Růst minimální mzdy o 1200 korun ekonomika zvládne, míní Sobotka

Nahrávám video

Česká ekonomika růst minimální mzdy o 1200 korun od ledna příštího roku zvládne, řekl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Bude tak podporovat návrh na zvýšení na 12 200 korun a bude se snažit přesvědčit koaliční partnery ve vládě. Odbory by chtěly ještě vyšší růst na 12 500 korun.

„Pokládám za rozumné, aby se minimální mzda zvedla alespoň o 1200 korun,“ prohlásil premiér. „Považuji to za přiměřené zvýšení. Já a myslím, že i všichni ministři za sociální demokracii, se budou snažit naše koaliční partnery přesvědčit, aby souhlasili se zvýšením, abychom se bezpečně dostali na hranici 40 procent průměrného platu,“ dodal.

„Kdy jindy bychom měli masivně navyšovat minimální mzdu než v současné době, kdy má Česká republika nejnižší nezaměstnanost v rámci EU a máme 160 tisíc volných pracovních míst?“ podotknul. Lidé v Česku podle něj skutečně nechtějí pracovat za 11 tisíc korun hrubého.

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula navíc upozorňuje na „dramatický vývoj“ na Slovensku. „Poslední návrh slovenského ministerstva práce a sociálních věcí hovoří o nárůstu na 480 eur (zhruba 12 540 korun). Kladu si otázku, o co horší jsou čeští zaměstnanci než slovenští? Nesmírně to slovenským kolegům přeju, aby ta dynamika růstu byla, ale nevidím důvod, proč by měl být už tak velký rozdíl mezi Českou republikou a Slovenskem,“ uvedl Středula. 

Sobotkova vláda zvýšila zatím minimální mzdu o 2500 korun

Současná vláda zvyšovala minimální mzdu už třikrát. V roce 2015 se zvedla na 9200 korun, o rok později na 9900 korun a letos se vyhoupla na 11 tisíc. Ohledně výše dalšího zvýšení se tripartita neshodla. Zatímco zaměstnavatelé hovoří o 800 korunách, odbory chtějí naopak ještě víc – 1500 korun. Navýšení o 1200 korun tak vidí Sobotka jako určitý kompromis. Další „kompromis z kompromisu“, pokud půjde o vyjednávání ve vládě, premiér dělat nechce. Někteří vládní politici ale mluví o tom, že by se měla hranice zvýšit o 1000 korun.

Hospodářská komora na Twitteru uvedla, že cestou, jak přiblížit české příjmy těm západním, není zvyšování minimální mzdy, ale vyšší produktivita práce a orientace na výrobky s vyšší přidanou hodnotou.

Sobotka pak počítá i se zvyšováním platů ve veřejném sektoru. Premiér prosazuje, aby všichni státní zaměstnanci dostali od listopadu přidáno deset a učitelé patnáct procent. Ministr financí Ivan Pilný (ANO) ale varoval, že ani příznivější bilance státního rozpočtu nemůže všechny vládní priority pokrýt, a pokud bude chtít kabinet přidávat avizovaných deset procent, bude potřeba zároveň určit, kde se ušetří.

Podle Středuly by nicméně vláda přijetím tohoto návrhu dala najevo, že české ekonomice věří. „Ve chvíli, kdy se v předvolebních bojích slibuje, jak kdo navýší platy, bude vidět, kdo to naplní. Vládní koalice to naplnit může,“ uvedl. Jednání kabinetu s odboráři se má konat 21. srpna.

Nahrávám video

Mzdám se chce Sobotka věnovat i na jednání v Salcburku. S francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a rakouským premiérem Christianem Kernem chce jednat o odstraňování mzdového dumpingu a sbližování výdělků v zemích EU. Vyzve je k tomu, aby francouzské a rakouské firmy v Česku výrazněji zvyšovaly pracovníkům mzdy. Jednání v Salcburku se koná 23. srpna v takzvaném slavkovském formátu. Vedle českého a rakouského premiéra a francouzského prezidenta dorazí i předseda slovenské vlády Robert Fico.

Podle premiéra Úřad vlády propočetl, kolik času by zabralo sbližování výdělků v Česku a ve Francii. „Pokud by to probíhalo nynějším tempem, tak by to trvalo zhruba 222 let, než by české mzdy dohnaly ty francouzské. Pokládáme to za zcela nepřijatelné a nemožné,“ řekl předseda vlády.

