Moskva – Několik desítek lidí dnes přišlo před sídlo ruské centrální banky v Moskvě, aby žádali stát o pomoc při řešení kritické finanční situace, do níž je dostal strmý pád kurzu ruského rublu. Podle tamního rozhlasu jde o plátce dolarových hypoték, kterých je v metropoli údajně až 20 tisíc. Kvůli znehodnocení rublu se jim měsíční splátky v krátké době několikanásobně zvýšily.
Dolarové hypotéky byly v Rusku populární v letech 2007 a 2008, kdy byly díky nižšímu úroku a delší splatnosti výhodnější než hypoteční půjčky v rublech. „Odteď už prostě nemám na splátky. Na začátku jsem měsíčně platila 50 tisíc rublů, teď už je to 200 tisíc. Kde to mám vzít? Splácím to z důchodu mámy i platu dcery – prostě ze všeho, co máme,“ říká jedna z protestujících Jelena Mamysheva.
Postižení lidé argumentují tím, že v době, kdy si hypotéky brali, je ruská vláda ujišťovala, že měnové výkyvy jsou nepravděpodobné a kurz je pevný. Rubl ale v poslední době tvrdě postihuje slabý výkon ruské ekonomiky, dopad západních sankcí a nízké ceny ropy, která je hlavním ruským vývozním artiklem. Od počátku roku ruská měna ztratila víc než třetinu své hodnoty.
Podle moskevského rozhlasu jsou lidé s valutovými hypotékami skutečně v katastrofální situaci a mnohým z nich dokonce hrozí, že skončí na ulici. Banky ale odmítají jejich situaci řešit. Za byt v ceně kolem šesti milionů rublů (2,3 milionu korun) mají prý teď zadlužené rodiny zaplatit až 26 milionů (deset milionů korun). Měsíční splátky jsou několikanásobně vyšší než loni.
„Stát posílá peníze na Krym, financuje olympiádu a cizině dluhy odpouští,“ stěžovala si moskevskému rozhlasu jedna z prostestujících s odkazem na nedávnou Putinovu cestu do Uzbekistánu, při níž ruský vůdce nechal odepsat takřka celý dluh ve výši 890 milionů dolarů (19,5 miliardy Kč). Podle agentury TASS se do situace vložili poslanci ruského parlamentu, kteří chtějí sepsat žádost centrální bance, aby zadluženým rodinám pomohla.
Rubl padá, ale Putin je stále hrdinou
O stabilizaci rublu se sice pokusila centrální banka obrovskými finančními injekcemi ve výši až 70 miliard dolarů, ale ani to nepomohlo. Navíc tento krok řada odborníků kritizuje, banka si podle nich měla peníze nechat na problémy firem bez odbytu na západě. „V tuto chvíli tady žádná úplně efektivní obrana proti slabému rublu není a trhy to cítí, a proto kurz rublu stále slábne,“ vysvětluje Jan Bureš, hlavní ekonom ERA.
Protesty jsou namířené proti bankám, vládě nebo i západu. I tak se ale prezident Vladimir Putin těší stále velmi vysoké oblíbenosti. Řada Rusů za ním stojí právě kvůli západním sankcím, proti nimž cítí potřebu bojovat.
