Praha – Odběratelé elektřiny přispějí od příštího roku méně penězi na obnovitelné zdroje, návrh schválila Rusnokova vláda na mimořádném zasedání. O tom, že Česko zelenou energii podporuje až příliš, jednala už ve středu s prezidentem šéfka Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková. Konkrétně by měla novela od roku 2014 zastavit vyplácení dotací u většiny nově spuštěných zdrojů a zastropovat poplatek, kterým na podporu již existujících zdrojů přispívají spotřebitelé v cenách elektřiny. Podle návrhu ministerstva průmyslu a obchodu by to bylo nejvýše 529 korun za megawatthodinu.
Zákon ještě musí projednat parlament. Ministerstvo průmyslu navrhuje, aby ho poslanci schválili už v prvním čtení. Na konečné potvrzení zákona poslanci, senátory a prezidentem přitom tlačí čas. Pokud by zákon nevstoupil v platnost před koncem října, musel by Energetický regulační úřad stanovit cenu elektřiny pro příští rok podle dosavadních pravidel, což by zřejmě vedlo k dalšímu zvýšení příspěvku na obnovitelné zdroje, který platí spotřebitelé.
PŘIJATÝ NÁVRH PŘEHLEDNĚ
- Od 1. ledna 2014 by se měla zastavit provozní podpora pro nová zařízení, která vyrábějí elektřinu ze slunečního záření nebo z bioplynu.
- O rok později by se měla zastavit podpora pro nové projekty, kde trvá výstavba delší dobu, typicky vodní a větrné elektrárny.
- Již existujících obnovitelných zdrojů, které elektřinu do sítě dodávají, se zastavení podpory nedotkne.
V uplynulých pěti letech příspěvek na zelenou energii rychle rostl a v letošním roce dosáhl výše 583 korun za megawatthodinu. „Poplatek na podporu OZE vzrostl během pěti let více než desetinásobně, z hodnoty 52 Kč/MWh v roce 2009 na hodnotu 583 Kč/MWh v roce 2013,“ přibližovalo ministerstvo v důvodové zprávě k návrhu zákona.
Návrh zákona počítá s tím, že po stanovení stropu pro příspěvek od spotřebitelů elektřiny by dodatečnou část podpory automaticky vyplácela vláda ze státního rozpočtu. Proti navržené normě ale protestují ekologické organizace. Vadí jim především to, že zatímco obnovitelné zdroje o podporu přijdou, nadále ji budou moct čerpat zařízení, která vyrábějí v kogeneraci teplo a elektřinu, nebo spalovny odpadu.
U projektů, jejichž příprava trvá delší dobu, například vodních nebo větrných elektráren, by se podpora měla zastavit až od roku 2016. V návrhu zákona je to zdůvodněno tím, že je nutné zabránit zmaření již vynaložených investic do takových zdrojů. Přechodné období by se ale týkalo pouze takových projektů, kterým bylo uděleno stavební povolení před začátkem účinnosti navrženého zákona.
Vitásková: Je to národohospodářský problém
Objem prostředků, které vydává Česká republika na podporu obnovitelných zdrojů, po jednání s prezidentem Milošem Zemanem včera znovu kritizovala předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková.
„Já myslím, že to není jenom fotovoltaika, že to jsou neúměrné náklady, které česká společnost vynakládá na podporu obnovitelných zdrojů. Tyto náklady mají dopad na hospodářství v České republice, to znamená, že mají dopad na konkurenceschopnost firem, které působí na českém trhu,“ prohlásila Vitásková, podle které se jedná o „národohospodářský problém, takže to pochopitelně zajímá i pana prezidenta“.
Vitásková také nesouhlasí s délkou přechodného období pro větrné a vodní elektrárny. „S tím, že by mělo být přechodné období dva roky, regulátor nesouhlasí. Regulátor požaduje maximálně jeden rok,“ sdělila předsedkyně ERÚ a podotkla, že na delším přechodném období trvají ministerstvo financí a ministerstvo zemědělství.
„Postupným utlumením podpory pro nové obnovitelné zdroje se z legislativy na rozhýbání čisté energetiky paradoxně stane dotační mechanismus pro spalování uhlí a plynu nebo výstavbu spaloven odpadu. Rozumná opatření, jako je nefinanční mechanismus podpory solární energetiky formou net-meteringu, ministerstvo průmyslu trvale ignoruje. Přitom jde o zajímavý způsob, jak by šlo podpořit další výrobu čisté elektřiny zejména ze solárních elektráren na střechách domů a přitom nezvyšovat platby spotřebitelů elektřiny dalšími příplatky na faktuře od ČEZ,“ komentoval předloženou novelu Martin Sedlák, ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost.
Co je to net-metering?
Pokud fotovoltaická elektrárna na střeše rodinného domu vyrobí více elektřiny, než se v domě spotřebuje, pak přebytky dodává bez současného příplatku na podporu solární energetiky do sítě. Naopak, když solární elektrárna nepokryje vlastní spotřebu domu, může si rodina odebrat elektřinu ze sítě.
Platnost toho systému podpory by měla být garantována po celou dobu životnosti fotovoltaické elektrárny, tedy nejméně 20 let. Net-metering podle Aliance pro energetickou soběstačnost úspěšně funguje např. v některých státech USA, Itálii, Dánsku, Španělsku, Francii, Kanadě či Austrálii.
V Česku letos bude celkem vyplaceno na podporu obnovitelných zdrojů 44,4 miliardy korun. Většinu uhradí spotřebitelé v cenách elektřiny, vláda přispěje ze státního rozpočtu částkou 11,7 miliardy korun. Průmyslové podniky výši podpory obnovitelných zdrojů kritizují, podle nich to ohrožuje konkurenceschopnost tuzemských firem.
V případě schválení zákona by se celková částka odváděná na podporu OZE nadále meziročně zvyšovala již jen o dvě procenta, jak stanovuje nyní platný zákon.
DALŠÍ PROBLÉM: POPLATKY ZA RECYKLACI PANELŮ
Majitelé solárních elektráren nesouhlasí s poplatkem na likvidaci solárních panelů, který činí 8,50 korun za kilogram panelu. Ty zavedlo vyhláškou ministerstvo životního prostředí. Vlastníci byť jediného panelu se musí zaregistrovat u některého z takzvaných autorizovaných kolektivních systémů, které získaly licenci na jejich likvidaci, a po dobu pěti let poplatek odvádět.
Majitelé se prý zaregistrovat nestíhají, protože ministerstvo podle nich vyhlášku zveřejnilo pozdě. Podle předsedy České fotovoltaické asociace Michaela Schmida se jedná o řádově několik procent majitelů solárních panelů. „Povinnost se registrovat byla známá půl roku dopředu, i když přesná pravidla hry byla dána až v červnu vyhláškou,“ uvedl v rozhovoru pro Studio 6 Schmid. Těm, kteří se nestihli zaregistrovat, doporučuje tak učinit co nejrychleji.
Navíc průlomový výklad části energetického zákona, který zmenšuje sluneční elektrárny, zazněl z krajského soudu v Hradci Králové. Elektrárny se nyní staví tak, že dvacetimetrové ochranné pásmo leží mimo areál. Podle výkladu ale má být uvnitř, a to na úkor panelů. Tomu však momentálně vyhovuje jen málokterý solární park.
Kdyby měly mít všechny solární elektrárny v zemi ochranné pásmo podle výkladu hradeckého soudu, jejich výkon by se výrazně snížil. Stejně jako příjmy majitelů.