Opoziční občanští demokraté jsou z vládního záměru v rozpacích. „Ekonomika roste a prostor pro zvyšování mezd tu je. Kdyby stát tolik nebobtnal, můžeme státním zaměstnancům přidat víc. Musíme také ekonomický růst porovnávat s růstem produktivity, ve které nejsme šampioni,“ uvedl ekonomický expert ODS Jan Skopeček. Prostor na přidání vidí mezi pěti a deseti procenty; jeho strana razí cestu zrušení superhrubé mzdy, čímž by podle něj vrostly příjmy o sedm procent všem, a nejen státním zaměstnancům.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ropa výrazně zlevňuje díky nadějím na řešení konfliktu na Blízkém východě

Ceny ropy zahájily týden výrazným poklesem. Přerušení amerických úderů na Írán vyvolalo naděje na diplomatické řešení konfliktu na Blízkém východě, napsala agentura Reuters. Severomořská ropa Brent kolem 00:30 SELČ vykazovala pokles o zhruba 5,8 procenta a pohybovala se v blízkosti 91,2 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate ztrácela zhruba 5,6 procenta a nacházela se nedaleko 84,3 dolaru za barel.
před 12 mminutami

VideoPřebytek tlačí cenu mléka dolů, někde je levnější než voda

Ceny mléka v obchodech klesly natolik, že bývá levnější než balená voda. Přebytek mléka na evropském trhu podle zemědělců i mlékáren stlačil výkupní i prodejní ceny pod náklady na výrobu, takže část producentů prodává se ztrátou. Větší podniky ztráty počítají v milionech korun měsíčně. Menší farmy, které mléko samy zpracovávají a prodávají přímo zákazníkům, naopak o odbyt nouzi nemají – a to i přesto, že mléko prodávají několikanásobně dráž. Soustředí se totiž na kvalitu. „Myslím, že to za šest korun s mlékem už moc společného nemá,“ říká majitel Statku u Návarů ve Velechvíně Drahoslav Návara. V běžných obchodech ale podle obchodníků rozhoduje především nízká cena.
před 4 hhodinami

Důchody by od příštího roku mohly vzrůst o zhruba tři sta korun

Průměrný důchod by mohl od příštího ledna vzrůst zhruba o tři sta korun měsíčně, tedy o necelé jedno a půl procenta. České televizi to řekl ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Pokud to tak bude, půjde o nejmenší nárůst od roku 2017. Všem penzistům by přitom měl stát přidat stejně. Státní rozpočet by plošné navýšení penzí o 300 korun vyšlo na deset miliard.
25. 7. 2026

VideoDesetiprocentní clo pro EU není smrtící, shodli se Zdechovský a Staněk

Prezident USA Donald Trump uvalil na šedesát zemí světa nová cla ve výši deseti, respektive 12,5 procenta. EU spadá do první kategorie, zatížena je desetiprocentními tarify. Podle Bílého domu mají cla zamezit dovozu zboží, které vzniklo s využitím nucené práce. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským uvedl, že desetiprocentní clo „není smrtící“ a že se vztahy mezi Bruselem a Washingtonem za posledních 150 dní zlepšily. „Aktuálně deset procent není smrtících, ale je to výzva a popud pro EU, aby dělala vše pro to, aby zvyšovala konkurenceschopnost svých podniků,“ řekl europoslanec Antonín Staněk (Motoristé). Připustil také, že výrok o nucených pracích může vyvolávat pochybnosti.
25. 7. 2026

VideoVolkswagen je v problémech, chystá úspory a čelí kritice

Zisk automobilového koncernu Volkswagen se v druhém čtvrtletí letošního roku propadl o třetinu, oznámil šéf firmy Oliver Blume. Společnost čelí klesajícímu odbytu, silné konkurenci v Číně i vysokým nákladům v Německu. Podle Blumeho koncern na změny už v posledních letech reagoval – jenže geopolitické krize i americká cla nutí k dalším krokům. Výrobce tak plánuje balíček úspor, který zahrnuje uzavření čtyř továren i propuštění až sta tisíc lidí. Nejvyšší vedení ho chce schválit do konce roku. Zaměstnanci však chtějí od září proti škrtům protestovat. Proti je i spolková země Dolní Sasko. Patří jí pětina akcií, což je nejvíce po zakladatelské rodině Porsche. Součástí skupiny Volkswagen Group je i česká firma Škoda Auto. Té se v tuzemsku i v zahraničí daří. Momentálně je druhou nejprodávanější značkou aut v Evropě a za první pololetí dodala přes půl milionu vozů do celého světa.
24. 7. 2026

Eurobankovky získají novou podobu. Občané mohou vybírat z deseti návrhů

Evropská centrální banka představila užší výběr návrhů nových eurových bankovek. Zadáním byla témata „Evropská kultura“ a „Řeky a ptactvo“.
24. 7. 2026

Čína přidala na sankční seznam i českou firmu Tatra Trucks

Mezi firmami, které Čína přidala na svůj exportní sankční seznam, je i česká firma Tatra Trucks vyrábějící těžké nákladní, vojenské a speciální automobily. Napsala to agentura AFP. Subjektům na seznamu Čína s okamžitou platností přestane dodávat zboží dvojího užití, tedy použitelné k civilním i vojenským účelům, uvedla agentura Reuters. Evropská komise krok Pekingu analyzuje, informovala její mluvčí Paula Pinhová.
24. 7. 2026Aktualizováno24. 7. 2026

Čína vyrobila první obří loď se solárními panely. Uveze tisíce aut

Čína byla ještě nedávno mezi výrobci lodí v podstatě outsiderem. To se ale rychle mění. Důkazem je nejnovější plavidlo, které si od ní koupila jihokorejská společnost.
24. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.