Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v eurozóně se v prosinci téměř zdvojnásobilo na 1,1 procenta z listopadových 0,6 procenta. Inflace se tak dostala na nejvyšší úroveň za více než tři roky. Vyplývá to z prvního rychlého odhadu, který zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. Inflaci podpořily zejména vyšší ceny energie.
Prosincový růst spotřebitelských cen mírně překonal očekávání analytiků, kteří jeho tempo podle průzkumu agentury Reuters odhadovali v průměru na jedno procento. Inflace je nejvyšší od září 2013, kdy dosáhla rovněž 1,1 procenta.
Evropská centrální banka (ECB) usiluje o to, aby se inflace pohybovala těsně pod dvěma procenty. Banka se snaží inflaci i hospodářský růst v eurozóně podporovat rekordně nízkými úrokovými sazbami a rozsáhlými nákupy dluhopisů.
Ceny energie se v prosinci meziročně zvýšily o 2,5 procenta po listopadovém poklesu o 1,1 procenta. Přední světoví těžaři ropy se nedávno dohodli na omezení produkce, což vedlo k výraznému nárůstu cen této suroviny na světových trzích, upozorňuje agentura AP.
K růstu inflace v eurozóně přispěly rovněž ceny potravin, alkoholu a tabáku, které stouply o 1,2 procenta. Bez zahrnutí energie, potravin, alkoholu a tabáku dosáhla prosincová inflace pouze 0,9 procenta.
Růst inflačních tlaků v eurozóně signalizovaly rovněž výsledky průzkumu společnosti IHS Markit mezi nákupními manažery. Ty ukázaly, že podniky v eurozóně v prosinci zvyšovaly ceny nejvýrazněji od července 2011.
Rostoucí inflace by mohla zvýšit tlak na zpřísňování měnové politiky v eurozóně. Mezi kritiky uvolněné měnové politiky ECB patří například šéf německé centrální banky Jens Weidmann i mnozí němečtí politici. „Politika nulových úrokových sazeb ve spojení s rostoucí inflací je pro německé střadatele ničivá,“ uvedl nedávno bavorský ministr financí Markus Söder.
