Růst minimální mzdy o 1200 korun ekonomika zvládne, míní Sobotka

Nahrávám video

Česká ekonomika růst minimální mzdy o 1200 korun od ledna příštího roku zvládne, řekl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Bude tak podporovat návrh na zvýšení na 12 200 korun a bude se snažit přesvědčit koaliční partnery ve vládě. Odbory by chtěly ještě vyšší růst na 12 500 korun.

„Pokládám za rozumné, aby se minimální mzda zvedla alespoň o 1200 korun,“ prohlásil premiér. „Považuji to za přiměřené zvýšení. Já a myslím, že i všichni ministři za sociální demokracii, se budou snažit naše koaliční partnery přesvědčit, aby souhlasili se zvýšením, abychom se bezpečně dostali na hranici 40 procent průměrného platu,“ dodal.

„Kdy jindy bychom měli masivně navyšovat minimální mzdu než v současné době, kdy má Česká republika nejnižší nezaměstnanost v rámci EU a máme 160 tisíc volných pracovních míst?“ podotknul. Lidé v Česku podle něj skutečně nechtějí pracovat za 11 tisíc korun hrubého.

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula navíc upozorňuje na „dramatický vývoj“ na Slovensku. „Poslední návrh slovenského ministerstva práce a sociálních věcí hovoří o nárůstu na 480 eur (zhruba 12 540 korun). Kladu si otázku, o co horší jsou čeští zaměstnanci než slovenští? Nesmírně to slovenským kolegům přeju, aby ta dynamika růstu byla, ale nevidím důvod, proč by měl být už tak velký rozdíl mezi Českou republikou a Slovenskem,“ uvedl Středula. 

Sobotkova vláda zvýšila zatím minimální mzdu o 2500 korun

Současná vláda zvyšovala minimální mzdu už třikrát. V roce 2015 se zvedla na 9200 korun, o rok později na 9900 korun a letos se vyhoupla na 11 tisíc. Ohledně výše dalšího zvýšení se tripartita neshodla. Zatímco zaměstnavatelé hovoří o 800 korunách, odbory chtějí naopak ještě víc – 1500 korun. Navýšení o 1200 korun tak vidí Sobotka jako určitý kompromis. Další „kompromis z kompromisu“, pokud půjde o vyjednávání ve vládě, premiér dělat nechce. Někteří vládní politici ale mluví o tom, že by se měla hranice zvýšit o 1000 korun.

Hospodářská komora na Twitteru uvedla, že cestou, jak přiblížit české příjmy těm západním, není zvyšování minimální mzdy, ale vyšší produktivita práce a orientace na výrobky s vyšší přidanou hodnotou.

Sobotka pak počítá i se zvyšováním platů ve veřejném sektoru. Premiér prosazuje, aby všichni státní zaměstnanci dostali od listopadu přidáno deset a učitelé patnáct procent. Ministr financí Ivan Pilný (ANO) ale varoval, že ani příznivější bilance státního rozpočtu nemůže všechny vládní priority pokrýt, a pokud bude chtít kabinet přidávat avizovaných deset procent, bude potřeba zároveň určit, kde se ušetří.

Podle Středuly by nicméně vláda přijetím tohoto návrhu dala najevo, že české ekonomice věří. „Ve chvíli, kdy se v předvolebních bojích slibuje, jak kdo navýší platy, bude vidět, kdo to naplní. Vládní koalice to naplnit může,“ uvedl. Jednání kabinetu s odboráři se má konat 21. srpna.

Nahrávám video

Mzdám se chce Sobotka věnovat i na jednání v Salcburku. S francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a rakouským premiérem Christianem Kernem chce jednat o odstraňování mzdového dumpingu a sbližování výdělků v zemích EU. Vyzve je k tomu, aby francouzské a rakouské firmy v Česku výrazněji zvyšovaly pracovníkům mzdy. Jednání v Salcburku se koná 23. srpna v takzvaném slavkovském formátu. Vedle českého a rakouského premiéra a francouzského prezidenta dorazí i předseda slovenské vlády Robert Fico.

Podle premiéra Úřad vlády propočetl, kolik času by zabralo sbližování výdělků v Česku a ve Francii. „Pokud by to probíhalo nynějším tempem, tak by to trvalo zhruba 222 let, než by české mzdy dohnaly ty francouzské. Pokládáme to za zcela nepřijatelné a nemožné,“ řekl předseda vlády.

