a deseti procenty; jeho strana razí cestu zrušení superhrubé mzdy, čímž by podle něj vrostly příjmy o sedm procent všem, a nejen státním zaměstnancům.

12 minut
Středula: Na debatu o platech je ideální čas
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČNB ponechala základní úrokovou sazbu beze změny

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procentech. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Finanční trh stabilitu úrokových sazeb očekával.
15:19Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
včeraAktualizovánovčera v 15:26

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
včera v 11:53

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
včera v 09:08

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Cenový tlak na potraviny polevuje, ve stavebnictví však sílí

Čeští spotřebitelé stále čelí rychlému růstu cen hovězího, vajec nebo drůbeže, méně si naopak připlatí za brambory, ovoce a zeleninu. Potraviny obecně nezdražují podle Českého statistického úřadu tak rychle jako dříve. Podle hlavního ekonoma Moneta Money Bank Petra Gapka by tak jejich ceny mohly být stabilnější. Tlak na ceny naopak nepolevuje ve stavebnictví, které se potýká s vysokými náklady na materiál a energie. Sektoru se také nedostává kvalifikované pracovní síly, jako jsou zedníci, tesaři nebo stavbyvedoucí. Rostou i nároky na pracovníky, kteří potřebují znát nové technologie.
16. 12. 2025

Platby za obnovitelné zdroje se zcela přesunou na stát

Stát v příštím roce převezme veškeré financování podporovaných zdrojů energie (POZE). Státní rozpočet to nově zatíží dalšími zhruba sedmnácti miliardami korun, celkově tak stát za poplatky dá více než 41 miliard korun. Schválila to vláda ANO, SPD a Motoristů, která tím chce snížit regulované ceny elektřiny. Domácnostem by toto opatření mělo regulovanou část energií oproti letošku snížit o více než patnáct procent, firmám ještě výrazněji. Dosud bylo financování POZE rozděleno mezi stát a odběratele.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Volkswagen po 24 letech uzavřel svou továrnu v Drážďanech

Továrna německé automobilky Volkswagen v Drážďanech ukončila po 24 letech provoz. Stroje se v takzvané Skleněné manufaktuře zastavily, jakmile vyrobily poslední vůz – červený Volkswagen ID.3. Automobil, na který se podepsali všichni zaměstnanci, se stane muzejním exponátem. Samotná drážďanská továrna se za padesát milionů eur (1,2 miliardy korun) změní v centrum inovací. Německá média upozornila, že to je poprvé v 88leté historii, kdy Volkswagen uzavřel některou ze svých továren v Německu.
16. 12. 2025
Načítání...