Kyjev/Moskva/Praha - Přetahovaná plynárenských společností, ruského Gazpromu a ukrajinského Naftogazu, zatím nemá řešení. To stojí a padá se splacením ruskou stranou požadovaného dluhu ve výši 600 milionů dolarů za loňské dodávky a uzavřením nové dohody o spolupráci pro letošní rok. Evropa se stává cenným rukojmím Ukrajiny, která tak svůj problém ředí obavami Západu o bezproblémové dodávky.
Evropa měla být původně sporem nedotčena
Nový prezident Ruska Dmitrij Medveděv záhy po svém zvolení zaútočil na dluh ukrajinského plynového gigantu Naftogaz. Před měsícem se z návštěvy Ruska vracel spokojený ukrajinský prezident Viktor Juščenko. Se svým protějškem údajně vyřešil vleklé spory se splacením dluhu vůči Gazpromu. Pod novým vedením dalo ale Rusko svému východnímu sousedovi tvrdý úder.
Rusko pod pohrůžkou pozastavení dodávek plynu požadovalo urychlené splacení dluhu. Ukrajina s řešením nepřišla, neuplynul ani den a kohouty zúžily svůj průměr o čtvrtinu. Po dalším půldnu přiškrtil Gazprom dodávky plynu na polovinu. V defenzívě kontrovala Ukrajina tím, že jí Gazprom od prosince nezaplatil tranzitní poplatky za přepravu plynu dál na Západ. To Gazprom popírá.
Gazprom uzavřel Ukrajině kohoutky poprvé od ledna 2006. Tehdy Rusko pozastavilo Kyjevu příliv plynu úplně, což však narušilo i dodávky do střední a západní Evropy. To vyvolalo obavy z přílišné závislosti na energetických zdrojích z Ruska a znepokojení nad politickým využíváním ruských surovin. Přes Ukrajinu proudí asi 80 procent ruského vývozu plynu dál na Západ a spotřeba plynu v EU se o ruské dodávky opírá ze čtvrtiny.
Pak přišla o část tranzitních dodávek
Původně Ukrajina i Rusko ujišťovaly, že Západu se jejich rozmíška nedotkne. Později ale Ukrajina panicky vyhlásila, že omezí tranzit ruského zemního plynu dál do Evropy, pokud ruský monopolní vývozce plynu Gazprom bude dále přiškrcovat dodávky určené Ukrajině. Po intervenci Evropské komise vzala Ukrajina své oznámení zpět a ujistila Západ, že situaci brzy vyřeší.
Prvním krokem ale Evropu zaskočila. Ukrajina totiž začala čerpat plyn určený k tranzitu do západní Evropy. Podle Gazpromu si Ukrajina bude brát až 60 milionů metrů krychlových plynu denně určených k tranzitu. O tento objem se sníží vývoz do západní Evropy.
Martin Chalupský, mluvčí RWE Transgas, české plynárenské jedničky, uvedl, že zásoby České republiky jsou téměř nedotčeny a dokážou díky mírné zimě plně uspokojit poptávku, a to i při případném výpadku dodávek z Východu. Navíc Česko ještě ze třiceti procent dováží plyn z Norska.
Případný vyřešený spor ale neznamená další bezproblémovou spolupráci obou hašteřících se zemí. Jan Šír z Institutu mezinárodních studií FSV UK v Dobrém ránu ČT upozornil, že mezi Ruskem a jeho „vazaly“ panují podobné spory už od vzniku Sovětského svazu. „Ani s Medveděvem změna nepřijde,“ dodal.