Opoziční občanští demokraté jsou z vládního záměru v rozpacích. „Ekonomika roste a prostor pro zvyšování mezd tu je. Kdyby stát tolik nebobtnal, můžeme státním zaměstnancům přidat víc. Musíme také ekonomický růst porovnávat s růstem produktivity, ve které nejsme šampioni,“ uvedl ekonomický expert ODS Jan Skopeček. Prostor na přidání vidí mezi pěti a deseti procenty; jeho strana razí cestu zrušení superhrubé mzdy, čímž by podle něj vrostly příjmy o sedm procent všem, a nejen státním zaměstnancům.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Výroba traktorů Zetor opouští Česko, v Evropě se firmě nevyplatí

Brněnský výrobce traktorů Zetor Tractors ukončuje po 80 letech výrobu traktorů v Brně. Produkci přesouvá do Indie, výroba v Evropě je podle vedení firmy neefektivní. V Brně zůstane centrála společnosti, vývojové centrum, vzniká obchod s náhradními díly a distribuční centrum. Ukončení výroby se dotkne 33 lidí, informovala firma.
10:54Aktualizovánopřed 38 mminutami

České firmy by mohly získat zpět už zaplacená americká cla. Jde o miliardy

Tuzemské firmy by mohly získat zpět zhruba 650 milionů dolarů – tedy 14 miliard korun – z už zaplacených amerických cel. Jde o platby za takzvané reciproční taxy, které loni zavedl prezident Donald Trump. Nejvyšší soud USA je ale letos v únoru zrušil. Americká administrativa tak na žádost firem musí peníze vrátit.
před 16 hhodinami

Česko dostane z EU méně peněz, vláda bude diskutovat o jejich zacílení

Požadavky za půl druhého bilionu korun. Ministerstva předložila návrhy, kam chtějí v následujícím programovém období směrovat peníze z Evropské unie. Oproti očekávané sumě, kterou bude mít Česko k dispozici, je poptávka zhruba dvojnásobná. Evropský balík bude výrazně menší než v minulých letech. Tuzemsko totiž postupně bohatne a přibližuje se průměru zemí sedmadvacítky.
11. 7. 2026

VideoVolkswagen změny potřebuje, nedýchá s trhem, soudí Špicar

Volkswagen potřebuje ozdravnou kúru, co se týká celého fungování i zaměstnanců, reagoval v Interview ČT24 viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar na úmysl koncernu výrazně omezit výrobu a zredukovat modelovou řadu. V pořadu moderovaném Danielem Takáčem zmínil kontrast mezi nízkou ziskovostí VW a opakem ve Škodě Auto. Upozornil, že i pro další německé firmy je těžké „dýchat s trhem“, tedy propouštět v krizi a nabírat při růstu.
10. 7. 2026

Ministerstvo snížilo počet akceleračních zón pro obnovitelné zdroje

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) snížilo počet oblastí vymezených pro zrychlenou výstavbu větrných nebo solárních elektráren na 61. Původně bylo přitom vymezeno 110 takzvaných akceleračních zón. Spolu s tím úřad stanovil ještě několik podmínek pro výstavbu – například zpracování detailních studií, použití nejúčinnějších a ověřených technologií, minimalizaci záborů zemědělské půdy či ochranu živočišných druhů. Dle resortu omezení zón výrazně snížilo jejich negativní dopady.
10. 7. 2026Aktualizováno10. 7. 2026

Česko poslalo na zbraně pro Ukrajinu zhruba 140 milionů, řekl Okamura

Podle předsedy SPD Tomia Okamury poslalo Česko do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) 140 milionů korun. Jde podle něj o nevratný krok. Oznámil to po jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO), které nahradilo původně plánované jednání koaliční rady, svolané na popud SPD, která s českou účastí v programu PURL zásadně nesouhlasí. Pomocí tohoto programu evropské země a Kanada financují americké vojenské vybavení určené pro napadenou zemi.
10. 7. 2026Aktualizováno10. 7. 2026

Ženy v EU kvůli odkladu pravidel pro transparentnost odměňování přicházejí o miliardy eur

Ženy v celé Evropské unii přicházejí každoročně o miliardy eur kvůli prodlevám při zavádění nových pravidel pro transparentnost odměňování, vyplývá z výzkumu Evropského odborového institutu.
10. 7. 2026

VideoKrásně se to četlo, ale vláda svůj program v oblasti obrany neplní, míní Flek

Podle předsedy sněmovního obranného výboru Josefa Fleka (STAN) nynější vláda svůj program v oblasti obrany nenaplňuje. Míní, že část programového prohlášení kabinetu Andreje Babiše (ANO) pro tento segment se krásně četla, ale nakonec „vzniká velký chaos“. „Když jsme přišli s rozpočtem na rok 2026, tak vláda seškrtala z výdajů na obranu 21 miliard,“ prohlásil Flek v pořadu Interview ČT24. „Pak najednou přišlo od vlády, že tam ty peníze vrátí, pak zase, že nevrátí (…) a ministr Jaromír Zůna (za SPD) několikrát na výboru deklaroval, že na příští rok budou tyto peníze vráceny,“ tvrdí Flek. Kladně hodnotí nábor nových vojáků. Podle Zůny je celoroční plán splněn na 111 procent. „To je jedna z věcí, které můžeme vládě částečně přiznat, že pokračují v tom, co my nastavili,“ komentuje Flek a dodává, že bude jenom rád, když to bude pokračovat dál. Pořad moderoval Daniel Takáč.
10. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.